36 C 318/2020-65 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobce se domáhal, aby žalovanému byla rozsudkem soudu uložena povinnost přispívat počínaje dnem [datum] na jeho výživu částkou 7 000 Kč měsíčně splatnou vždy do 5. dne v měsíci předem. Naposledy bylo o výživném rozhodnuto rozsudkem Krajského soudu v Brně, pobočka ve Zlíně, ze dne 8. 3. 2018 č. j. 58 Co 366/2017-158, kterým soud počínaje dnem [datum] zvýšil výživné na 2 800 Kč měsíčně. Žalobce je studentem 3. ročníku střední školy - [ulice] [anonymizováno] a [anonymizována čtyři slova] ve [obec]. Žije se svou matkou a jejím přítelem [jméno] [příjmení] v rodinném domě ve [obec], jehož vlastníkem je přítel matky žalobce. Žalobce má trhliny na sítnici, na pravé oko je slepý a na levém oku má 18,5 dioptrie. Postupně zhoršující se vada zraku vyžaduje pravidelnou výměnu brýlí, za něž žalobce zaplatí v průměru 10 000 Kč ročně. Dále má žalobce běžné výdaje středoškolského studenta včetně stravného ve výši 550 Kč měsíčně a jízdného MHD ve výši 620 Kč čtvrtletně. Veškeré žalobcovy výdaje hradí jeho matka. Žalovaný na jeho výživu dlouhodobě v soudem stanovené výši nepřispívá. Matka žalobce má tři práce a její měsíční čistý výdělek v souhrnu činí 29 407 Kč. 2. Žalovaný nejprve zvýšení výživného odmítl úplně s tím, že je schopen platit maximálně stanovených 2 800 Kč měsíčně. V průběhu jednání připustil zvýšení výživného na 3 000 Kč měsíčně. Aktuálně je zaměstnán ve stavebnictví u [jméno] [příjmení] s čistým výdělkem za říjen 2020 ve výši 13 777 Kč. Bydlí na ubytovně ve [obec], za kterou platí 4 500 Kč měsíčně. Ze mzdy je mu exekučně srážen dluh na výživném a další dluhy. Má tři vyživovací povinnosti - na dceru [jméno] platí výživné ve výši 3 000 Kč měsíčně, na syna [jméno] 2 000 Kč měsíčně a žalobci přispívá na výživu částkou 1 500 Kč měsíčně. 3. Zdejší soud svým rozsudkem ze dne 17. 7. 2017 č. j. P 427/2002-96 postupně zvýšil výživné na žalobce až na částku 2 300 Kč měsíčně od [datum] Odvolací soud svým rozsudkem ze dne 8. 3. 2018 č. j. 58 Co 366/2017-158 prvostupňový rozsudek změnil a výživné zvýšil na částku 2 400 Kč už od [datum] a od [datum] na částku 2 800 Kč měsíčně. V roce 2014 žil dvanáctiletý žalobce se svou matkou a jejím manželem v bytě 3+1 v [obec]. Byl žákem 6. třídy základní školy v [obec]. Už v té době se jeho zraková vada projevovala tak, že na pravé oko byl prakticky slepý a na levé silně slabozraký. Zrak se mu každoročně zhoršoval a musel každoročně měnit brýle včetně skel s náklady kolem 10 000 Kč ročně. Jeho matka měla vyživovací povinnost jen k žalobci. Její příjem byl 8 228 Kč čistého měsíčně. 4. Žalovaný byl v době, kdy soud naposledy rozhodoval o výživném, nečinný a ke svým poměrům soudu nic nesdělil. Již v té době měl tři vyživovací povinnosti.Soud zjistil, že nejvyššího výdělku dosahoval u [právnická osoba] (nyní [právnická osoba]), kde byl zaměstnán v době od [datum] do [datum] s průměrným měsíčním čistým výdělkem za období leden až září 2014 ve výši 19 895 Kč včetně dávek nemocenského pojištění. V roce 2015 žalovaný pracoval jako OSVČ se základem daně 197 047 Kč. Další pracovní poměry u [právnická osoba] a [právnická osoba], v nichž dosáhl nejvyššího měsíčního čistého výdělku 14 647 Kč v březnu 2015 a 12 277 Kč v únoru 2017, byly rozvázány ve zkušební době. Jelikož žalovaný rozvázal pracovní poměr ve [právnická osoba] dohodou - ze svého vlastního rozhodnutí –, a vzdal se tak bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání, vycházel odvolací soud při úpravě výživného za dobu od [datum] z výdělku, kterého by dosahoval u [právnická osoba] - 28 000 Kč měsíčně hrubého (22 500 Kč čistého). 5. K aktuálním poměrům žalobce soud zjistil, že studuje 3. ročník střední školy - [ulice] [anonymizováno] a [anonymizována tři slova] školy ve [obec] (potvrzení o studiu). Bydlí s matkou v obci [obec] v rodinném domě jejího přítele. Náklady na bydlení činí 8 000 Kč měsíčně, na nichž se matka žalobce podílí jednou polovinou. Žalobce každoročně vynakládá v průměru 10 000Kč na nové brýle. 6. Matka žalobce má tři práce a její průměrný čistý měsíční výdělek za období červenec 2019 až říjen 2020 v souhrnu činí 29 407 Kč (potvrzení o výdělku od [anonymizována dvě slova] [právnická osoba], [územní celek] a [anonymizována dvě slova] [obec]). 7. K poměrům žalovaného soud zjistil, že má celkem tři vyživovací povinnosti. Kromě žalobce ještě k dceři [jméno], nar. 2008, a synovi [jméno], nar. 2010. Zdejší soud mu rozsudkem ze dne 29. 9. 2014 č. j. 15 Nc 60/214-29 stanovil výživné na dceru [jméno] ve výši 3 000 Kč měsíčně na syna [jméno] ve výši 2 000 Kč měsíčně. Od [datum] je žalovaný zaměstnán u [jméno] [příjmení] s průměrným měsíčním čistým výdělkem ve výši 12 189 Kč za období leden až říjen 2020 (mzdový list žalovaného za rok 2020). U svého zaměstnavatele je i ubytován na ubytovně ve [obec]. Za ubytovnu platí 4 500 Kč měsíčně (potvrzení o výši nájemného). 8. Trestním příkazem vydaným zdejším soudem dne 2. 11. 2018 pod č. j. 1T 181/2018-44 byl žalovaný odsouzen za neplacení výživného žalobci v době od dubna do října 2018 k trestu odnětí svobody v trvání šesti měsíců s podmíněným odkladem se zkušební dobou v trvání dvou let a tří měsíců. Trest odnětí svobody uložený tímto trestním příkazem si žalovaný nakonec vykonal ve Věznici Rapotice, protože ve zkušební době nevedl řádný život a dále žalobci neplatil výživné (usnesení zdejšího soudu ze dne 16. 9. 2019 č. j. 1 T 181/2018-72). Ve výkonu trestu byl pracovně zařazen od [datum] do [datum] a jeho průměrný měsíční čistý výdělek činil 4 970 Kč měsíčně (potvrzení o výdělku vystavené vězeňskou službou ČR). 9. V roce 2017 a 2018 pracoval žalovaný jako OSVČ pro [právnická osoba], která mu za práci v 2. pololetí 2017 zaplatila celkem 154 720 Kč (v průměru 25 786 Kč hrubého měsíčně) a za 1. pololetí 2018 celkem 79 110 Kč (13 185 Kč hrubého měsíčně) (sdělení [právnická osoba]). 10. Ve [právnická osoba] (dříve [právnická osoba]) by na pozici gumař výrobních provozů činil výdělek žalovaného aktuálně 34 776 Kč hrubého, 26 031 Kč čistého měsíčně (sdělení [právnická osoba] z [datum]). <i>11. Dle § 911 o.z. lze výživné na dítě přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.</i> <i>12. Dle § 913 odst. 1 o.z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Dle odst. 2 téhož ustanovení je třeba při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika.</i> <i>13. Dle § 915 odst. 1 o.z. životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.</i> <i>14. Dle § 922 odst. 1 o.z. lze výživné pro děti přiznat i za dobu nejdéle tří let od data zahájení soudního řízení.</i> <i>15. Dle § 163 o.s.ř. v platném znění rozsudek odsuzující k plnění v budoucnu splatných dávek nebo k plnění ve splátkách je možno na návrh změnit, jestliže se podstatně změnily okolnosti, které jsou rozhodující pro výši a další trvání dávek nebo splátek. Nestanoví-li zákon jinak, je změna rozsudku přípustná od doby, kdy došlo ke změně poměrů.</i> 16. Ze shora citovaných ustanovení vyplývá, že výživné lze zvýšit na návrh oprávněného, odůvodňuje-li to podstatná změna poměrů na straně oprávněného či povinného za předpokladu, že oprávněný není schopen sám se živit. 17. Žalobce potvrzením o studiu prokázal, že se soustavně připravuje na své budoucí povolání studiem na střední škole a není schopen se sám živit. Vyživovací povinnost žalovaného k žalobci tak trvá a žalovaný je povinen přispívat na jeho výživu podle svých schopností, možností a majetkových poměrů. 18. Po provedeném dokazování lze konstatovat, že u žalobce od poslední úpravy výživného k podstatné změně poměrů došlo. Při poslední úpravě výživného byl žalobce žákem základní školy v [obec]. Nyní studuje ve 3. ročníku na střední škole ve [obec]. Výdaje žalobce úměrně jeho věku rostou a tato okolnost je sama o sobě je důvodem pro zvýšení výživného. 19. I výdělkové poměry žalovaného se změnily. Po poslední úpravě výživného v roce 2018 pracoval v 1. pololetí 2018 jako OSVČ pro [právnická osoba], a za práci mu bylo vyplaceno 79 110 Kč (13 185 Kč hrubého měsíčně). V roce 2019 byl ve výkonu trestu, kde jeho výdělek činil 4 970 Kč čistého měsíčně. Od roku 2020 pracuje ve stavebnictví u [jméno] [příjmení] s průměrným čistým měsíčním výdělkem 12 189 Kč. 20. Žalovaný tak nadále dosahoval nižších výdělků než u [právnická osoba]), s níž rozvázal pracovní poměr dohodou k [datum] (viz sdělení [právnická osoba] z [datum]), a je třeba nadále vycházet z výdělku, kterého by dosahoval u této společnosti, nebýt jeho rozhodnutí ukončit pracovní poměr. Rozvázal-li pracovní poměr dohodou, aniž by měl zajištěn minimálně stejný výdělek jako doposud, vzdal se ve smyslu § 913 odst. 2 o. z. bez vážného důvodu výhodnějšího zaměstnání a pro účely stan