11 C 46/2022-15 — Okresní soud ve Zlíně

<i>1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), v rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné (což je tento případ), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.</i> 2. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení částky 1 026 Kč s příslušenstvím s tím, že tato částka představuje dlužné jízdné (26 Kč) a přirážku k jízdnému (1 000 Kč), když žalovaný využil přepravních služeb společnosti [právnická osoba], bez platné jízdenky a pohledávka byla posléze postoupena na žalobkyni. 3. Soud učinil závěr o skutkovém stavu, že žalovaný dne 28. 5. 2021 využil jako cestující přepravních služeb společnosti [právnická osoba], ve vlaku [číslo] bez platného jízdního dokladu. Při přepravní kontrole byl sepsán zápis, ve kterém byla žalovanému pověřenou osobou v souladu s Tarifem [anonymizováno] drah pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel uložena povinnost zaplatit za jízdu bez jízdního dokladu jízdné ve výši 26 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 5. 11. 2021 byla pohledávka postoupena žalobkyni. <i>4. Podle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v účinném znění (dále jen „o. z.“), smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné.</i> <i>5. Podle § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1 500 Kč.</i> 6. [právnická osoba], jako dopravcem a žalovaným jako cestujícím byla dne 28. 5. 2021 uzavřena smlouva o přepravě osoby ve smyslu § 2550 o. z., jejímž obsahem byl zejména závazek dopravce přepravit cestujícího do místa určení a závazek cestujícího zaplatit za přepravu jízdné podle tarifu dopravce. Žalovaný však povinnost zaplatit jízdné porušil, když se při provedené přepravní kontrole na výzvu osoby pověřené dopravcem neprokázal platným jízdním dokladem. Jestliže bylo prokázáno, že žalovaný cestoval bez platného jízdního dokladu, vznikla mu podle shora citovaných zákonných ustanovení povinnost zaplatit žalobkyni vedle jízdného ve výši 26 Kč také přirážku ve výši 1 000 Kč, neboť tato výše přirážky je stanovena žalobkyní v jejích přepravních podmínkách, respektive v tarifu. Pohledávka za žalovaným z předmětné přepravy byla podle § 1879 o. z. postoupena žalobkyni. 7. Protože žalovaný neuhradil dlužnou částku k datu její splatnosti, tj. k datu prováděné kontroly, dostal se do prodlení se zaplacením částky 1 026 Kč dne 29. 5. 2021, pročež počínaje tímto datem až do zaplacení žalobkyni vzniklo podle § 1970 o. z. právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 8. Soud tak žalobě vyhověl v celém rozsahu. 9. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, vzniklo jí tedy podle § 142 odst. 1 o. s. ř. vůči žalovanému právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Žalobkyni vznikly náklady řízení v celkové výši 1 489 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny za zastupování žalobkyně advokátkou ve výši 600 Kč (3× 200 Kč za následující úkony právní služby – příprava a převzetí věci, předžalobní výzva, žaloba) dle § 14b odst. 1 bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč (tj. 3× 100 Kč) příslušející ke třem úkonům právní služby dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. a částky 189 Kč odpovídající 21 % DPH z odměny a náhrad dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen dle § 149 odst. 1 o. s. ř. zaplatit k rukám zástupkyně žalobkyně. 10. Za úkony právní služby učiněné do podání žaloby včetně soud žalobkyni přiznal výši odměny a náhradu hotových výdajů zástupce žalobkyně podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. Soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně ve skutkově a právně podobných věcech jako je ta, která byla řešena v tomto řízení, v minulosti podala více žalob sepsaných na ustáleném a opakovaně uplatňovaném vzoru. Jelikož předmětem tohoto řízení bylo peněžité plnění nepřesahující 50 000 Kč, přičemž žalobkyni v něm byla přiznána náhrada nákladů řízení, byly pro takový postup splněny podmínky v daném ustanovení uvedené. 11. Stanovené platební povinnosti soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. uložil splnit do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť v řízení nevyšly najevo okolnosti, které by odůvodňovaly stanovení lhůty delší.