11 C 204/2022-17 — Okresní soud ve Zlíně

<i>1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v účinném znění (dále jen„ o. s. ř.“), v rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.</i> 2. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení částky 1 430 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 430 Kč za dobu od 20. 7. 2021 do zaplacení z titulu dlužného pojistného za období od 19. 7. 2021 do 30. 9. 2021, k jehož úhradě byl žalovaný zavázán na základě mezi účastníky uzavřené pojistné smlouvy [číslo]. 3. Z provedeného dokazování soud učinil závěr o skutkovém stavu, že mezi žalobkyní jako pojistitelem a žalovaným jako pojistníkem byla uzavřena pojistná smlouva [číslo] to distančním způsobem (včasným zaplacením prvního pojistného). Ve smlouvě se žalovaný za sjednané pojištění zavázal žalobkyni hradit pojistné ve výši 596 Kč měsíčně. Pojištění bylo sjednáno na pojistnou dobu s počátkem ke dni 19. 9. 2020 a koncem 18. 11. 2062. Protože žalovaný neuhradil pojistné splatné dne 19. 7. 2021, pojištění dnem 30. 9. 2021 zaniklo. <i>4. Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., v účinném znění (dále jen „o. z.“) pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.</i> <i>5. Podle § 2782 odst. 1 o. z. pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění.</i> <i>6. Podle § 2783 odst. 1, 2 o. z. není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. Jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční.</i> <i>7. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 8. Mezi účastníky byla podle § 2758 odst. 1 o. z. uzavřena pojistná smlouva, kterou se žalovaný jako pojistník od počátku pojištění sjednaného ke dni 19. 9. 2020 zavázal platit žalobkyni jako pojistiteli pojistné ve výši 596 Kč měsíčně. Žalovaný byl ve smyslu § 2782 odst. 1 o. z. povinen hradit sjednané pojistné po celou dobu trvání pojistného vztahu. 9. Nejpozději k datu 30. 9. 2021 pojistný vztah z předmětné pojistné smlouvy trval. Ve vztahu ke skutečnostem způsobujícím zánik pojistného vztahu k dřívějšímu datu totiž břemeno tvrzení a břemeno důkazní tížilo žalovaného, který však k takovým skutečnostem do řízení žádná tvrzení či důkazy nevnesl. Žalovaný povinnost hradit pojistné po dobu trvání pojistného vztahu porušil, když nezaplatil za období od 19. 7. 2021 do 30. 9. 2021 pojistné ve výši 1 442 Kč ( (2× 596 Kč) + (596 Kč/31 dní)). Vzhledem k tomu, že se žalobkyně na pojistném za uvedené období domáhala zaplacení částky 1 430 Kč, soud při vázanosti návrhem žalobkyni přiznal jí požadovanou (nižší) částku. 10. Nezaplacené pojistné bylo v souladu s § 2783 odst. 2 o. z. splatné k prvnímu dni příslušného pojistného období. Protože žalovaný neuhradil pojistné k datu jeho splatnosti (ke dni 19. 7. 2021), dostal se dnem následujícím, tj. dne 20. 7. 2021, s jeho zaplacením do prodlení, pročež žalobkyni podle § 1970 o. z. vzniklo právo na zaplacení úroku z prodlení z dlužné částky ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, tj. v roční výši, která odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů (tj. 8,5 % ročně). 11. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí podle § 142 odst. 1 o. s. ř. vůči žalovanému vzniklo právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Žalobkyni vznikly náklady řízení v celkové výši 1 489 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku 400 Kč, odměny za zastupování žalobkyně advokátkou ve výši 600 Kč (3× 200 Kč za následující úkony právní služby – příprava a převzetí věci, předžalobní výzva, žaloba) dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč (tj. 3× 100 Kč) příslušející ke třem shora uvedeným úkonům právní služby dle § 14b odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. a částky 189 Kč odpovídající 21% DPH z odměny a náhrad dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč je žalovaný povinen dle § 149 odst. 1 o. s. ř. zaplatit k rukám zástupkyně žalobkyně. 12. Za úkony právní služby učiněné do podání žaloby včetně soud žalobkyni přiznal výši odměny a náhradu hotových výdajů zástupce žalobkyně podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. Soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně ve skutkově a právně podobných věcech jako je ta, která byla řešena v tomto řízení, v minulosti podal více žalob sepsaných na ustáleném a opakovaně uplatňovaném vzoru (např. řízení vedená u zdejšího soudu pod sp. zn. 26 C 63/2022, 36 C 124/2022). Jelikož předmětem tohoto řízení bylo peněžité plnění nepřesahující 50 000 Kč, přičemž žalobkyni v něm byla přiznána náhrada nákladů řízení, byly pro takový postup splněny podmínky v daném ustanovení uvedené. 13. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. jsou povinnosti v rozsudku uložené splatné do tří dnů od právní moci rozsudku.