38 C 205/2021-47 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 1 397 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 397 Kč za dobu od 22. 5. 2018 do zaplacení. Žalovaná částka podle žaloby představuje dlužné pojistné za období od 24. 2. 2018 do 21. 5. 2018, k jehož úhradě byl žalovaný zavázán na základě mezi účastníky uzavřené pojistné smlouvy [číslo]. 2. Z žalobkyní předložených listin soud zjistil, že mezi žalobkyní jako pojistitelem a žalovaným jako pojistníkem byla uzavřena dne [datum] pojistná smlouva [číslo] na základě které se žalovaný za sjednané pojištění zavázal žalobkyni hradit pojistné ve výši 2 905 Kč pololetně. Pojištění bylo sjednáno na dobu neurčitou s počátkem ke dni 24. 8. 2017 (pojistná smlouva). Jelikož žalovaný neuhradil pojistné splatné dne 24. 2. 2018, žalobkyně mu dne [datum] na adresu uvedenou ve smlouvě ([část obce a číslo]) zaslala upomínku k zaplacení dlužného pojistného s upozorněním, že nebude-li dlužné pojistné uhrazeno do 21. 5. 2018, pojištění marným uplynutím této lhůty zanikne. 3. Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., v účinném znění (dále jen „o. z.“) pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 4. Podle § 2782 odst. 1 o. z. pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. 5. Podle § 2783 odst. 1, 2 o. z. není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. Jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. 6. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Mezi účastníky byla dne [datum] podle § 2758 odst. 1 o. z. uzavřena pojistná smlouva, kterou se žalovaný jako pojistník od počátku pojištění sjednaného ke dni 24. 8. 2017 zavázal platit žalobkyni jako pojistiteli pojistné ve výši 2 905 Kč za pololetní pojistné období. Žalovaný byl ve smyslu § 2782 odst. 1 o. z. povinen hradit sjednané pojistné po celou dobu trvání pojistného vztahu. 8. Žalobkyně v řízení prokázala, že nejpozději k datu 21. 5. 2018 pojistný vztah z předmětné pojistné smlouvy trval. Ve vztahu ke skutečnostem způsobujícím zánik pojistného vztahu k dřívějšímu datu totiž břemeno tvrzení a břemeno důkazní tížilo žalovaného, který však k takovým skutečnostem do řízení žádná tvrzení či důkazy nevnesl. Žalovaný povinnost hradit pojistné po dobu trvání pojistného vztahu porušil, když nezaplatil za období od 24. 2. 2018 do 21. 5. 2018 pojistné ve výši 1 384 Kč (2 905 Kč/182 dní). Jelikož žalobkyně v řízení požadovala zaplacení dlužného pojistného ve výši 1 397 Kč, soud žalobu ohledně částky 13 Kč (1 397 Kč – 1 384 Kč) částečně zamítl. 9. Nezaplacené pojistné bylo v souladu s § 2783 odst. 2 o. z. splatné k prvnímu dni příslušného pojistného období (tj. ke dni 24. 2. 2018). Protože žalovaný neuhradil pojistné k datu jeho splatnosti, dostal se do prodlení s jejich zaplacením, pročež žalobkyni podle § 1970 o. z. vzniklo právo na zaplacení úroku z prodlení z dlužné částky až do zaplacení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., tj. ve výši, která odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů (tj. 8,5 % ročně). 10. Jelikož žalobkyně v řízení požadovala úrok z prodlení z částky 1 397 Kč jen za období od 22. 5. 2018 do zaplacení, soud žalobkyni v souladu s jejím návrhem přiznal úrok z prodlení pouze za jí požadované (kratší) období, ovšem pouze z částky 1 384 Kč, když nebylo – jak je uvedeno výše – prokázáno, že by žalobkyni právo na zaplacení částky 13 Kč vůbec vzniklo a žalobu ohledně úroku z prodlení z částky 13 Kč za požadované období zamítl. 11. Přestože měla žalobkyně ve věci úspěch jen částečný, přiznal jí soud podle § 142 odst. 3 o.s.ř. náklady řízení v plné výši, neboť neúspěch ohledně částky ve výši 13 Kč a části požadovaného úroku z prodlení se v poměru k celkovému předmětu řízení jeví jako neúspěch nepatrný. Žalobkyni vznikly náklady řízení ve výši 1 489 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny za zastupování žalobkyně advokátem ve výši 600 Kč (3× 200 Kč za následující úkony právní služby – příprava a převzetí věci, předžalobní výzva, žaloba) dle § 14b odst. 1 bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč (tj. 3× 100 Kč) příslušející ke třem shora uvedeným úkonům právní služby dle § 14b odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. a částky 189 Kč odpovídající 21% DPH z odměny a náhrad dle § 137 odst. 3 o.s.ř. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen dle § 149 odst. 1 o.s.ř. zaplatit k rukám zástupce žalobkyně. 12. Za úkony právní služby učiněné do podání žaloby včetně soud žalobkyni přiznal výši odměny a náhradu hotových výdajů zástupce žalobkyně podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. Soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně ve skutkově a právně podobných věcech jako je ta, která byla řešena v tomto řízení, v minulosti podal více žalob sepsaných na ustáleném a opakovaně uplatňovaném vzoru. Jelikož předmětem tohoto řízení bylo peněžité plnění nepřesahující 50 000 Kč, přičemž žalobkyni v něm byla přiznána náhrada nákladů řízení, byly pro takový postup splněny podmínky v daném ustanovení uvedené. Soud z důvodu neúčelného vynaložení nepřiznal žalobkyni náklady řízení v souvislosti s podáním ze dne [datum], jímž došlo k doplnění žaloby, neboť skutečnosti tam uvedené mohly a měly být obsaženy již v žalobě.