6 C 35/2026-35 — Okresní soud ve Vyškově

1. Žalobci se žalobou, podanou dne 6. 3. 2025 u podepsaného soudu (dále již „soud“), domáhali vyloučení shora cit. pohledávky z označeného účtu z exekuce s odůvodněním, že žalobce a) je oprávněným vlastníkem finančních prostředků ve výši 72 326,70 Kč, které byly výtěžkem vymáhané pohledávky za povinným , jméno FO, , gen. shora, na základě exekučního titulu - platebního rozkazu soudu ze dne 28. 8. 2025, č. j. , spisová značka, , a to v důsledku exekuce vedené shora označeným soudním exekutorem.2. Žalobci v žalobě uvedli, že „Předmětná částka byla výtěžkem exekuce povinného v exekučním řízení sp. zn. , spisová značka, vedené soudním exekutorem , tituly před jménem, , jméno FO, …ve prospěch žalobce a) zastoupeného žalobcem b). Žalobce b) byl oprávněným držitelem finančních prostředků ve výši 72 326,70 Kč, které měl pro něj žalobce a) převzít, opatrovat a následně předat.3. Soudní exekutor…zaslal podle dispozic exekučního návrhu žalobce a) výtěžek exekuce pro žalobce a) v celkové výši 103 423,70 Kč dne 8. 1. 2026 na účet žalobce b), č. , č. účtu, . , adresa, , Anonymizováno, ,70 Kč měl žalobce b) odeslat na účet žalobce a), administrativní chybou, tj. omylem, však zaslal dne 23. 1. 2026 tuto částku ze svého účtu , č. účtu, na bankovní účet povinného , jméno FO, č. ú. , č. účtu, , který měl žalobce b) veden ve svém spise…4. Po zjištění omylu…požádal žalobce b) …, právnická osoba, ., o vrácení chybné platby z 23. 1. 2026. , právnická osoba, . standardně informovala banku povinného , jméno FO, …Dne 30. 1. 2026 požádal žalobce b) soudního exekutora…o vyškrtnutí věci ze soupisu podle § 38 exekučního řádu…5. Dne 6. 2. 2026 obdržel žalobce b) přípis soudního exekutora…s vyrozuměním, že návrh lze podat pouze pro sepsané movité věci nebo finanční částku jako hotovost. Uvedl, že nemá prostředky, kterými by zkoumal původ peněz a nemá zákonnou možnost udělit souhlas s odesláním peněžitých prostředků vedených na účtu povinného…“6. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě navrhla její zamítnutí, neboť v daném případě majitel účtu vedeného příslušnou bankou není vlastníkem těchto peněžních prostředků, a proto excindační žaloba je zde (z povahy věci) vyloučena.7. Žaloba je zjevně nedůvodná.8. Z obsahu spisu plyne, že soudní exekutor , tituly před jménem, , jméno FO, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, , se sídlem , adresa, , byl pověřen vedením exekuce na základě pověření Okresního soudu ve Vyškově ze dne 13. 10. 2025, č. j. , spisová značka, , k vymožení povinnosti dle vykonatelného platebního rozkazu téhož soudu ze dne 28. 8. 2025, č. j. , spisová značka, , a to k uspokojení pohledávky oprávněné [nyní žalobkyně a] proti povinnému , jméno FO, , gen. shora (zjištěno z potvrzení soudního exekutora ze dne 30. 1. 2026, č. j. , spisová značka, na č. l. 8).9. Z potvrzení ad 8 je dále zřejmé, že uvedený soudní exekutor dne 8. 1. 2026 vyplatil ze svého depozitního účtu na účet právní zástupkyně [nyní žalobkyně b)] oprávněné [nyní žalobkyně a)] vymožené plnění dle § 76 odst. 4 ex. ř. ve výši 103 423,70 Kč.10. Mezi účastníky není rovněž sporu o tom, že žalobkyně b) coby v exekučním řízení vystupující právní zástupkyně oprávněné [nyní žalobkyně a)] omylem část z výtěžku z exekuce ad 9, a to ve výši 72 326,70 Kč, zaslala na účet č. , č. účtu, u , právnická osoba, ., respektive nyní žalované, jehož majitelem je povinný , jméno FO, , gen. shora.11. Exekuční řád v ustanovení § 68 upravuje právní institut vyškrtnutí věci ze soupisu následujícím způsobem:12. (1) Ten, jemuž svědčí právo k věci, které nepřipouští exekuci (dále jen „navrhovatel“) může podat návrh na vyškrtnutí věci ze soupisu. Návrh lze podat do 30 dnů ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl o soupisu věci, a to u exekutora, který věc pojal do soupisu. Opožděný návrh exekutor odmítne.13. (2) O návrhu na vyškrtnutí věci ze soupisu rozhodne exekutor do 15 dnů od jeho doručení. Nebyl-li návrh odmítnut pro opožděnost, rozhodne exekutor o návrhu na základě znaleckých posudků, zpráv a vyjádření orgánů, fyzických a právnických osob, notářských nebo exekutorských zápisů a jiných listin, předložených navrhovatelem společně s návrhem.14. (3) Exekutor vždy vyškrtne věc ze soupisu, souhlasí-li s tím oprávněný. Exekutor vždy vyškrtne věc ze soupisu, pokud během exekuce vyjde najevo, že povinnému nepatří či patřit nemůže.15. (4) Žalobu na vyloučení věci podle § 267 občanského soudního řádu může navrhovatel podat u exekučního soudu do 30 dnů od doručení rozhodnutí exekutora, kterým nevyhověl, byť jen zčásti, jeho včas podanému návrhu na vyškrtnutí věci ze soupisu. O tom musí být navrhovatel exekutorem poučen. Od podání návrhu na vyškrtnutí věcí ze soupisu do uplynutí lhůty podle věty první a po dobu řízení o žalobě nelze sepsané movité věci prodat.16. (5) Shledá-li exekutor pravděpodobným tvrzení osoby přítomné při soupisu, že věc je ve vlastnictví třetí osoby, bezodkladně tuto třetí osobu písemně uvědomí o provedení soupisu a poučí ji o právu podat návrh podle odstavce 1.17. (6) K žádosti osoby, která tvrdí, že věc pojatá do soupisu je v jejím vlastnictví, exekutor sdělí údaje potřebné k uplatnění práva podle odstavce 1.18. (7) Byla-li věc zajištěná podle § 66 odst. 4 vyškrtnuta ze soupisu nebo vyloučena z výkonu rozhodnutí, exekutor věc bez zbytečného odkladu předá navrhovateli na místě, kde ji zajistil, nedohodne-li se s navrhovatelem jinak. Neposkytne-li navrhovatel exekutorovi potřebnou součinnost při předávání věci, věc se navrhovateli předá v sídle exekutora.19. Podle § 267 o. s. ř. právo k majetku, které nepřipouští výkon rozhodnutí, lze uplatnit vůči oprávněnému návrhem na vyloučení majetku z výkonu rozhodnutí v řízení podle třetí části tohoto zákona.20. Výše uvedená situace, kdy mělo ze strany žalobkyně b) coby právní zástupkyně oprávněné [a nyní žalobkyně a)] dojít k mylnému bezúplatnému převodu peněžní částky ve výši 72 326,70 Kč ve prospěch účtu povinného , jméno FO, , není řešitelná prostřednictvím excindační žaloby. Je tomu tak již z toho důvodu, že v souladu s dlouhodobě ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 1. 2020, sp. zn. 20 Cdo 900/2019) předmětem výkonu rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu není věc ani jiný majetek, ale nárok majitele účtu na výplatu peněžních prostředků z účtu (pohledávka z účtu). Okamžikem připsání finanční částky na účet se hodnota peněz stává majetkem banky. Plní-li banka podle exekučního příkazu přikázáním pohledávky z účtu, plní „ze svého“ (nikoli za použití peněžních prostředků majitele účtu) a na úhradu dluhu majitele účtu (nikoli ze svého dluhu) s tím, že v rozsahu zrealizovaného plnění zaniká pohledávka majitele účtu za bankou. Z hlediska závazkového vztahu mezi bankou a majitelem účtu je nepodstatné, kdo a čí prostředky ukládá na bankovní účet, protože okamžikem jejich připsání na účet se stávají majetkem banky a majiteli účtu vzniká pohledávka za bankou, která v případě exekuce může být postižena exekučním příkazem. V rozsudku ze dne 30. 8. 2021, sp. zn. 23 Cdo 3320/2020, publikovaném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 49/2022 Nejvyšší soud k výše uvedené problematice mj. vyložil, že peníze na bankovním účtu jsou pohledávkou majitele účtu za bankou (vůči bance), tj. majiteli účtu svědčí vůči bance pouze obligační právo na výplatu, eventuálně oprávnění udílet bance pokyny k nakládání s těmito finančními prostředky (penězi).21. Z ad 20 tedy plyne, že žalobci se nemohou úspěšně domáhat, aby z exekuce byla vyloučena peněžní částka nacházející se na bankovním účtu označeného povinného, neboť okamžikem připsání finanční částky na předmětný účet se hodnota těchto peněz stala majetkem banky.22. Z těchto důvodů proto soud musel žalobu zamítnout, aniž by byl povinen v odůvodnění tohoto rozsudku žalující straně vysvětlovat, jak lze vzniklou situaci, kdy došlo v důsledku omylu bezúplatnému převodu určité peněžní částky na cizí účet bez právního titulu, řešit, respektive jaký případný nárok a vůči komu lze soudní cestou uplatňovat.23. K projednání této věci nebylo třeba nařizovat jednání, neboť byly splněny podmínky k postupu soudu dle § 115a o. s. ř.24. Žalovaná byla v řízení plně procesně úspěšná, a proto jí dle § 142 odst. 1 o. s. ř. náleží vůči žalobcům právo na náhradu nákladů řízení, které činí celkem částku ve výši 450 Kč a jsou představovány paušální náhradou za jeden úkon, a to za sepis vyjádření žalované k žalobě, dle vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu.25. Soud zdůrazňuje, že ohledně výše 450 Kč za úkon ad 23 respektuje judikaturu Nejvyššího soudu, která primárně vychází z usnesení dovolacího soudu ze dne 18. 11. 2025, sp. zn. 28 Cdo 2638/2025, v němž byl vyložen následující právní závěr:26. „Jestliže § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve znění účinném od 1. 1. 2025 stanoví, že náhrada za vnitrostátní poštovné,