38 C 169/2021-61 — Okresní soud ve Zlíně

Podle § 157 odst. 4 č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění (dále jen „o.s.ř.“) v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky 3 240 Kč s úrokem z prodlení v kapitalizované výši 613,26 Kč (zákonný úrok z prodlení počítaný vždy z částky 135 Kč za dobu počínající 16. dnem každého kalendářního měsíce v období měsíce duben 2018 až duben 2020 do 15. 4. 2021). Žalovaná částka 3 240 Kč podle žaloby představuje nezaplacené televizní poplatky za období měsíce duben 2018 až duben 2020, k jejichž úhradě pro žalovaného vyplývá povinnost ze zákona číslo 348/2005 Sb. Žalovaný nejprve tvrdil, že od roku 2018 tvoří společnou domácnost se svým otcem na adrese [adresa žalovaného], kde mají oba trvalé bydliště a poplatky řádně platí SIPEM [číslo]. Dne [datum] odeslal na adresu žalobkyně dopis, jehož přílohou bylo čestné prohlášení o tom, že v dlužném období tvoří společnou domácnost s otcem, přičemž dokladem potvrzujícím jeho odeslání nedisponuje. U jednání uvedl, že v bytě žije sám se svými syny a jeho otec [jméno] [celé jméno žalovaného] žije se svojí ženou [jméno] [příjmení] na ulici [ulice a číslo], [obec] – [obec]. Na adrese [adresa žalovaného]. Žalovanému byt pronajímá. Závěr o skutkovém stavu: Žalovaný se k měsíci září 2013 přihlásil u žalobkyně jako poplatník televizního poplatku, přičemž v měsíci březen 2020 oznámil žalobkyni, že sdílí společnou domácnost se svým otcem, proto jej žalobkyně odhlásila z evidence televizních poplatků s platností od 1. 4. 2020. Zároveň žalovaného upozornila, že pokud tvoří společnou domácnost v dlužném období s jiným poplatníkem na SIPO [číslo], je třeba zaslat žalobkyni čestné prohlášení podepsané žalovaným a příslušným poplatníkem, že opravdu v dlužném období tvoří společnou domácnost a dále přiložit kopii jedné jeho platby tv poplatku. Žalovaný na tuto výzvu nereagoval a žádné podklady žalobkyni neposkytl. Upomínku zaslanou mu žalobkyní emailem, jak sám uvedl, přehlédl. Televizní poplatky za období duben 2018 až duben 2020 nezaplatil. Podle § 3 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb. poplatníkem televizního poplatku je fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá televizní přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba. Podle § 5 odst. 2 věty druhé zákona č. 348/2005 Sb. televizní poplatek neplatí fyzická osoba žijící ve společné domácnosti12) s poplatníkem televizního poplatku, který splnil oznamovací povinnost uloženou v § 8 odst. 2. Podle § 5 odst. 6 zákona č. 348/2005 Sb. změny v základu rozhlasového nebo televizního poplatku jsou účinné od prvého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byly tyto změny oznámeny provozovateli vysílání ze zákona. Podle § 6 zákona č. 348/2005 Sb., měsíční výše televizního poplatku činí 135 Kč. Podle § 7 odst. 1, 2 zákona č. 348/2005 Sb. poplatník platí rozhlasový nebo televizní poplatek provozovateli vysílání ze zákona buď přímo nebo prostřednictvím pověřené osoby. Je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. První platba rozhlasového nebo televizního poplatku je splatná nejpozději do patnáctého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem. Podle § 8 odst. 8 písm. c) zákona č. 348/2005 Sb., ve znění účinném od 1. 1. 2008, z evidence poplatníků rozhlasového nebo televizního poplatku je povinen se odhlásit poplatník, který neplatí rozhlasový nebo televizní poplatek podle § 5 odst. 2, a to do 15 dnů ode dne, kdy nastaly skutečnosti odůvodňující odhlášení. Při odhlášení je povinen připojit písemné čestné prohlášení potvrzující, že nastala některá z těchto skutečností. Odhlašuje-li se z evidence poplatníků fyzická osoba, která podle § 5 odst. 2 neplatí rozhlasový nebo televizní poplatek, je v čestném prohlášení povinna dále uvést jméno, popřípadě jména a příjmení, datum narození a adresu trvalého pobytu, u cizinců popřípadě dlouhodobého pobytu poplatníka, s nímž žije ve společné domácnosti a který splnil oznamovací povinnost podle odstavce 2. Právní posouzení věci: Žalobkyně je provozovatelem vysílání na základě zákona č. 483/1991 Sb. Ode dne, kdy se žalovaný stal vlastníkem televizního přijímače, mu vznikla na základě ustanovení § 7 odst. 1, 2 zákona č. 348/2005 Sb. povinnost platit žalobkyni televizní poplatek, a to vždy nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce trvání poplatkové povinnosti. Žalovaný se k měsíci září 2013 přihlásil u žalobkyně jako poplatník televizního poplatku, přičemž nejpozději ke dni 1. 4. 2020 toto přihlášení stále trvalo. Jestliže u žalovaného nastaly skutečnosti odůvodňující odhlášení, byl povinen se z evidence poplatníků televizního poplatku podle § 8 odst. 8 písm. c) zákona č. 348/2005 Sb. odhlásit, a to do 15 dnů ode dne, kdy tyto skutečnosti nastaly. Jelikož se žalovaný z evidence poplatníků odhlásil až v měsíci březen 2020 a žaloba se týká předpisů plateb za předcházející období, byl povinen žalobkyni do té doby televizní poplatek platit. Pokud žalovaný namítal, že za něho platí poplatky jeho otec, toto tvrzení se nezakládá na pravdě, neboť jak žalovaný sám uvedl, jeho otec žije se svojí stávající manželkou na jiné adrese, na které poplatky dle sdělení žalobkyně nehradí. Výše televizního poplatku počínaje rokem 2008 představuje částku 135 Kč měsíčně. Jelikož žalovaný nesplnil svou povinnost zaplatit televizní poplatek ve výši 135 Kč za měsíce duben 2018 až duben 2020, vznikl mu vůči žalobkyni na televizních poplatcích dluh ve výši 3 240 Kč. Protože žalovaný nezaplatil jednotlivé televizní poplatky ve lhůtě splatnosti, dostal se vždy šestnáctým dnem každého kalendářního měsíce, za nějž televizní poplatek neuhradil, se zaplacením těchto televizních poplatků do prodlení, pročež žalobkyni podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v účinném znění, vzniklo právo na zaplacení úroku z prodlení z dlužných částek až do jejich zaplacení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., tj. ve výši, která odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Jelikož žalobkyně požadovala úrok z prodlení z jednotlivých dlužných televizních poplatků jen za období do 15. 4. 2021, soud žalobkyni v souladu s jejím návrhem přiznal úrok z prodlení pouze za jí požadované (kratší) období v kapitalizované výši 613,26 Kč. Ve věci měla plný úspěch žalobkyně, proto jí podle § 142 odst. 1 o.s.ř. přísluší právo na náhradu jí účelně vynaložených nákladů řízení. Soud žalobkyni jako účelně vynaložené přiznal náklady řízení ve výši 900 Kč, tj. soudní poplatek ve výši 400 Kč a paušální náhradu ve výši 500 Kč (2× 100 Kč dle § 2 odst. 1 vyhl. č. 254/2015 Sb. za dva úkony právní služby - předžalobní výzva k plnění a žaloba; 1× 300 Kč dle § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. za jeden úkon právní služby – vyjádření k odporu ze dne [datum]. Ostatní náklady řízení, které souvisely se zastoupením žalobkyně advokátem a které žalobkyně uplatňovala ve výši podle vyhl. č. 177/1996 Sb., soud v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne 24. 7. 2013, sp. zn. I. ÚS 3344/12, žalobkyni nepřiznal, neboť nejde o náklady řízení, které by byly potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva (k tomu blíže viz odůvodnění citovaného nálezu). Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen dle § 149 odst. 1 o.s.ř. zaplatit k rukám zástupce žalobkyně.