11 C 65/2022-23 — Okresní soud ve Zlíně

<i>1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v účinném znění (dále jen„ o. s. ř.“), v rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné (což je tento případ), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.</i> 2. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na úhradu přepravy žalovaného, kterou realizovala 19. 10. 2019, kdy žalovaného dopravila do protialkoholní záchytné stanice [obec], tedy ujela 75 km a žalovaný tuto dopravu neuhradil. 3. Z předložených listinných důkazů soud zjistil, že dne 19. 10. 2019 v 16.15 hodin byla vyslána hlídka OOP [obec] k obchodnímu centru [obec] [anonymizováno] ve [obec], kde již čekal řidič trolejbusu [číslo] náhodný občan, kteří zpacifikovali žalovaného, který předtím zaútočil na řidiče městské hromadné dopravy. Hlídka Policie ČR ztotožnila podnapilou osobu jako žalovaného. Žalovaný se podrobil dechové zkoušce, která byla s pozitivním výsledkem 3,07 promile alkoholu v dechu. Žalovaný byl převezen na urgentní příjem Krajské nemocnice [příjmení] [příjmení], kde bylo rozhodnuto o jeho eskortě do protialkoholní záchytné stanice z důvodu akutní intoxikace. Převoz žalovaného se uskutečnil služebním vozidlem Škoda Octavia, [registrační značka], přičemž bylo ujeto 75 km. Vlastníkem a provozovatelem vozidla je žalobkyně. Průměrná spotřeba benzinu činila dle velkého technického průkazu 6,9 litru na 100 km. Náklady za použití vozidla tak činily 479 Kč (protokol o vyčíslení nákladů ze dne 24. 1. 2020). Dopisem ze dne 29. 1. 2020 žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě nákladů za převoz do protialkoholní záchytné stanice v celkové výši 447 Kč nejpozději do 28. 2. 2020. Výzva byla žalovanému doručena 5. 2. 2020. <i>4. Podle § 89b odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., v účinném znění, osoba, která pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky nekontroluje své chování a tím bezprostředně ohrožuje sebe nebo jinou osobu, majetek nebo veřejný pořádek a tuto hrozbu nelze odvrátit jinak, je povinna se podrobit vyšetření a pobytu v záchytné stanici, včetně nezbytné péče směřující k zabránění ohrožení zdraví bezprostředně souvisejícího s akutní intoxikací, po dobu nezbytně nutnou, avšak kratší než 24 hodin.</i> <i>5. Podle § 89c odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., dopravu osoby do záchytné stanice zajistí ten, kdo tuto osobu vyzval k orientačnímu vyšetření nebo odbornému lékařskému vyšetření podle zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek.</i> <i>6. Podle § 89e odst. 1 věty první zákona č. 373/2011 Sb., prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta; tato osoba hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly.</i> 7. Žalovaný byl dne 19. 10. 2019 zajištěn hlídkou žalobkyně ve stavu, kdy pod zjevným vlivem alkoholu nekontroloval své chování, a tím bezprostředně ohrožoval sebe a zejména osoby ve svém okolí, a proto byl v souladu s § 89b odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb. povinen podrobit se vyšetření a pobytu v záchytné stanici po dobu nezbytně nutnou k odeznění akutní intoxikace. V souladu s převozem žalovaného na základě § 89c odst. 1 a § 89e odst. 1 zák. č. 373/2011 Sb. vznikla povinnost nahradit žalobkyni vzniklé náklady. Průměrná cena jednoho litru benzinu činila podle vyhl. č. 333/2018 Sb. 33,10 Kč a náhrada za opotřebování vozidla činila dle této vyhlášky 4,10 Kč za 1 km. Celkem tak s převozem žalovaného uvedeného dne při spotřebě pro kombinovaný provoz 6,9 l /100 km a ujeté vzdálenosti 75 km vznikly žalobkyni náklady ve výši 479 Kč, které jí byl žalovaný podle § 89e odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb. povinen zaplatit. Žalobkyně jej k tomu vyzvala dopisem ze dne 28. 2. 2020, která byla žalovanému před splatností řádně doručena. Vzhledem k tomu, že žalovaný dlužnou částku ke dni splatnosti neuhradil, je tak od následujícího dne, tj. ode dne 29. 2. 2020, v prodlení a je povinen od tohoto data až do zaplacení žalobkyni platit také úrok z prodlení. 8. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná a žalovaný tak je podle § 142 odst. 1 o. s. ř. povinen nahradit žalobkyni účelně vynaložené náklady řízení. Ty jsou představovány paušální náhradou za dva úkony podle § 1 odst. 3 písm. a) vyhl. č. 254/2015 Sb., tj. výzva k plnění a sepis a podání žaloby. Paušální náhradu přiznal soud žalobkyni ve výši 200 Kč, tj. za 2 úkony po 100 Kč podle § 2 odst. 1 cit. vyhl., neboť žaloba byla podána na ustáleném vzoru používaném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a peněžité plnění nepřevyšuje 50 000 Kč. 9. Žalobkyně byla na základě § 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb. v řízení osobně osvobozena od placení soudních poplatků. Jelikož byla žalobkyně ve věci úspěšná, žalovanému proti žalobkyni nesvědčí právo na náhradu nákladů řízení a tento rovněž není od soudního poplatku osvobozen, přešla podle § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb. poplatková povinnost na žalovaného, pročež je tento povinen zaplatit státu soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, která odpovídá poplatkové povinnosti spojené s podáním projednávané žaloby.