46 C 366/2021-61 — Okresní soud ve Zlíně

<i>1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), v rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.</i> 2. Žalobou podanou dne 16. 8. 2021 se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 8 846,97 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% p. a. z částky 8 846,97 Kč od 15. 1. 2021 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně – společnost [právnická osoba], sídlem [adresa], [anonymizována dvě slova] [číslo], [země] (dále též„ Společnost“), a žalovaný po přezkoumání úvěruschopnosti žalovaného uzavřeli prostřednictvím internetu dne 17. 9. 2020 smlouvu o revolvingovém úvěru (dále též„ Smlouva“), na jejímž základě žalovaný čerpal celkově úvěr ve výši 14 846,97 Kč, který měl být splacen nejpozději 14. 1. 2021, avšak žalovaný doposud dlužnou částku neuhradil i přes zaslanou upomínku ze dne 17. 2. 2021. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 12. 2019 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. 3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. <b>Zjištěný skutkový stav</b> 4. Žalobkyně soudu předložila listiny označené jako„ Smlouva o revolvingovém úvěru ze dne 17. 9. 2020“,„ Standardní informace o spotřebitelském úvěru“,„ Obchodní podmínky společnosti [právnická osoba]“,„ Loan appliaction info, Loan number [číslo]“ a„ Platební informace“; žádná z těchto listin není opatřena podpisem žalovaného ani z dokazování nevyplynul jiný důkaz o vyjádření souhlasu žalovaného se smlouvou, takže soudu nezbylo než po provedeném dokazování při jednání uzavřít, že tvrzená smlouva uzavřena nebyla. Dne 17. 9. 2020 zaslala [právnická osoba], [anonymizováno] na účet č. [bankovní účet], vedený na žalovaného, částku 10 000 Kč (viz sdělení Moneta Money Bank, výpis z účtu na č. l. 43). Dne 27. 1. 2020 si ujednaly Společnost coby postupitel a žalobkyně coby postupník smlouvou o postoupení pohledávek, kterou se Společnost zavázala postoupit žalobkyni pohledávky uvedené v příloze č. 1 této smlouvy za kupní cenu ve výši 45 % z nominální hodnoty pohledávek. Strany se v čl. 3 .1.2 smlouvy dohodly, že postoupení pohledávek nebude úplné, dokud nebude smluvená kupní cena zcela uhrazena na účet postupitele (viz smlouva o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020). V předložené příloze byla pod Ref. No. [číslo] specifikována pohledávka za žalovaným ve výši 14 769,71 Kč (viz příloha). Dopisem ze dne 17 2. 2021, zaslaným téhož dne, vyzval zástupce žalobkyně žalovaného k zaplacení částky 22 029,71 Kč do 3 dnů na bankovní účet s upozorněním na soudní vymáhání pohledávky; přílohou dopisu bylo oznámení Společnosti o postoupení pohledávky na žalobkyni, z něhož nebylo patrno, kdo měl za Společnost jednat, stejně jako chyběl podpis příslušné oprávněné osoby (viz výzva k úhradě před podáním žaloby, oznámení o postoupení pohledávky, podací lístek); žalovaný ničeho neuhradil (viz nezpochybněné tvrzení žalobkyně, kdy splnění dluhu prokazuje dlužník). <b>Právní posouzení věci</b> <i>5. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.</i> <i>6. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).</i> <i>7. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.</i> 8. Nejprve se soud zabýval aktivní věcnou legitimací žalobkyně. 9. Soud předesílá, že nelze uplatnit judikatorní závěry, které se vytvořily k úpravě postoupení pohledávky dle § 524 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013, podle níž k závěru o aktivní věcné legitimaci postupníka postačuje prokázání notifikace dlužníka postupitelem (např. nález Ústavního soudu ze dne 24. 2. 2011, sp. zn. I. ÚS 2276/08), neboť právní úprava doznala v tomto ohledu určité změny. Aktivní věcná legitimace založená postoupením pohledávky je odvislá od platné smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené mezi postupitelem a postupníkem. Aby však tato smlouva nabyla účinků vůči dlužníkovi, je nezbytné, aby postoupení pohledávky bylo dlužníku oznámeno postupitelem nebo prokázáno dlužníkem. Notifikace ze strany postupitele má pro dlužníka ten význam, že v důvěře ve správnost jeho oznámení má poskytnout plnění osobě odlišné od dlužníka (postupníkovi), který je rovněž oprávněn přijmout plnění; z této notifikace ovšem nelze ještě dovodit, že by byl postupník toliko na základě oznámení postupitele o postoupení pohledávky oprávněn vymáhat po dlužníkovi plnění bez ohledu na skutečnost, zdali smlouva o postoupení pohledávky byla řádně uzavřena a je platná, či nikoliv. Je tedy nezbytné odlišovat právo přijmout plnění s účinky i pro (původního) věřitele (postupitele) od práva vymáhat po dlužníkovi splnění práva (srovnej např. Horák, P. Následky neplatnosti smlouvy o postoupení pohledávky, Právní rozhledy, 23-24 2017, s. 810 a násl. či Handlar, J. in Pražák, Z., Fiala, J., Hadlar, J., a kol. Závazky z právních jednání podle občanského zákoníku: Komentář k § 1721–2893 podle stavu k 1. 4. 2017 ve znění zákona č. 460/2016 Sb. 1. vydání. Praha: Leges, 2017, Komentář k § 1882). 10. Žalobkyně svou aktivní věcnou legitimaci odvíjela od toho, že Společnost postoupila na žalobkyni pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 12. 2019). V daném případě byla soudu předložena toliko smlouva o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020 a následně příloha, která zjevně přílohou této smlouvy o postoupení pohledávek být nemohla. Jestliže totiž smlouva o postoupení pohledávek byla uzavřena dne 27. 1. 2020 a k uzavření tvrzené Smlouvy mělo dojít až dne 17. 9. 2020, pak se jedná o logický nonsens. Navíc i kdyby se smlouva o postoupení pohledávek skutečně vztahovala i na tvrzenou pohledávku Společnosti za žalovaným ze Smlouvy, nebylo v řízení prokázáno, že došlo k zaplacení úplaty za postupované pohledávky. Tato skutečnost je přitom pro postoupení pohledávek zcela zásadní, neboť se strany v čl. 3 .1.2 smlouvy o postoupení pohledávek dohodly na tom, že postoupení pohledávek nebude úplné, dokud nebude smluvená kupní cena zcela uhrazena na účet postupitele. Jinými slovy řečeno, soud nemohl pro neprokázání zaplacení úplaty považovat postoupení pohledávky za účinné, na čemž ničeho nemění ani případné oznámení o postoupení pohledávky Společnosti žalovanému. Za dané situace tedy nezbylo soudu než uzavřít, že žalobkyně není aktivně věcně legitimována k uplatnění žalobou uplatněných nároků, a proto soud žalobu v plném rozsahu zamítl (výrok I.). 11. Žalovaný byl zcela procesně úspěšný, má tedy podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Žalovaný však žádné účelně vynaložené náklady řízení nedoložil a ty se ani nepodávají z obsahu spisu, proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.).