36 C 329/2020-37 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 2 654 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 354 Kč za dobu od 9. 7. 2019 do zaplacení. Žalovaná částka podle žaloby představuje dlužné pojistné za období od 8. 7. 2019 do 11. 11. 2019 a poplatek za odeslání upomínky ve výši 300 Kč, k jejichž úhradě byl žalovaný zavázán na základě mezi účastníky uzavřené pojistné smlouvy [číslo]. 2. Provedeným dokazováním soud zjistil, že mezi žalobkyní jako pojistitelem a žalovaným jako pojistníkem byla uzavřena dne 13. 1. 2017 pojistná smlouva o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla [číslo]. Ve smlouvě se žalovaný za sjednané pojištění zavázal žalobkyni hradit pojistné ve výši 3 132 Kč pololetně. Pojištění bylo sjednáno na dobu neurčitou s počátkem ke dni 8. 1. 2017 Součástí smlouvy bylo ujednání smluvních stran obsažené v pojistných podmínkách žalobkyně, podle něhož je pojistitel oprávněn požadovat náklady spojené s uplatněním pohledávky z titulu dlužného pojistného, zejména na upomínací výlohy za každou odeslanou upomínku ve výši dle sazebníku (článek 5 odst. 5 VPP POV [číslo]). Protože se žalovaný s placením pojistného dostal do prodlení, žalobkyně mu odeslala upomínku ze dne 24. 9. 2019 s upozorněním na zánik pojištění v případě nezaplacení pojistného ve stanovené lhůtě. Upomínka byla žalobkyní žalovanému odeslána téhož dne. <i>3. Podle § 1 odst. 1 písm. a) a odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb., zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění účinném do 31. 12. 2017, tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství a upravuje pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Nestanoví-li tento zákon jinak, pojištění odpovědnosti se řídí občanským zákoníkem.</i> <i>4. Podle § 3 odst. 1 první věty zákona č. 168/1999 Sb. pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem.</i> <i>5. Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., v účinném znění (dále jen „o. z.“) pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.</i> <i>6. Podle § 2782 odst. 1 o. z. pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění.</i> <i>7. Podle § 2783 odst. 1, 2 o. z. není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. Jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční.</i> <i>8. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 9. Mezi účastníky byla podle § 3 odst. 1 první věty zákona č. 168/1999 Sb. ve spojení s § 2758 odst. 1 o. z. uzavřena pojistná smlouva, kterou se žalovaný jako pojistník od počátku pojištění sjednaného ke dni 8. 1. 2017 zavázal platit žalobkyni jako pojistiteli pojistné ve výši 3 132 Kč za pololetní pojistné období. Žalovaný byl ve smyslu § 2782 odst. 1 o. z. povinen hradit sjednané pojistné po celou dobu trvání pojistného vztahu. 10. Na základě výsledku dokazování má soud za prokázané, že nejpozději k datu 11. 11. 2019 pojistný vztah z předmětné pojistné smlouvy trval. Ve vztahu ke skutečnostem způsobujícím zánik pojistného vztahu k dřívějšímu datu totiž břemeno tvrzení a břemeno důkazní tížilo žalovaného, který však k takovým skutečnostem do řízení žádná tvrzení či důkazy nevnesl. Žalovaný povinnost hradit pojistné po dobu trvání pojistného vztahu porušil, když nezaplatil za období od 8. 7. 2019 do 11. 11. 2019 pojistné v poměrné výši 2 180 Kč (3 132 Kč/182 dní). 11. Pokud se žalobkyně po žalovaném za uvedené období domáhala zaplacení částky vyšší (s ohledem na tvrzení, že pro pojistné období od 8. 1. 2019 bylo pojistné navýšeno na částku 3 382 Kč pololetně), netvrdila a neprokázala takové rozhodné skutečnosti, z nichž by právo na zaplacení vyššího (než ve smlouvě dohodnutého) pojistného vyplývalo. Z uvedených důvodů soud žalobu v rozsahu částky 174 Kč (2 354 Kč – 2 180 Kč) z důvodu neunesení břemene tvrzení a důkazního břemene zamítl. 12. Žalovanému dále podle článku 5 odst. 5. VPP POV [číslo] a sazebníku poplatků vznikla povinnost zaplatit žalobkyni poplatek za upomínku k zaplacení dlužného pojistného ze dne 24. 9. 2019 ve výši 300 Kč. 13. Nezaplacené pojistné bylo v souladu s § 2783 odst. 2 o. z. splatné k prvnímu dni příslušného pojistného období (tj. ke dni 8. 7. 2019). Protože žalovaný neuhradil pojistné k datu jeho splatnosti, dostal se do prodlení s jeho zaplacením dne 9. 7. 2019, pročež žalobkyni podle § 1970 o. z. vzniklo právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., tj. ve výši, která odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů (tj. 10 % ročně). 14. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně domáhala zaplacení úroku z prodlení z částky 2 354 Kč, když nebylo – jak je uvedeno výše – prokázáno, že by žalobkyni právo na zaplacení částky 174 Kč vůbec vzniklo, soud žalobu zamítl rovněž ohledně úroku z prodlení z částky 174 Kč za požadované období. 15. Žalobkyně měla ve věci úspěch v převažující míře, proto jí podle § 142 odst. 2 o.s.ř. vůči žalovanému přísluší právo na náhradu této míře úspěchu odpovídající části nákladů řízení. Úspěch žalobkyně je dán poměrem částky 3 011,90 Kč (2 654 Kč + úrok z prodlení vyčíslený dle žalobního návrhu ke dni 13. 1. 2020 357,90 Kč) a částky 2 811,40 Kč (2 480 Kč + úrok z prodlení vyčíslený dle výroku I ke dni 13. 1. 2020 331,40 Kč) vyjádřeným v procentuální výši 93 %. Žalobkyni tedy náleží právo na náhradu 86 % (93 % - 7 %) účelně vynaložených nákladů řízení. Žalobkyni vznikly náklady řízení v celkové výši 1 489 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku 400 Kč, odměny za zastupování žalobkyně advokátem ve výši 600 Kč (3× 200 Kč dle § 14b odst. 1 bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. za následující úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., sepis předžalobní výzvy k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) vyhl. č. 177/1996 Sb. a sepis žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) vyhl. č. 177/1996 Sb.), náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč (tj. 3× 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. příslušející ke třem shora uvedeným úkonům právní služby) a částky 189 Kč odpovídající 21% DPH z odměny a náhrad dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Náhradu nákladů řízení ve výši 1 281 Kč (86 % z 1 489 Kč) je žalovaný povinen dle § 149 odst. 1 o.s.ř. zaplatit k rukám zástupce žalobkyně. 16. Za úkony právní služby učiněné do podání žaloby včetně soud žalobkyni přiznal výši odměny a náhradu hotových výdajů zástupce žalobkyně podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. Soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně ve skutkově a právně podobných věcech jako je ta, která byla řešena v tomto řízení, v minulosti podal více žalob sepsaných na ustáleném a opakovaně uplatňovaném vzoru. Jelikož předmětem tohoto řízení bylo peněžité plnění nepřesahující 50 000 Kč, přičemž žalobkyni v něm byla přiznána náhrada nákladů řízení, byly pro takový postup splněny podmínky v daném ustanovení uvedené.