36 C 263/2021-29 — Okresní soud ve Zlíně

Žalobkyně se domáhala zaplacení dlužného pojistného ve výši 485 Kč z pojistné smlouvy [číslo] uzavřené mezi účastnicemi dne [datum] a dále paušalizované náklady spojené s upomínáním a vymáháním dlužného pojistného ve výši 2× 300 Kč za upomínku k zaplacení dlužného pojistného a za pokus o smír. Provedeným dokazováním soud zjistil, že mezi žalobkyní jako pojistitelem a žalovanou jako pojistníkem byla dne [datum] uzavřena na dobu neurčitou pojistná smlouva [číslo] pro pojištění bytové jednotky. Ve smlouvě se žalovaná zavázala za sjednané pojištění žalobkyni hradit pojistné ve výši 1 862 Kč za roční pojistné období s počátkem pojištění od 13. 4. 2019. Ke dni 16. 7. 2020, tj. ke dni stanovenému v upomínce k zaplacení dlužného pojistného, pojištění zaniklo pro neplacení pojistného (upomínka z [datum] a oznámení o ukončení pojistné smlouvy z [datum]). <i>Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., v účinném znění (dále jen „o. z.“) pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.</i> <i>Podle § 2782 odst. 1 o. z. pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění.</i> <i>Podle § 2783 odst. 1, 2 o. z. není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. Jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční.</i> <i>Dle § 2804 o. z. upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty.</i> <i>Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> Mezi účastníky byla podle § 2758 odst. 1 o. z. uzavřena pojistná smlouva, kterou se žalovaná jako pojistník od počátku pojištění sjednaného ke dni 13. 4. 2019 zavázala platit žalobkyni jako pojistiteli pojistné ve výši 1 862 Kč za roční pojistné období. Žalovaná byl ve smyslu § 2782 odst. 1 o. z. povinna hradit sjednané pojistné po celou dobu trvání pojistného vztahu. Z provedeného dokazování vyplývá, že pojištění zaniklo dle § 2804 o. z. pro neplacení pojistného, a to dnem 16. 7. 2020 marným uplynutím lhůty stanovené žalované k zaplacení dlužného pojistného (upomínka ze dne [datum]). Podle žalobních tvrzení žalovaná neuhradila roční pojistné splatné k 13. 4. 2020. Dluh na pojistné za období od 13. 4. 2020 do 17. 7. 2020 činí 485 Kč (1 862/365 485 Kč). Soud tak žalobě ohledně dlužného pojistného ve výši 485 Kč vyhověl. Dále žalobkyně požadovala zaplacení paušalizovaných nákladů spojených s upomínáním a vymáháním pojistného ve výši 2× 300 Kč, a to za odeslanou upomínku na dlužné pojistné s upozorněním na možnost zániku pojištění ze dne [datum] a za pokus o smír ze dne [datum], s odkazem na ujednání, podle kterého se žalovaná zavázala uhradit žalobkyni náklady spojené s upomínáním a vymáháním dlužného pojistného paušalizované poplatkem dle sazebníku. Nepředložila však žádný důkaz o tom, že účastnice byly na placení poplatku za zaslání upomínky a pokusu o smír dohodnuty. Předložený sazebník upravující výši poplatku není důkaz o tom, že se účastnice na placení poplatku dohodly, proto soud žalobu ohledně částky 2× 300 Kč zamítl. Nezaplacené pojistné bylo v souladu s § 2783 odst. 2 o. z. splatné k prvnímu dni příslušného pojistného období (tj. ke dni 13. 4. 2020). Protože žalovaná neuhradila pojistné k datu jeho splatnosti, dostala se následujícím dnem s úhradou dlužné částky do prodlení, pročež počínaje tímto datem až do zaplacení žalobkyni podle § 1970 o. z. vzniklo právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., tj. ve výši, která odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů (tj. 10 % ročně). Soud tak přiznal žalobkyni úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 485 Kč za jí požadované kratší období od 18. 7. 2020 do 2. 6. 2021 v kapitalizované výši 43 Kč a ve zbytku žalobu ohledně úroku z prodlení zamítl. Žalobkyně byla v řízení v převažující míře neúspěšná a byla povinna nahradit žalované náklady řízení odpovídající míře jejího úspěchu ve věci (§ 142 odst. 2 o.s.ř.). Jelikož žalované v řízení žádné náklady nevznikly, soud žádné z účastnic náhradu nákladů řízení nepřiznal.