36 C 390/2021-18 — Okresní soud ve Zlíně

Žalobkyně se domáhala zaplacení přirážky k jízdnému za jízdu bez platného jízdního dokladu dopravním prostředkem MHD dne [datum]. Svá tvrzení prokázala zápisem o provedené přepravní kontrole vystaveným z uvedeného dne, který žalovaná převzala a jeho převzetí stvrdila svým podpisem. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Z insolvenčního rejstříku soud zjistil, že od [datum] do [datum] bylo vůči žalované vedeno insolvenční řízení, které skončilo zrušením konkurzu, protože majetek žalované nedostačuje k uspokojení věřitelů (usnesení Krajského soudu v Brně, č. j. [insolvenční spisová značka]). Dne [datum] byl zjištěn jeho úpadek žalované a bylo povoleno její oddlužení (usnesení Krajského soudu v Brně, č. j. [insolvenční spisová značka]). Žalovaná pohledávka však vznikla až po uplynutí lhůty k přihlášení pohledávek do insolvenčního řízení. Žalobkyně ji tak správně uplatnila vůči žalované v civilním řízení. Jelikož ve věci bylo možno rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (v případě žalované na základě předpokladu souhlasu dle § 101 odst. 4 o.s.ř.), soud v souladu s § 115a o.s.ř. věc rozhodl, aniž by k jejímu projednání nařizoval jednání. Tím, že žalovaná nastoupila do vozidla MHD provozované žalobkyní, byla mezi účastníky konkludentně uzavřena přepravní smlouva. Dle § 2551 o. z. podrobnější právní úpravu osobní přepravy stanoví přepravní řády. Podle § 18a odst. 2 písm. c), e) z. č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění účinném ke dni přepravy, je cestující povinen se na výzvu pověřené osoby prokázat platným jízdním dokladem a zaplatit přirážku za nedodržení přepravního řádu. Dle odstavce 3 téhož ustanovení výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Podle § 4 vyhl. č. 175/2000 Sb., přepravního řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, ve znění účinném ke dni přepravy, se cestující pro účely kontroly uzavření přepravní smlouvy po dobu jejího plnění prokazuje platným jízdním dokladem. Podle § 7 odst. 1 cestující za jízdenku pro jednotlivou jízdu platí jízdné podle tarifu. Podle § 49 odst. 3 vyhl. č. 175/2000 Sb., přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, ve znění účinném ke dni přepravy uzavřením přepravní smlouvy přistupuje cestující na smluvní přepravní podmínky vyhlášené dopravcem. Ze Smluvních přepravních podmínek žalobce bylo zjištěno, že v roce 2020 činila výše přirážky k jízdnému za cestu bez platného jízdního dokladu 1 000 Kč. Žalovaná přepravou MHD bez platného jízdního dokladu dne [datum] porušila svou povinnost zaplatit za uskutečněnou přepravu jízdné a žalobkyni tak vznikl nárok na zaplacení přirážky k jízdnému ve výši 1 000 Kč. Proto soud žalovanou k zaplacení této částky zavázal. V řízení zcela úspěšné žalobkyni přísluší dle § 142 odst. 1 o.s.ř. náhrada nákladů řízení ve výši 1 368 Kč, kterou je žalovaná povinna zaplatit k rukám zástupce žalobkyně. Částka 1 368 Kč představuje soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměnu advokáta ve výši 500 Kč dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění, tj. 2,5× 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení, výzvu k plnění a návrh, náhradu hotových výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. MSp č. 177/1996 Sb., v platném znění, tzn. 3× 100 Kč za uvedené úkony právní služby a 21% DPH ve výši 168 Kč, kterou je advokát povinen odvést z odměny za zastupování a náhrad.