ECLI: ECLI:CZ:OSZL:2022:11.C.2.2022.1 Datum: 2022-01-28 Předmět: zaplacení 9 261 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 202 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 2991 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ z. č. 43/2013 Sb.", "§ 9 z. č. 145/2010 Sb."] ["bezdůvodné obohacení""peněžité plnění""postoupení pohledávky"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: zaplacení 9 261 Kč s příslušenstvím. Aplikuje: § nař. vl. č. 351/2013 Sb., § 202 (99/1963 Sb.), § 142 (99/1963 Sb.), § 2991 (89/2012 Sb.).
<i>1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v účinném znění (dále jen„ o. s. ř.“), v rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.</i>
2. Předmětem řízení byla žaloba, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím z titulu dluhů žalovaného ze smluv o půjčce [číslo] které žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně.
3. Žalovaný při jednání učinil nespornou aktivní legitimaci žalobkyně a dále, že si půjčil částku [částka] a že vrátil celkově částku [částka]. Z předložených listinných důkazů soud dále zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], před uzavřením smluv vyplnila kartu zákazníka. Nejprve [datum] shledala, že příjem žalovaného činí [částka] a jeho výdaje [částka] ([částka] nájem, [částka] inkaso, [částka] výdaje domácnosti, [částka] exekuce, [částka] výdaje za telefon), přičemž [datum] již měly příjmy žalovaného činit [částka] a jeho výdaje [částka] ([částka] nájem, [částka] inkaso, [částka] výdaje domácnosti, [částka] výdaj za telefon, [částka] splátky).
<i>4. Podle § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění zák. [číslo] Sb., věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.</i>
5. Pokud jde o zkoumání schopnosti žalovaného splácet úvěr, právní předchůdkyně žalobkyně provedla hodnocení žalovaného dle údajů o jejích příjmech a výdajích, jiná její tvrzení stran posuzování nebyla prokázána dokazováním, přičemž žalobkyně se připravila v tomto směru o procesní poučení omluvenou neúčastí u jednání. V tomto směru bylo v žalobkyní předložené formulářové listině nazvané karta zákazníka patrné, že tato je již sama o sobě zcela matoucí. Žádné relevantní listiny označeny a předloženy k záznamu nebyly. Zejména tedy nebyly nijak doloženy ani ověřovány podstatné příjmy a výdaje žalovaného. S ohledem na popsaný skutkový stav věci má soud za to, že v daném případě nelze mít za splněnou povinnost právní předchůdkyně žalobkyně řádně (s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, resp. v daném případě i z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je citovaným zákonem ukládána poskytovateli (právnímu předchůdci žalobkyně), a to pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel neučiní. Úvěr má být navíc poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Tím poskytovatel úvěru plní i svou obecnou povinnost jednat čestně, transparentně a zohlednit práva a zájmy spotřebitele. Dle názoru soudu se v případě žalovaného jednalo pouze o formální ověření její socio-ekonomické situace a úvěruschopnosti, nikoliv o splnění zákonných požadavků.
6. Právní předchůdkyně žalobkyně tedy nesplnila svou povinnost stanovenou jí zákonem, pročež jsou smlouvy [číslo] absolutně neplatné (§ 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění zák. č. 43/2013 Sb.; srov. rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 5. 3. 2020, OPR- Finance s.r.o. v. GK, věc C -679/18) a nárok žalobkyně vůči žalovanému je třeba posoudit v režimu bezdůvodného obohacení dle § 2991 odst. 1, 2 o. z., podle něhož je žalovaný povinen žalobkyni vrátit to, co od ní obdržel a doposud nevrátil jako svůj majetkový prospěch získaný bez právního důvodu.
7. Žalovaný učinil nesporné, že si od právní předchůdkyně žalobkyně půjčil částku [částka], na kterou vrátil částku [částka], pročež zůstává dlužen částku [částka] (jež představuje rozdíl mezi [částka] a [částka]), k jejímuž zaplacení soud žalovaného zavázal.
8. Doba splatnosti pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena, za den splatnosti se proto v případě bezdůvodného obohacení považuje den, kdy uplynula lhůta bez zbytečného odkladu poté, kdy byl dlužník věřitelem požádán o plnění. Nesplněním povinnosti k plnění v den splatnosti závazku dochází k prodlení dlužníka. Prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení tak plyne ode dne následujícího po dni splatnosti dluhu. Předpokladem splatnosti bezdůvodného obohacení je tedy hmotněprávní úkon žalobkyně, který se musí prokazatelně dostat do dispoziční sféry žalovaného. Žalovaný byl k zaplacení dlužné částky vyzván žalobou, která byla žalovanému doručena ve čtvrtek [datum], čímž splatnost nastala v pátek [datum] a neboť toho dne k zaplacení nedošlo, je žalovaný od [datum] v prodlení a počínaje tímto dnem až do zaplacení má žalobkyně právo na úrok z prodlení v zákonné výši dané nařízením vlády č. 351/2013 Sb., přičemž žalobkyně se domáhala úroku ve výši 8,05 %, přičemž soud je jejím návrhem vázán a nemůže jej přestoupit. Příslušenství sdílí osud věci hlavní, a proto mohlo být přiznáno pouze z částky, v níž byla žaloba důvodná a pouze za období, kdy byl žalovaný v prodlení a v zákonné sazbě, jež odpovídá počátku prodlení.
9. Soud tedy žalobě vyhověl co do částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení (výrok I) a ve zbytku žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II).
10. Žalovaný byl úspěšný co do 93 %, tedy by mu dle § 142 odst. 2 o. s. ř. svědčilo právo náhrady 86 % nákladů řízení, avšak žalovaný se náhrady nákladů výslovně vzdal, a proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku III rozsudku.
11. S ohledem na tíživou sociálně-majetkovou a výdělkovou situaci žalovaného soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. lhůtu ke splnění dluhů stanovil ve splátkách, jejichž výši a podmínky určil. Majetkové poměry žalovaného dle názoru soudu zakládají důvod k umožnění plnění ve splátkách, které soud určil způsobem, aby nepředstavovaly podstatné znevýhodnění žalobkyně.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.