38 C 354/2020-22 — Okresní soud ve Zlíně

<i>Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) v rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné (což je tento případ), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.</i> Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši 1 950 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný byl dne [datum] ošetřen a pobýval v Protialkoholní záchytné stanici [obec], která je provozována žalobkyní. K uhrazení nákladů na ošetření a pobyt v Protialkoholní záchytné stanici [obec] byl žalovanému vystaven daňový doklad [číslo] na částku ve výši 1 950 Kč splatnou dne 14. 10. 2019. Žalovaný výše uvedený dluh vůči žalobkyni písemně uznal co do důvodu i výše dne 14. 9. 2019. Jelikož ve věci bylo možno rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (v případě žalovaného na základě předpokladu souhlasu dle § 101 odst. 4 o.s.ř.), soud v souladu s § 115a o.s.ř. věc rozhodl, aniž by k jejímu projednání nařizoval jednání. Z žalobkyní předložených listin soud zjistil, že dne [datum] žalobkyně vystavila žalovanému fakturu – daňový doklad za ošetření a pobyt v Protialkoholní záchytné stanici [obec] na částku ve výši 1 950 Kč splatnou dne 14. 10. 2019. Žalovaný dne 14. 9. 2019 písemně uznal svůj dluh vůči žalobkyni v celkové výši 1 950 Kč za provedené vyšetření, ošetření a pobyt v Protialkoholní záchytné stanici [obec] v termínu [datum] a zavázal se ho v celém rozsahu uhradit žalobkyni do 30 dnů od podpisu toho uznání. Předžalobní upomínkou ze dne 23. 6. 2020 zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky. Zásilka byla předána k poštovní přepravě téhož dne. <i>Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od 1. 1. 2014 (dále jen„ o.z.“), se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.</i> <i>Podle § 2053 o. z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.</i> Právní jednání žalovaného ze dne 14. 9. 2019 splňuje náležitosti uznání dluhu podle § 2053 občanského zákoníku. Uplatní se tak vyvratitelná právní domněnka, že dluh v uznané výši k datu 14. 9. 2019 trval. Bylo na žalovaném, aby tuto domněnku existence dluhu vyvrátil. Žalovaný však byl v řízení nečinný. Jelikož na svůj dluh neuhradil ničeho, zavázal jej soud k zaplacení částky ve výši 1 950 Kč. Nezaplatil-li žalovaný svůj dluh ve lhůtě splatnosti, dostal se do prodlení se zaplacením částky 1 950 Kč dne 15. 10. 2019, pročež počínaje tímto datem až do zaplacení žalobkyni podle § 1970 zákona číslo 89/2012 Sb., občanského zákoníku v platném znění, vzniklo právo na zaplacení úroku z prodlení z uvedené částky ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., tj. ve výši, která odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů (tj. 10 % ročně). Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, proto jí podle § 142 odst. 1 o.s.ř. vůči žalovanému přísluší právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Žalobkyni vznikly náklady řízení v celkové výši 1 368 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku 400 Kč, odměny za zastupování žalobkyně advokátem ve výši 500 Kč (2,5× 200 Kč dle § 14b odst. 1 bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. za následující úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, sepis jednoduché předžalobní výzvy k plnění, sepis žaloby), náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč (tj. 3× 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. příslušející ke třem shora uvedeným úkonům právní služby) a částky 168 Kč odpovídající 21% DPH z odměny a náhrad dle § 137 odst. 3 o.s.ř. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen dle § 149 odst. 1 o.s.ř. zaplatit k rukám zástupce žalobkyně. Za úkony právní služby učiněné do podání žaloby včetně soud žalobkyni přiznal výši odměny a náhradu hotových výdajů zástupce žalobkyně podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. Soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně ve skutkově a právně podobných věcech jako je ta, která byla řešena v tomto řízení, v minulosti podala více žalob sepsaných na ustáleném a opakovaně uplatňovaném vzoru. Jelikož předmětem tohoto řízení bylo peněžité plnění nepřesahující 50 000 Kč, přičemž žalobkyni v něm byla přiznána náhrada nákladů řízení, byly pro takový postup splněny podmínky v daném ustanovení uvedené. Stanovené povinnosti soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř. uložil žalovanému splnit do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť v řízení nevyšly najevo okolnosti, které by odůvodňovaly stanovení lhůty delší.