38 C 206/2021-46 — Okresní soud ve Zlíně

Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 6 202 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 6 202 Kč za dobu od 25. 10. 2018 do zaplacení z titulu smlouvy o úvěru, kterou měl žalovaný uzavřít s právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] distančním způsobem prostřednictvím elektronické komunikace. Žalovaná částka 6 202 Kč je tvořena jistinou ve výši 4 900 Kč a poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 302 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni. Žalobkyně tvrdila, že smlouva o úvěru byla uzavřena prostřednictvím internetových stránek právního předchůdce žalobkyně [webová adresa], na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, čímž zahájil kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu. Po dokončení registrace zaslal žalovaný žádost o poskytnutí úvěru. Po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh úvěrové smlouvy s navrhovanou výší úvěru a termínem splatnosti. K prokázání svých tvrzení o uzavření úvěrové smlouvy popsaným způsobem však žalobkyně nepředložila žádný důkaz. Předložená nepodepsaná smlouva o spotřebitelském úvěru nemůže být důkazem o tom, že byl tvrzený postup dodržen. Žalobkyně tudíž neprokázala, že její právní předchůdce s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru uzavřel. V řízení bylo prokázáno, že dne [datum] byla na bankovní účet žalovaného připsána částka 4 900 Kč (sdělení [právnická osoba] ze dne [datum]), přičemž společnost [právnická osoba] postoupila pohledávku za žalovaným žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum], seznam pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky včetně podacího lístku). Žalobkyni tak vznikl nárok na vrácení částky 4 900 Kč z titulu bezdůvodného obohacení (ust. § 2991 o. z.), proto soud žalovaného zavázal k zaplacení částky ve výši 4 900 Kč a ohledně poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 1 302 Kč žalobu zamítl. Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena. Za den splatnosti se proto v případě bezdůvodného obohacení považuje den, kdy uplynula lhůta bez zbytečného odkladu poté, kdy byl dlužník věřitelem požádán o plnění. Nesplněním povinnosti k plnění v den splatnosti závazku dochází k prodlení dlužníka. Prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení tak plyne ode dne následujícího po dni splatnosti závazku. Žalobkyně žalovaného vyzvala k plnění výzvou ze dne [datum], která byla předána k poštovní přepravě téhož dne a podle § 573 o. z. byla žalovanému doručena třetí pracovní den po odeslání, tj. dne 5. 2. 2021. V této výzvě žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky do tří dnů (tj. do 8. 2. 2021). Žalovaný na výzvu nijak nereagoval, ode dne následujícího se tedy ocitl v prodlení a žalobkyni vzniká od 9. 2. 2021 nárok na úroky z prodlení v zákonné výši dané nařízením vlády č. 351/2013 (tj. 8,25 %). Žalobkyně se domáhala zaplacení úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 6 202 Kč od 25. 10. 2018 do zaplacení. Soud zavázal žalovaného k zaplacení úroku z prodlení od 9. 2. 2021 a jen z přiznané částky 4 900 Kč a žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z celé žalované částky 6 202 Kč za dobu od 25. 10. 2018 do 8. 2. 2021, úroku z prodlení ve výši 9 % ročně ze zamítnuté částky 1 302 Kč za dobu od 9. 2. 2021 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 0,75 % ročně (9 % - 8,25 %) z částky 4 900 Kč za dobu od 9. 2. 2021 do zaplacení zamítl. Žalobkyně měla ve věci úspěch v převažující míře, proto jí podle § 142 odst. 2 o.s.ř. vůči žalovanému přísluší právo na náhradu této míře úspěchu odpovídající části nákladů řízení. Úspěch žalobkyně je dán poměrem částky 7 766,40 Kč (6 202 Kč + úrok z prodlení vyčíslený dle žalobního návrhu ke dni 12. 8. 2021 1 564,40 Kč) a částky 5 104,80 Kč (4 900 Kč + úrok z prodlení vyčíslený dle výroku I ke dni 12. 8. 2021 204,80 Kč) vyjádřeným v procentuální výši 65 %. Žalobkyni tedy náleží právo na náhradu 30 % (65 % - 35 %) účelně vynaložených nákladů řízení. Žalobkyni vznikly náklady řízení ve výši 1 368 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku 400 Kč, odměny za zastupování žalobkyně advokátem ve výši 500 Kč (2,5× 200 Kč dle § 14b odst. 1 bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. za převzetí a přípravu zastoupení, jednoduchou výzvu k plnění a návrh na vydání elektronického platebního rozkazu), náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč (tj. 3× 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. příslušející ke třem shora uvedeným úkonům právní služby) a částky 168 Kč odpovídající 21% DPH z odměny a náhrad dle § 137 odst. 3 o.s.ř. Náhradu nákladů řízení ve výši 410 Kč (30 % z 1 368 Kč) je žalovaný povinen dle § 149 odst. 1 o.s.ř. zaplatit k rukám zástupce žalobkyně. Za úkony právní služby učiněné do podání žaloby včetně soud žalobkyni přiznal výši odměny a náhradu hotových výdajů zástupce žalobkyně podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. Soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně ve skutkově a právně podobných věcech jako je ta, která byla řešena v tomto řízení, v minulosti podal více žalob sepsaných na ustáleném a opakovaně uplatňovaném vzoru. Jelikož předmětem tohoto řízení bylo peněžité plnění nepřesahující 50 000 Kč, přičemž žalobci v něm byla přiznána náhrada nákladů řízení, byly pro takový postup splněny podmínky v daném ustanovení uvedené.