11 C 246/2020-48 — Okresní soud ve Zlíně

<i>1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v účinném znění (dále jen„ o. s. ř.“), v rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.</i> 2. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení částky 1 965 Kč a úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 1 965 Kč za dobu od 27. 9. 2018 do zaplacení. V žalobních tvrzeních uvedla, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli distančním způsobem smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému úvěr ve výši 5 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 26. 9. 2018 spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru. Žalovaný však sjednanou částku v plné výši neuhradil, a dluží tak na jistině 1 965 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 5. 2020. 3. Žalobkyně předložila žalovaným nepodepsanou rámcovou smlouvu o úvěru ze dne 27. 8. 2018, dle které se [právnická osoba], [IČO], zavázala zprovoznit klientovi uživatelský účet, ze kterého mohl provádět správu svých údajů. Jednotlivé smlouvy o úvěru se budou uzavírat v souladu s podmínkami sjednanými v rámcové smlouvě písemně distančně prostřednictvím elektronických prostředků, a to prostřednictvím textových zpráv SMS nebo prostřednictvím formuláře pro uzavření jednotlivé smlouvy o úvěru umístěného v rámci uživatelského účtu. K úplnému zprovoznění uživatelského účtu je vyžadováno: zadání přístupových údajů, a to uživatelského jména a hesla zaslaných klientovi na adresu elektronické pošty klienta a na telefonní číslo klienta, uhrazení odměny za vytvoření uživatelského účtu – zaslání částky ve výši [částka] z bankovního účtu klienta na bankovní účet právního předchůdce žalobkyně pod variabilním symbolem, který bude právním předchůdcem žalobkyně sdělen prostřednictvím uživatelského účtu, a s poznámkou, kde klient uvede své rodné číslo a text„ Souhlasim s [anonymizováno]“, a uzavření rámcové smlouvy o úvěru v tištěné formě. Dále byla žalobkyní předložena jednotlivá smlouva o úvěru [číslo] ze dne [datum], která rovněž nebyla žalovaným podepsána. 4. Dne [datum] byla z bankovního účtu č. [bankovní účet] zaslána na bankovní účet č. [bankovní účet] částka [částka] pod variabilním symbolem [číslo] a s poznámkou„ [anonymizována dvě slova] [číslo]“. [právnická osoba] pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila žalobkyni, o čemž žalovaného informovala dopisem ze dne [datum]. Žalovaný žalovanou částku nevrátil, a to ani na základě předžalobní výzvy ze dne [datum] zaslané mu zástupcem žalobkyně. 5. Z rámcové smlouvy o úvěru vyplývá, že předpokladem poskytnutí úvěru je zprovoznění uživatelského účtu na webových stránkách [anonymizováno] vyplněním požadovaných údajů, zadáním uživatelského jména a hesla, úhradou částky [částka] pod právním předchůdcem žalobkyně sděleným variabilním symbolem spolu se zprávou pro příjemce, v níž je uvedeno rodné číslo klienta a text„ Souhlasím s RSU“ (čl. 4 rámcové smlouvy o úvěru). Jednotlivé smlouvy o úvěru se uzavírají (čl. 5 rámcové smlouvy o úvěru), prostřednictvím textových zpráv SMS nebo prostřednictvím formuláře pro uzavření jednotlivé smlouvy o úvěru umístěného v rámci uživatelského účtu. 6. Žalobkyně disponuje údaji o žalovaném, z čehož lze usuzovat, že na webových stránkách právního předchůdce žalobkyně byly vyplněny registrační údaje žalovaného. Žalobkyně však neprokázala, že na účet právního předchůdce žalobkyně byla připsána platba ve výši 1 Kč, kterou měl žalovaný odeslat pod variabilním symbolem sděleným právním předchůdcem žalobkyně a s poznámkou, v níž mělo být uvedeno rodné číslo žalovaného a text„ Souhlasím s [anonymizováno]“. Žalobkyně v řízení rovněž neprokázala, že žalovaný uživatelský účet sdělením hesla a uživatelského jména zprovoznil a v něm prostřednictvím formuláře požádal o úvěr, tedy učinil nabídku na uzavření smlouvy o úvěru, kterou právní předchůdce žalobkyně následně akceptoval. Žalobkyně tedy uzavření rámcové smlouvy o úvěru ani jednotlivé smlouvy o úvěru neprokázala. Neprokázala-li žalobkyně, že byl dodržen postup vyplývající z úvěrové smlouvy a že smlouva byla v ní předpokládaným způsobem uzavřena, neprokázala, že žalovanému vznikla povinnost úvěr vrátit a zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru. 7. V řízení však bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč, přičemž právní důvod poskytnutí prostředků prokázán nebyl. <i>8. Podle § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí obzvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> <i>9. Podle § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat splnění ihned a dlužník je poté povinen splnit i bez zbytečného odkladu.</i> <i>10. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.</i> <i>11. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 12. Při absenci závěru o uzavření smlouvy o úvěru je třeba právní poměr mezi účastníky posoudit jako existující bezdůvodné obohacení žalovaného dle § 2991 odst. 2 o. z., neboť žalovaný se obohatil bez právního důvodu na úkor právního předchůdce žalobkyně. Na jistině žalobkyně požadovala částku 1 965 Kč, proto soud zavázal žalovaného k zaplacení této částky. 13. Doba splatnosti pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena, za den splatnosti se proto v případě bezdůvodného obohacení považuje den, kdy uplynula lhůta bez zbytečného odkladu poté, kdy byl dlužník věřitelem požádán o plnění. Nesplněním povinnosti k plnění v den splatnosti závazku dochází k prodlení dlužníka. Prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení tak plyne ode dne následujícího po dni splatnosti dluhu. Předpokladem splatnosti bezdůvodného obohacení je tedy hmotněprávní úkon žalobkyně, který se musí prokazatelně dostat do dispoziční sféry žalovaného. Žalovaný byl k zaplacení dlužné částky vyzván nejpozději žalobou, jež mu byla doručena 10. 12. 2020. Splatnost bezdůvodného obohacení pak nastala bez zbytečného odkladu, tj. následující den 11. 12. 2020. Vzhledem k tomu, že žalovaný dlužnou částku k tomuto datu neuhradil, počínaje dnem 12. 12. 2020 je v prodlení a počínaje tímto dnem až do zaplacení má žalobkyně právo na úrok z prodlení v zákonné výši dané nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (8,25 %). Žalobkyně se domáhala zaplacení úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z dlužné částky za dobu od 27. 9. 2018 do zaplacení, avšak vzhledem k tomu, že žalovaný byl v prodlení až od 12. 12. 2020, soud zavázal žalovaného k zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 965 Kč za dobu od 12. 12. 2020 do zaplacení a ve zbytku žalobu zamítl. 14. Pro úplnost soud dodává, že [právnická osoba] pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 5. 2020 postoupila v souladu s § 1879 o. z. žalobkyni, čímž byla dána její aktivní legitimace v tomto řízení. 15. Podle § 142 odst. 3 o. s. ř., i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu. Žalobkyně byla ve věci neúspěšná jen v nepatrné části, a proto jí soud přiznal právo vůči žalovanému na plnou náhradu jí účelně vynaložených nákladů řízení. Tyto sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny za zastupování advokátem ve výši 600 Kč (3× 200 Kč dle § 14b odst. 1 bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, v účinném znění (dále jen„ adv. tar.“), za následující úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) adv. tar., sepis předžalobní výzvy k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) adv. tar. a sepis žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) adv. tar.), náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč (tj. 3× 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) adv. tar. příslušející ke třem úkonům právní služby) a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 189 Kč (21 % z přiznané odměny za zastupování a náhrad hotových výdajů) dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkem náklady řízení žalobkyně představují částku 1 489 Kč, kterou je žalovaný povinen žalobkyni nahradit k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). 16. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. jsou povinnosti v rozsudku uložené splatné do tří dnů