35 C 252/2021-25 — Okresní soud ve Zlíně

<i>1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), v rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.</i> 2. Žalobou podanou dne 24. 5. 2021 se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 7 859 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 7 859 Kč od 11. 7. 2019 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyní žalobkyně – [právnická osoba] [anonymizována tři slova] [adresa] (dále jen„ Společnost“), a žalovaný uzavřeli prostřednictvím internetu dne 20. 6. 2019 smlouvu o úvěru, na jejímž základě téhož dne poskytla Společnost žalovanému zápůjčku ve výši 6 000 Kč převodem na bankovní účet žalovaného. Žalovaný se zavázal vrátit Společnosti jistinu úvěru společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 740,64 Kč a s úrokem ve výši 118,36 Kč do 10. 7. 2019, avšak této povinnosti nedostál. Společnost posléze uvedenou pohledávku postoupila žalobkyni. Žalovaný ničeho neuhradil ani na předžalobní výzvu zástupce žalobkyně ze dne 9. 10. 2020. 3. Žalovaný se k věci nevyjádřil. <b>Závěr o skutkovém stavu</b> 4. Soud vyšel z dokazování provedeného listinami, přičemž v závorce kurzívou je uvedeno i to, na základě jakého konkrétního důkazu soud činí ten který skutkový závěr. 5. Žalobkyně tvrdila, že dne 20. 6. 2019 uzavřeli Společnost a žalovaný prostřednictvím internetu smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě Společnost poskytla žalovanému jistinu úvěru ve výši 6 000 Kč, avšak po provedeném dokazování závěr o ujednání tvrzené smlouvy o učinit nešlo, neboť předložená listina„ Smlouva o spotřebitelském úvěru č. [spisová značka]“ nebyla smluvními stranami podepsána a z žádného jiného provedeného důkazu nevyšel najevo jiný způsob vyjádření souhlasu se zněním Smlouvy. Společnost ThePay zaslala z účtu Společnosti dne 20. 6. 2019 na účet č. [bankovní účet], vedený na žalovaného, částku 6 000 Kč, VS odpovídající rodnému číslu žalovaného (viz potvrzení o provedené platbě, sdělení České spořitelny ze dne 27. 8. 2021, výpis z účtu na č. l. 12 a násl.). Dne 1. 12. 2020 si ujednaly Společnost coby postupitel a žalobkyně coby postupník smlouvou o postoupení pohledávek, kterou se Společnost zavázala postoupit žalobkyni pohledávky uvedené v příloze č. 1 této smlouvy za částku 552 072,04 Kč; strany se v čl. II.3 smlouvy dohodly, že pokud postupník nezaplatí úplatu za postupované pohledávky v termínu do 20 pracovních dnů ode dne postoupení, k postoupení pohledávek nedojde (postoupení není účinné). V příloze č. 1 byla pod položkou č. 4280409 uvedena pohledávka za žalovaným v aktuální výši 13 794,07 Kč (viz smlouva o postoupení pohledávek ze dne 1. 12. 2020 vč. přílohy č. 1). Dopisem ze dne 9. 10. 2020, zaslaným téhož dne, vyzval zástupce žalobkyně žalovaného k zaplacení částky 20 908,07 Kč do 3 dnů na bankovní účet s upozorněním na soudní vymáhání pohledávky; přílohou dopisu bylo oznámení Společnosti o postoupení pohledávky na žalobkyni (viz výzva k úhradě před podáním žaloby, oznámení o postoupení pohledávky, podací lístek); žalovaný ničeho neuhradil (viz nezpochybněné tvrzení žalobkyně, kdy splnění dluhu prokazuje dlužník). 6. Usnesením ze dne 19. 8. 2021, č. j. 35 C 252/2021-10, soud vyzval žalobkyni mj. k doplnění tvrzení, zda, kdy a jakým způsobem došlo k zaplacení úplaty za postupované pohledávky, které bylo podmínkou účinnosti smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 12. 2020; žalobkyně na výzvu nijak nereagovala, požadované skutečnosti nedoplnila a neučinila ani příslušný důkazní návrh, jednání konaného dne 14. 10. 2021 se pak nezúčastnila, čímž se ochudila o možnost být případně ještě ústně poučena o povinnosti učinit příslušné skutkové tvrzení a k jeho prokázání učinit příslušný důkazní návrh. Soudu proto nezbylo než po právní rovině uzavřít, že k zaplacení úplaty ze strany žalobkyně nedošlo. <b>Právní posouzení věci</b> <i>7. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.</i> <i>8. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).</i> <i>9. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.</i> 10. Nejprve se soud zabýval aktivní věcnou legitimací žalobkyně. 11. Soud předesílá, že nelze uplatnit judikatorní závěry, které se vytvořily k úpravě postoupení pohledávky dle § 524 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013, podle níž k závěru o aktivní věcné legitimaci postupníka postačuje prokázání notifikace dlužníka postupitelem (např. nález Ústavního soudu ze dne 24. 2. 2011, sp. zn. I. ÚS 2276/08), neboť právní úprava doznala v tomto ohledu určité změny. Aktivní věcná legitimace založená postoupením pohledávky je odvislá od platné smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené mezi postupitelem a postupníkem. Aby však tato smlouva nabyla účinků vůči dlužníkovi, je nezbytné, aby postoupení pohledávky bylo dlužníku oznámeno postupitelem nebo prokázáno dlužníkem. Notifikace ze strany postupitele má pro dlužníka ten význam, že v důvěře ve správnost jeho oznámení má poskytnout plnění osobě odlišné od dlužníka (postupníkovi), který je rovněž oprávněn přijmout plnění; z této notifikace ovšem nelze ještě dovodit, že by byl postupník toliko na základě oznámení postupitele o postoupení pohledávky oprávněn vymáhat po dlužníkovi plnění bez ohledu na skutečnost, zdali smlouva o postoupení pohledávky byla řádně uzavřena a je platná, či nikoliv. Je tedy nezbytné odlišovat právo přijmout plnění s účinky i pro (původního) věřitele (postupitele) od práva vymáhat po dlužníkovi splnění práva (srovnej např. Horák, P. Následky neplatnosti smlouvy o postoupení pohledávky, Právní rozhledy, 23-24 2017, s. 810 a násl. či Handlar, J. in Pražák, Z., Fiala, J., Hadlar, J., a kol. Závazky z právních jednání podle občanského zákoníku: Komentář k § 1721–2893 podle stavu k 1. 4. 2017 ve znění zákona č. 460/2016 Sb. 1. vydání. Praha: Leges, 2017, Komentář k § 1882). 12. Žalobkyně svou aktivní věcnou legitimaci odvíjela od toho, že Společnost postoupila na žalobkyni pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 12. 2020. V řízení bylo prokázáno uzavření uvedené smlouvy o postoupení pohledávek, stejně jako bylo prokázáno, že v příloze č. 1 této smlouvy byla uvedena pohledávka Společnosti ze Smlouvy (tuto soud posoudil podle svého obsahu jako smlouvu o zápůjčce ve smyslu § 2390 o. z.), nebylo však prokázáno, že by žalobkyně řádně a včas zaplatila úplatu za postupované pohledávky. Tato skutečnost je přitom pro postoupení pohledávek zcela zásadní, neboť strany se v čl. II.3 smlouvy dohodly na tom, že pokud postupník nezaplatí úplatu za postupované pohledávky v termínu do 20 pracovních dnů ode dne postoupení, k postoupení pohledávek nedojde (postoupení nebude účinné). Jinými slovy řečeno, byť Společnost jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřeli smlouvu o postoupení pohledávky za žalovaným, pro neprokázání zaplacení úplaty nemohl soud považovat postoupení pohledávky za účinné, na čemž ničeho nemění ani oznámení o postoupení pohledávky Společnosti žalovanému. Za dané situace tedy nezbylo soudu než uzavřít, že žalobkyně není aktivně věcně legitimována k uplatnění žalobou uplatněných nároků, a proto soud žalobu v plném rozsahu zamítl (výrok I.). 13. Žalovaný byl zcela procesně úspěšný, má tak podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Žalovaný však tyto účelně vynaložené náklady řízení nedoložil ani se nepodávají z obsahu spisu, proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.).