7 C 20/2026-42 — Okresní soud ve Vyškově

1. Žalobkyně se žalobou ze dne , datum, domáhá po žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila žalobkyně tak, že mezi původním věřitelem společností , Anonymizováno, , právnická osoba, . a žalovaným byla uzavřena dne , datum, smlouva o úvěru, na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč. Úvěr byl čerpán převodem na bankovní účet žalovaného. Žalovaný se zavázal úvěr splatit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši , částka, a úrokem , částka, nejpozději do , datum, . Žalovaný ve lhůtě splatnosti úvěr nesplatil. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni smlouvou ze dne , datum, . Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu dne , datum, . Žalobkyně uvedla, že úvěruschopnost žadatele prověřoval původní věřitel lustrací z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, EUCB, BRKI/NRKI, na základě provedených lustrací nevznikly důvodné pochyby o platební schopnosti žadatele.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Za splnění podmínek ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů.4. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud ke skutkovým zjištěním a shodnému závěru o skutkovém stavu:5. Právní předchůdce žalobkyně , Anonymizováno, a žalovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , anonymizováno, , na základě které byl žalovanému poskytnut bezúčelový úvěr 10 000 Kč s úrokovou sazbou 36 % ročně, úrokem , částka, a poplatkem za sjednání úvěru , částka, . Celková částka ke splacení činila , částka, . Žalovaný se zavázal úvěr splatit do , datum, (smlouva o spotřebitelském úvěru).6. Před uzavřením smlouvy o úvěru měl poskytovatel úvěru následující informace týkající se majetkové situace žadatele. Byly ověřeny příjmy klienta ve výši 40 000 Kč z pracovního poměru, byl ověřen účet klienta, klient nebyl dohledán v seznamu blokovaných, v sankčním seznamu ani v databázi pátrání po osobách PČR, byla provedena kontrola platnosti OP, kontrola insolvence a Centrální evidence exekucí a databáze EUCB. Výše výdajů byla stanovena částkou 8 000 Kč, z toho na bydlení , částka, a na ostatní výdaje , částka, . Předchozí dluhové zatížení žadatele je uvedeno 0 Kč. Dle výpočtu maximální výše úvěru při zohlednění příjmu a výdajů je uvedena částka , částka, (úvěruschopnost klienta k půjčce č. , hodnota, ).7. Dle informace o vlastníkovi byl žalovaný majitelem běžného účtu číslo , anonymizováno, (informace o vlastníkovi).8. Formulář pro informace o spotřebitelském úvěru žalobkyně obsahují obecné předsmluvní informace o bezúčelovém úvěru (formulář).9. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla pohledávka ze smlouvy o spotřebitelském úvěru za žalovaným postoupena na žalobkyni. Postoupení bylo žalovanému oznámeno písemně přípisem ze dne , datum, (smlouva o postoupení pohledávek včetně přílohy a oznámení o postoupení).10. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva, ve které byla upozorněna na možné soudní vymáhání dluhu, a to dne , datum, doporučenou poštou (výzva + potvrzení o podání doporučené zásilky).11. Soudu je z úřední činnosti známo, že majitelem účtu číslo , č. účtu, je žalovaný.12. Dle rejstříku soudních řízení Okresního soudu ve Vyškově bylo proti žalovanému v roce 2023 až 2025 zahájeno 7 exekučních řízení. Všechna řízení se vztahují k vymožení dluhů z nesplacených spotřebitelských úvěrů nebankovních poskytovatelů (Rerum Finance,s.r.o., CFIG E-Commerce a.s., SWISS FUND, a.s., Cool Credit s.r.o., O.K.V. Leasing s.r.o., Bohemia Faktoring a.s.)13. Soud konstatuje, že výstupy z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, EUCB, BRKI/NRKI, na základě kterých žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žadatele nebyly k důkazu předloženy.14. Předmětný smluvní vztah se řídí zákonem číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník a zákonem číslo 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění platném k datu poskytnutí úvěru.15. Dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.16. Dle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.17. Dle § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.18. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným nařízením je nařízení vlády číslo 351/2013 Sb.19. Povinností poskytovatele úvěru bylo posoudit úvěruschopnost žalovaného na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalovaného, a je-li to nezbytné, pak z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Právní předchůdce žalobkyně mohl dle zákonné úpravy poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Důsledkem nesplnění povinnosti stanovené v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru je neplatnost smlouvy o úvěru, a s ohledem na judikaturu, jak byla citována shora, se jedná o neplatnost absolutní, ke které soud přihlíží z úřední povinnosti.20. Soud ve vztahu k předmětné smlouvě o úvěru s ohledem na zjištěné skutečnosti dospěl k závěru, že v tomto případě žalobkyně (resp. její právní předchůdce) nedostála zákonné povinnosti, když poskytla spotřebitelský úvěr, ačkoli nebyly řádně (resp. vůbec) prověřeny příjmy a výdaje žalovaného, jako žadatele. Žalobkyně tvrdila, že úvěruschopnost žadatele byla prověřena lustrací z veřejně dostupných databází systémech ISIR, CEE, SOLUS NRKI/BRKI, k důkazu však tyto výpisy nepředložila. Příjem žadatele byl dle předložené listiny ověřen, soudu však ke splnění povinnosti ověřit příjem žadatele nebyl žádný důkaz.21. Jestliže měl žalovaný bankovní účet, považuje soud za nejzákladnější formu ověření příjmů a výdajů žalovaného právě vyžádání výpisů z účtu za období 3 – 6 měsíců před uzavřením smlouvy. Pokud by tak poskytovatel úvěru učinil, mohl ověřit, zda na uvedený účet přichází žalovanému mzda a v jaké výši. Stejně tak by z výpisů z účtu bylo možno zjistit předchozí dluhové zatížení žadatele, jejich splácené a případně nové úvěry, které žalovaný čerpal bezprostředně před sjednáváním předmětné smlouvy.22. Poskytovatel úvěru se však daném případě spokojil pouze s informacemi uvedenými žadatelem, aniž by vyvinul další aktivitu ke zjišťování, prověřování a ověřování dalších informací o příjmech a výdajích žadatele. Uvedené jednání (či spíše pasivitu) poskytovatele úvěru soud hodnotí jako zásadní porušení povinnosti věřitele postupovat při posuzování úvěruschopnosti s odbornou péčí.23. Soud v tomto případě dospěl k závěru, že na základě informací, které žalobkyně měla (s ohledem na absentující informace o příjmech a výdajích a ověření těchto informací), si nemohla učinit odůvodněný závěr, že žalovanému lze úvěr poskytnout, tedy že je žalovaný dostatečně solventní, aby mohl úvěr splácet.24. V souladu s uvedeným soud shledal smlouvu o úvěru ze dne , datum, neplatnou, důsledkem toho jsou nároky žalobkyně vůči žalovanému omezeny na vrácení zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru v době přiměřené možnostem žalovaného.25. Na základě neplatné smlouvy bylo žalovanému poskytnuto plnění 10