11 C 49/2025-50 — Okresní soud ve Vyškově

1. Žalobkyně se návrhem doručeným soudu dne 3. 4. 2025 domáhala vydání elektronického platebního rozkazu, kterým by soud žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni úroky z poskytnutého úvěru ze smlouvy uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, . a žalovanou dne 27. 6. 2013, na základě které žalovaná vyčerpala částku úvěru ve výši 250 000 Kč. Žalovaná se zavázala z hradit právnímu předchůdci žalobkyně úroky z poskytnutého úvěru ve výši 12,5 % ročně. Žalovaná porušila své závazky ze smlouvy o úvěru, když opakovaně řádně nehradila sjednané splátky úvěru, právní předchůdce žalobkyně úvěr zesplatnil ke dni 25. 5. 2017. Žalovaná dlužnou částku v plné výši neuhradila.2. Pohledávka za žalovanou ve výši 27 776,96 Kč byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 3. 2023 postoupena na žalobkyni, s účinností ke dni 22. 3. 2023. Žalobkyně žalobou požaduje zaplacení úroků ve výši 12,5 % p.a. z částky 17 270,25 Kč od 14. 3. 2021 do 3. 4. 2025 kapitalizovaný na částku 8 886,96 Kč a dále úroků ve výši 12,5 % p.a. z částky 17 270,25 Kč od 4. 4. 2025 do zaplacení. Žalovaná byla před podáním žaloby k zaplacení písemně vyzvána výzvou ze dne 12. 11. 2024, ani přesto však ničeho neuhradila.3. Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila a v řízení zůstala zcela nečinná. Za splnění podmínek ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů.4. Ze žalobkyní doložených listinných důkazů zjistil soud následující: Z listiny označené Smlouva o úvěru s pojištěním schopnosti splácet ze dne 27. 6. 2013 soud zjistil, že žalovaná uzavřela se společností , právnická osoba, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, ., Anonymizováno, . smlouvu o spotřebitelském splátkovém úvěru na částku 250 000 Kč, který měla splatit v 96měsíčních splátkách po 4 132,2 Kč. Z karty klienta k žádosti o úvěr vyplývá, že žalovaná v době žádosti o úvěr měla čistý příjem ve výši 31 000 K měsíčně, neměla žádnou vyživovací povinnost, byla vdova, žila v pronajatém bytě, kde hradila 62 % nákladů, měla již interní splátky ve výši 7 443,79 Kč a externí splátky 9 153 Kč. Z dopisu ze dne 25. 5. 2017 bylo zjištěno, že společnost , právnická osoba, . prohlásila ke dni 25. 5. 2017 úvěr za splatný a požadovala po žalované dlužnou částku ve výši 216 528,77 Kč.5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 3. 2023 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku za žalovanou na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována v oznámení o postoupení pohledávky ze dne 30. 3. 2023.6. Žalovaná byla právním zástupcem žalobkyně vyzvána k plnění dopisem ze dne 12. 11. 2024 a upozorněna na možnost soudního vymáhání dluhu.7. Soud si ve věci připojil spis sp. zn. 7 C 121/2022, ve kterém bylo rozhodováno o základu dlužné částky vzniklé ze smlouvy o úvěru ze dne 27. 6. 2013. Z uvedeného spisu soud zjistil, že ve věci uzavřela žalovaná s právním předchůdcem žalobkyně dne 4. 1. 2018 Dohodu o splátkách a uznání dluhu, kterou žalovaná uznala dluh ze smlouvy ze dne 27. 6. 2013 co do důvodu i výše 79 829 Kč a zavázala se jej splácet ve 40měsíčních splátkách po 2 000 Kč (přičemž poslední splátka měla být pouze ve výši 1 829 Kč), a to od 28. 12. 2017 vždy do 28. dne v měsíci. Z výpisu z úvěrového účtu vyplynulo, že žalovaná řádně splátky dle dohody o uznání dluhu nehradila, hradila je nepravidelně, dne 27. 1. 2021 částku 2 000 Kč, dne 16. 3. 2021 2 000 Kč. Žalovaná byla vyzvána dopisem ze dne 30. 6. 2021 k úhradě dluhu ve výši 21 833,58 Kč s příslušenstvím, kdy poté uhradila dne 2. 8. 2021 částku 1 000 Kč, dne 1. 10. 2021 částku 4 000 Kč, na jistině tak zůstala dlužná částka 17 270,25 Kč. Z uvedeného tak vyplývá, že dlužná částka ve výši 17 270,25 Kč existovala i ke dni 14. 3. 2021, kdy již žalovaná byla v prodlení s řádným hrazením sjednaných nových splátek dle dohody o splátkách a uznání dluhu8. Dle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.9. Dle § 1931 o. z., bylo-li ujednáno plnění ve splátkách a nesplnil-li dlužník některou splátku, má věřitel právo na vyrovnání celé pohledávky, pokud si to strany ujednaly.10. Příslušenství sdílí osud věci hlavní, a proto soud vycházel ze žalovanou učiněného uznání dluhu, kterým co do důvodu i výše uznala existenci dluhu ze smlouvy ze dne 27. 6. 2013, jež byl kapitalizován včetně příslušenství, a to i úroků ve výši 12,5 % ročně z dlužné částky. Soud se tedy nezabýval přezkoumávání úvěruschopnosti žalované ke dni uzavření smlouvy o úvěru. Za dobu od uznání dluhu do dne 13. 3. 2021 v souladu s dohodou o splátkách právní předchůdce žalobkyně ani žalobkyně sama nepožadovala žádné úroky z trvajícího dluhu, a to pod podmínkou řádného hrazení splátek. Žalovaná však tyto splátky řádně nehradila, proto žalobkyni soud přiznal právo na úhradu smluvních úroků z konečné dlužné částky 17 270,25 Kč od 14. 3. 2021 do zaplacení, které žalobkyně kapitalizovala za dobu od 14. 3. 2021 do 3. 4. 2025 na částku 8 886,96 Kč.11. Výroky II. a III o náhradě nákladů řízení a doplacení soudního poplatku jsou odůvodněny ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého má úspěšný účastník právo na náhradu nákladů řízení vůči neúspěšnému účastníkovi, zde byla úspěšná žalobkyně a přísluší jí právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o náklady zastoupení, soud při jejich výpočtu vycházel z vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), konkrétně ustanovení § 14b odst. 1, když žalobkyně podala žalobu na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech, kdy po žalovaných vymáhá v různých řízeních vedených u zdejšího soudu úhradu dluhů z postoupených pohledávek (zejména spotřebitelských úvěrů), a tyto žaloby se liší pouze v osobě žalovaného, výši dlužné částky a době splatnosti. Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby činí částku ve výši 200 Kč (do 31. 12. 2024) a 300 Kč (od 1. 1. 2025). Zástupci žalobkyně náleží odměna za celkem 3 úkony právní služby, tedy převzetí a příprava zastoupení, a zaslání výzvy k plnění se základním právním a skutkovým rozborem (do 31. 12. 2024), sepis žaloby (od 1 1. 2025), kdy se takto jedná celkem o částku ve výši 700 Kč. Dále zástupci žalobkyně náleží režijní paušál ve výši 300 Kč (3x100 Kč), opět za přípravu a převzetí věci, sepis žaloby a zaslání výzvy k plnění (§ 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu). Doposud tedy činí odměna zástupce žalobkyně částku 1 000 Kč. Vzhledem k tomu, že zástupce žalobkyně je plátcem DPH, na které má v souladu s ustanovením § 137 odst. 3 o.s.ř. nárok, a kdy toto DPH činí 21 %, a kdy se jedná o částku 210 Kč, pak soud přiznal žalobkyni na nákladech zastoupení celkem částku ve výši 1 210 Kč. Žalobkyně za zahájení řízení návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu uhradila soudní poplatek ve výši 400 Kč, kdy vycházela z tarifní hodnoty 8 886,96 Kč. V souladu s ustanovením § 6 odst. 1 a 3 z.č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, je požadované příslušenství samostatným předmětem řízení, tedy tvoří základ poplatku, a vzhledem k tomu, že žalobkyně požaduje opětující se plnění na dobu neurčitou, je základem poplatku i 5násobek ceny ročního plnění. Roční úrok ve výši 12,5 % z částky 17 270,25 Kč odpovídá částce 2 158,78 Kč, 5násobek odpovídá částce 10 793,9 Kč a požadovaný kapitalizovaný úrok 8 886,96 Kč dávají celkový základ soudního poplatku 19 680,86 Kč, čemuž odpovídá soudní poplatek za elektronický platební rozkaz ve výši 800 Kč. Soudní poplatek tak odpovídá částce 800 Kč, v rozdílu tedy 400 Kč, kterou je žalobkyně soudu povinna doplatit, a to v souladu s ust. § 4 odst. 1 písm. j) z.č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Celkově tedy na nákladech řízení žalobkyně vynaložila a vynaloží částku 2 010 Kč. Žalovaná je v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o.s.ř. povinna tyto náklady řízení zaplatit k rukám zástupce žalobkyně.12. Lhůta k placení byla stanovena dle ustanovení § 160 o.s.ř.