11 C 219/2022-26 — Okresní soud ve Zlíně

<i>1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), v rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.</i> 2. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení částky 6 540 Kč s odůvodněním, že s žalovanou dne 14. 10. 2020 uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě byl žalované ze strany žalobkyně poskytnut standardní neúčelový úvěr ve výši 30 000 Kč. Ve smlouvě o úvěru se žalobkyně s žalovanou dohodly, že poskytnuté prostředky žalovaná vrátí společně s úrokem v pravidelných 25 měsíčních splátkách po 1 500 Kč, splatných vždy do dvacátého dne v měsíci, počínaje 20. 11. 2020. Z důvodu neplnění smlouvy o úvěru se žalobkyně domáhala zaplacení peněžitých částek vyplývajících z předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru žalobou podanou u Okresního soudu ve Zlíně, který ve věci rozhodl elektronickým platebním rozkazem ze dne 15. 6. 2021, [číslo jednací], a kterým byla žalované uložena povinnost uhradit mimo jiné smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky ve výši 28 565 Kč za dobu od 29. 4. 2021 do 8. 6. 2021. Vzhledem k tomu, že žalovaná svůj dluh uhradila až ke dni 11. 3. 2022, požaduje žalobkyně zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 28 565 Kč za dobu od 9. 6. 2021 do 11. 3. 2022, tedy za období, které není kryto exekučním titulem. 3. Žalovaná uvedla, že ji žalobkyně od března 2022 nekontaktovala. Dále uvedla, že je schopna splácet 300 Kč měsíčně, neboť její příjem činí 27 000 Kč, měsíční výdaje 25 000 Kč a má vyživovací povinnost k dítěti, které má ve střídavé péči. 4. Provedeným dokazováním soud zjistil, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 14. 10. 2020 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč a žalovaná se zavázala uhradit celkovou cenu úvěru ve výši 37 500 Kč v 25 měsíčních splátkách ve výši 1 500 Kč s tím, že první splátka byla splatná dne 20. 11. 2020 a každá další splátka do 20. dne následujícího měsíce. V článku IV. odst. 1 smlouvy si smluvní strany dohodly, že úvěr, či jeho část, tj. zbytek se stane splatným, pokud zákazník porušuje smlouvu o úvěru tím, že je v prodlení s placením nejméně jedné splátky nebo jen její části, a to po dobu delší než dva měsíce, přičemž okamžik splatnosti nastává dnem, kdy poskytovatel odeslal zákazníkovi písemné oznámení o zesplatnění úvěru. V článku IV. odst. 2 písm. b) smlouvy bylo dohodnuto, že zákazník se poskytovateli zavazuje v případě, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení zákazníka splatným dle článku IV. bod 1. smlouvy o úvěru, zaplatit poskytovateli smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru a to za každý den prodlení. Žalovaná čerpala peněžní prostředky ve výši 27 500 Kč dne 16. 10. 2020 bezhotovostním převodem na účet číslo [bankovní účet] uvedený v úvěrové smlouvě a v částce 2 500 Kč na účet číslo [bankovní účet]. Protože žalovaná řádně a včas neplatila splátky úvěru, žalobkyně v souladu s jejím smluvním oprávněním žalované dne 28. 4. 2021 zaslala oznámení o zesplatnění úvěru a vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky. Elektronickým platebním rozkazem Okresního soudu ve Zlíně ze dne 15. 6. 2021, [číslo jednací], byla žalované uložena povinnost k zaplacení mimo jiné smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 28 565 Kč za dobu od 29. 4. 2021 do 8. 6. 2021 ve výši 1 171 Kč. Žalobkyně předžalobní výzvou ze dne 22. 6. 2022 vyzvala žalovanou k úhradě dlužné smluvní pokuty ve výši 6 540 Kč za období od 9. 6. 2021 do 11. 3. 2022. <i>5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>6. Podle § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.</i> 7. Mezi účastníky byla podle § 2395 o. z. uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě žalovaná čerpala úvěr ve výši 30 000 Kč. Žalované podle citovaného ustanovení a v souladu se smluvně převzatým závazkem vznikla povinnost čerpané peněžní prostředky žalobkyni vrátit a zaplatit úroky v 25 měsíčních splátkách splatných k 20. dni v měsíci počínaje dnem 20. 11. 2020. Jelikož se žalovaná v průběhu trvání smlouvy dostala do prodlení s úhradou dohodnutých splátek, žalobkyně využila svého dohodnutého oprávnění a úvěr zesplatnila ke dni 28. 4. 2021. 8. Jelikož žalovaná neuhradila úvěr ani po jeho zesplatnění, vzniklo žalobkyni právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru. Ujednání o smluvní pokutě je obsaženo v článku IV. odst. 2 písm. b) smlouvy o úvěru s nadpisem„ smluvní pokuta“, na listině, kterou žalovaná jako spotřebitel opatřila svým podpisem, nelze ujednání o smluvní pokutě považovat za skryté či neočekávané ve smyslu judikatury Ústavního soudu (viz nález Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2013, sp. zn. I. ÚS 3512/11). Žalobkyni náleželo právo na zaplacení smluvní pokuty za dobu od 29. 4. 2021 do 8. 6. 2021, k jejímuž zaplacení Okresní soud ve Zlíně žalovanou elektronickým platebním rozkazem ze dne 15. 6. 2021, [číslo jednací], zavázal. 9. Žalobkyně se v tomto řízení domáhala zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky za dobu od 9. 6. 2021 do 11. 3. 2022, neboť k tomuto datu žalovaná již celý dluh žalobkyni splatila, přičemž zohlednila platby žalované provedené ve dnech 4. 1. 2022 (7 573 Kč), 18. 1. 2022 (13 208,80 Kč) a 17. 2. 2022 (5 812,30 Kč). Soud přezkoumal nárok žalobkyně a zjistil, že smluvní pokuta za požadované období ve výši 0,1 % denně z dlužné částky po zohlednění plateb žalované činí 6 540,83 Kč. Jelikož žalobkyně požadovala zaplacení částky 6 540 Kč, soud vázán jejím návrhem žalovanou zavázal k zaplacení pouze této částky. 10. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto by jí podle § 142 odst. 1 o.s.ř. vůči žalované vzniklo právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že žalobkyně žalovanou řádně nevyzvala k zaplacení dlužné částky, což je i v souladu se sdělením žalované, že ji žalobkyně od března 2022 nijak nekontaktovala, soud žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal. V této souvislosti je třeba uvést, že předžalobní výzva z 22. 6. 2022 nebyla zasílána na poslední známou adresu žalované, neboť z odkazovaného exekučního řízení mělo a mohlo být žalobkyni známo, že žalovaná nepobývá na této adrese (ohlašovny), jež nemohla být ani adresou pro doručování, nýbrž její poslední známá adresa je ta uvedená v záhlaví tohoto rozsudku, na kterou přípisy adresoval také soudní exekutor. Žalobkyně tedy nesplnila povinnost dle § 142a o. s. ř. 11. V souladu s ust. § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř. povolil soud žalované plnění ve splátkách ve výši 300 Kč měsíčně s tím, že nezaplacením některé ze splátek se stává splatným celý zůstatek dluhu.