6 C 144/2025-52 — Okresní soud ve Vyškově

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu (dále též „žaloba“) doručeným podepsanému soudu (dále již „soud“) dne , datum, , domáhala vydání elektronického platebního rozkazu, kterým by soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, se shora již specifikovaným příslušenstvím. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že nyní vymáhanou pohledávku nabyla na základě cese ze dne , datum, od společnosti , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , se sídlem , adresa, , která ji předtím nabyl od společnosti , právnická osoba, ., se sídlem níže. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru, dle které poskytla žalovanému úvěru ve výši , částka, , s jehož splácením se žalovaný dostal do prodlení, pročež došlo k jeho zesplatnění. Žalovaný byl k úhradě dluhu žalobkyní písemně vyzván. Před podáním žaloby žalovaný žalobkyni uhradil částku ve výši , částka, . Předmětem žaloby je pohledávka žalobkyně sestávající z nesplacené jistiny úvěru ve výši , částka, , nejpozději splatné dne , datum, , a dále příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení ode dne následujícího po dni splatnosti úvěru.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil a v řízení byl procesně pasivní.3. Soud učinil následující dílčí skutková zjištění.4. Ze standardních informací o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že žalovanému byl poskytnut popis základních vlastností spotřebitelského úvěru, jeho náklady a další důležité právní aspekty.5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, , číslo , hodnota, (bez podpisu žalovaného, který smlouvu akceptoval formou autorizované platby , částka, ) vyplývá, že žalovaný uzavřel se společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, , se sídlem , adresa, , prostřednictvím které právní předchůdkyně žalobkyně poskytovala přes webové stránky www., Anonymizováno, ., Anonymizováno, , Anonymizováno, , smlouvu o spotřebitelském revolvingovém úvěru na dobu neurčitou, a to na částku ve výši , částka, s roční úrokovou sazbou ve výši 457,50 %. (zjištěno z cit. smlouvy na č. l. 9-11).6. Dle smlouvy ad 5 právní předchůdkyně žalobkyně bezhotovostně převedla žalovanému na jeho účet , č. účtu, dne , datum, nejprve částku ve výši , částka, (zjištěno z potvrzení o provedené platbě na č. l. 25), a následně dne , datum, částku ve výši , částka, (zjištěno z potvrzení o provedené platbě na č. l. 6).7. Existence postoupení žalované pohledávky z , právnická osoba, ., se sídlem shora, na společnost , Anonymizováno, , Anonymizováno, , právnická osoba, ., se sídlem shora, a následně z posledně uvedené společnosti na žalobkyni soud zjistil ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, (na č. l. 28-30), a dále ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, (na č. l. 32-34). Žalovanému bylo žalobkyní postoupení předmětné pohledávky sděleno dopisem ze dne , datum, (na č. l. 39), který mu byl doručen prostřednictvím , právnická osoba, . doporučeně (zjištěno z podacího lístku na č. l. 40). Tento dopis byl současně výzvou žalobkyně vůči žalovanému k úhradě dlužné částky.8. Pokud jde o posouzení úvěruschopnosti žalovaného, soud zjistil, že žalovaný dne , datum, učinil vůči právnímu předchůdci žalobkyně čestné prohlášení o tom, že jeho hlavní čistý měsíční příjem činí , částka, , jeho měsíční výdaje činí , částka, a jeho měsíční splátky jiných úvěrů činí , částka, .9. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému spotřebitelský revolvingový úvěr v celkové výši , částka, , přičemž ke dni podání žaloby žalovaný dlužil žalobkyni z uvedeného titulu žalovanou částku ve výši , částka, s níž byl v prodlení od , datum, .10. Žaloba je důvodná.11. Podle § 2395 a § 2399 odst. 1 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.12. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.13. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.14. Podle názoru soudu v posuzovaném případě nebyla důsledně právní předchůdkyní žalobkyně posouzena úvěruschopnost žalovaného, leč sama tato okolnost bez dalšího nezakládá neplatnost spotřebitelské smlouvy.15. Soud respektuje judikaturu Nejvyššího soudu, dle které smlouvu o spotřebitelském úvěru nelze považovat za neplatnou jen proto, že nebyla řádně posouzena úvěruschopnost spotřebitele; musí být postaveno najisto, že spotřebitel nebyl schopen úvěr splácet, respektive že mu úvěr neměl být poskytnut (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).16. V aktuálním rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , Nejvyšší soud vyložil a odůvodnil právní názor, že i kdyby poskytovatel úvěru vůbec neprověřil úvěruschopnost spotřebitele, na platnost smlouvy by to nemělo žádný vliv, pokud finanční poměry dlužníka (úvěrovaného) v době uzavření smlouvy umožňovaly úvěr splácet.17. V posuzované věci z dokazování nevyplynulo, že by majetkové, respektive finanční poměry žalovaného mu neumožňovaly sjednaný úvěr splácet, pročež je tak vyloučena úvaha o neplatnosti spotřebitelské smlouvy.18. Soud proto žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni shora uvedenou jistinu i se specifikovaným příslušenstvím – zákonnými úroky z prodlení od prvního dne prodlení žalovaného, jak je rovněž uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, když ohledně přisouzení příslušenství soud aplikoval § 1970 o. z., který stanoví, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.19. Žalobkyně měla ve věci plný procení úspěch, pročež jí soud vůči žalovanému přiznal náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , které sestávající ze 3 úkonů právní služby (1. převzetí a příprava zastoupení, 2. sepis předžalobní výzvy a 3. sepis návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) po , částka, dle § 14b odst. 1 bod 3 advokátního tarifu, dále ze 3 režijních paušálů po , částka, dle § 14b odst. 5 advokátního tarifu, částky odpovídající 21 % DPH dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši , částka, , a konečně ze zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, .20. Žalovaný je povinen náhradu nákladů řízení zaplatit žalobkyni dle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám jejího advokáta.