7 C 230/2025-38 — Okresní soud ve Vyškově

1. Žalobkyně se žalobou ze dne , datum, domáhá po žalované zaplacení částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení a náhrady nákladů řízení. Právní předchůdce žalobkyně , právnická osoba, ., IČO , IČO, uzavřel se žalovanou dne , datum, smlouvou o podnikatelském úvěru, na základě které poskytl žalované částku , částka, , se splatností dne , datum, . Žalovaná se zavázala úvěr splatit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru v celkové výši , částka, . Úvěr nebyl ve sjednané lhůtě uhrazen. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni smlouvou ze dne , datum, . Žalované byla zaslána předžalobní výzva. Žalobkyně požaduje zaplacení neuhrazené jistiny ve výši , částka, , úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši , částka, , úhrady za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši , částka, , úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši , částka, , úhrady za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši , částka, , smluvní pokuty ve výši , částka, , úroku vyčísleného od , datum, do , datum, z dlužné jistiny ve výši , částka, , zákonného úroku z prodlení vyčísleného od prodlení do , datum, ve výši , částka, , úroků z úvěru 8 % ročně z dlužné jistiny úvěru ve výši , částka, od , datum, do zaplacení, zákonných úroků z prodlení 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a nákladů na uplatnění pohledávky ve výši , částka, .2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.3. K jednání nařízenému ve věci dne , datum, se žalovaná nedostavila.4. Soud jednal v nepřítomnosti žalované a provedl dokazování listinnými důkazy, na základě kterých dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním a učinil tentýž závěr o skutkovém stavu:5. Právní předchůdce žalobkyně , právnická osoba, . uzavřel se žalovanou dne , datum, smlouvu o podnikatelském úvěru č. , hodnota, . Předmětem smlouvy bylo poskytnutí úvěru ve výši , částka, hotově. Žalovaná se zavázala úvěr splatit spolu s úhradou za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši , částka, , úhradou za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši , částka, a úhradou za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši , částka, , tj. celkem , částka, v měsíčních splátkách po , částka, . Smlouvou byla sjednána smluvní pokuta 0,1 % denně z dlužné částky v prodlení. Smlouvou je dále sjednána zápůjční úroková sazba 8 % ročně (Smlouva).6. Žalovaná uhradila na svůj dluh ze smlouvy celkem , částka, ve dvou platbách ze dne , datum, a , datum, (výpis transakcí).7. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne , datum, včetně seznamu postoupených pohledávek byla pohledávka za žalovanou ze smlouvy o úvěru číslo , hodnota, postoupena na žalobkyni. Postoupení bylo žalované oznámeno písemně. (smlouva + seznam postoupených pohledávek + přípis z , datum, ).8. Žalované byla zaslána předžalobní výzva k plnění dne , datum, (výzva).9. Závazkový vztah, který vznikl mezi žalobkyní a žalovanou se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále „o. z.“), a smluvním ujednáním.10. Podle § 1 odst. 2 o. z., nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti.11. Podle § 419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.12. Podle § 433 odst. 1 o. z. kdo jako podnikatel vystupuje vůči dalším osobám v hospodářském styku, nesmí svou kvalitu odborníka ani své hospodářské postavení zneužít k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran.13. Podle § 547 o. z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.14. Podle § 576 o. z., týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.15. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.16. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.17. Dle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.18. Dle § 2399 odst. 1 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.19. Dle § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.20. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.21. Soud má za prokázané, že žalovaná uzavřela dne , datum, se žalobkyní smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 an. o. z., na základě které byla žalované v hotovosti poskytnuta částka , částka, . Žalovaná vystupovala při uzavření smlouvy jako fyzická osoba podnikající. Za čerpání úvěru se zavázala k úhradě celkového poplatku ve výši , částka, . Splatnost úvěru byla sjednána v měsíčních splátkách po , částka, , nejpozději do , datum, . Smlouvou byla sjednána smluvní pokuta 0,1 % denně z dlužné částky. Žalovaná na svůj dluh zaplatila celkem , částka, .22. Z úřední činnosti je soudu známo, že v roce 2023 byla proti žalované (OSVČ) zahájena 3 exekuční řízení. V roce 2024 byla proti žalované (fyzické osobě) zahájeno 5 občanskoprávních řízení k vymožení dluhů z úvěrů poskytnutých bankami a nebankovními poskytovateli v roce 2022.23. Z úřední činnosti je soudu známo, že žalobkyně resp. její právní předchůdce poskytuje podnikatelské úvěry, tedy úvěry, jež automaticky nespadají do režimu spotřebitelských smluv a nejsou tedy a priori stanoveny povinnosti poskytování úvěru v režimu zásad ochrany spotřebitele, jako je například povinnost poskytovatele úvěru před uzavřením smlouvy posoudit úvěruschopnost žadatele o úvěr, pod sankcí neplatnosti smlouvy.24. Dle závěrů rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 22. 9. 2020, sp. zn. 32 Cdo 1490/2019, i podle právní úpravy účinné od 1. 1. 2014 platí, že smluvní volnost stran podléhá korektivu dobrých mravů, jenž pro právní jednání obecně vyplývá z § 1 odst. 2 a § 547 o. z., a že právní jednání, které se příčí dobrým mravům, je třeba posoudit jako neplatné (§ 580 odst. 1 a § 588 o. z.). Nejvyšší soud posuzoval otázku možnosti aplikace korektivu dobrých mravů na sjednané úroky z prodlení. Dospěl přitom k závěru, že korektiv dobrých mravů lze uplatnit i v případě, kdy by ujednání o výši úroků z prodlení bylo zneužitím smluvní volnosti v neprospěch dlužníka. Podle citovaného rozhodnutí postavení dlužníka jako podnikatele jej přitom takové ochrany nezbavuje.25. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR - senát ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 23 ICdo 56/2019, jsouli právním jednáním porušeny principy dobrých mravů, uplatní se tento korektiv i ve vztazích mezi podnikateli. Porušení korektivu dobrých mravů má za následek absolutní neplatnost právního jednání. Případný závěr soudu o absolutní neplatnosti ujednání stran pro rozpor s korektivem dobrých mravů je však zásahem výjimečným a vždy odůvodněným mimořádnými okolnostmi daného případu. Korektiv dobrých mravů přitom nevylučuje posouzení, zdali na právní poměry stran nedopadají jiná ustanovení občanského zákoníku poskytující právní ochranu jedné ze stran před zneužívajícím jednáním druhé strany (například právní úprava ochrany slabší strany). Spotřebitelem může být každý člověk, tedy i fyzická osoba podnikatel, který mimo rámec své podnikatelské činnosti uzavírá smlouvu s jiným podnikatelem. Uzavřel-li podnikatel fyzická osoba smlouvu s jiným podnikatelem v rámci své podnikatelské činnosti, nelze vyloučit, že mu bude přináležet zákonná ochrana jako tzv. slabší straně za podmínek § 433 o. z. Práva dovolávat se ochrany prostřednictvím právní úpravy poskytující ochranu před zneužívajícím jednáním jiného podnikatele podle § 433 o. z. nezbavuje podnikatele, je-li v závazku slabší stranou, a