19 C 232/2022-88 — Okresní soud ve Zlíně

<i>1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v účinném znění (dále jen„ o. s. ř.“), v rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné (což je tento případ), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.</i> 2. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení částky 921,67 Kč s příslušenstvím z titulu dluhu žalované ze smlouvy o poskytování bankovních produktů a služeb, kterou žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba] – nyní [právnická osoba] (dále jen„ banka“), dne 20. 3. 2007, a v rámci níž si smluvní strany sjednaly vedení běžného účtu pro žalovanou a následně také poskytování kontokorentního úvěru [anonymizováno] k tomuto běžnému účtu (dále též„ smlouva“). Nedílnou součástí smlouvy jsou mj. Dispozice ke kontokorentnímu úvěru (dále též„ dispozice“), Všeobecné obchodní podmínky banky (dále též„ VOP“), Úrokový lístek banky a Sazebník. V souladu se smlouvou a dispozicemi byl žalované poskytnut úvěrový limit ve výši 5 000 Kč. Výše povoleného limitu, úroková sazba pro čerpání tohoto limitu a úroková sazba pro nepovolený debetní zůstatek byly sjednány v dispozicích. Žalovaná porušila závazky ze smlouvy zejména tím, že překročila povolený úvěrový limit, čímž vznikl nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu. Banka proto využila svého práva ze smlouvy a zrušila žalované poskytování kontokorentního úvěru [anonymizováno] a debetní zůstatek z běžného účtu ve výši 4 917,96 Kč převedla dne 14. 5. 2008 na nově otevřený úvěrový účet. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalované řádně a včas splácena, banka využila svého práva a v souladu se smlouvou celou dlužnou částku ke dni 16. 2. 2009 zesplatnila, o čemž informovala žalovanou dopisem z téhož dne a zároveň ji vyzvala k okamžité úhradě dlužné částky 967,23 Kč. Žalovaná dluh neuhradila, dlužná jistina se proto dále úročila úrokem 27,15 % ročně. Ode dne následujícího po marném uplynutí lhůty k úhradě, tj. 17. 2. 2009, žalobkyně požaduje také úroky z prodlení v zákonné výši. Banka na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 6. 2019, uzavřené mezi ní a žalobkyní, postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem odeslaným dne 17. 7. 2019. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 4. Z provedeného dokazování učinil soud závěr o skutkovém stavu, že banka s žalovanou uzavřela 20. 3. 2007 smlouvu o bankovních produktech a službách, na jejímž základě se zavázala vést žalované běžný účet a dále se zavázala poskytnout žalované kontokorentní úvěr [anonymizováno] povolením debetního zůstatku běžného účtu až do výše povoleného úvěrového limitu a žalovaná se zavázala dodržovat smluvní podmínky, udržovat na účtu měsíční kreditní příjem a kreditní období. Dle dispozic ke smlouvě o bankovních produktech a službách, které se staly součástí smlouvy o bankovních službách, se banka a žalovaná dohodly, že výše povoleného úvěrového limitu činí 5 000 Kč, minimální měsíční kreditní příjem činí 2 500 Kč. Žalovaná porušila závazky ze smlouvy, když na svém běžném účtu přečerpala povolený limit. Jelikož žalovaná nevyrovnala nepovolený debetní zůstatek, čímž dle čl. VII. odst. 182. písm. q) VOP porušila smluvní povinnosti, banka v souladu s čl. VII. odst. 183. písm. d) VOP zrušila povolený debet na běžném účtu a vyzvala žalovanou k úhradě nepovoleného debetního zůstatku, který převedla dne 14. 5. 2008 na nově otevřený úvěrový účet. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalované řádně a včas splácena, banka využila svého práva a v souladu se smlouvou celou dlužnou částku ke dni 16. 2. 2009 zesplatnila, o čemž informovala žalovanou dopisem z téhož dne a zároveň ji vyzvala k okamžité úhradě dlužné částky 967,23 Kč sestávající z jistiny ve výši 881,67 Kč, dlužných poplatků ve výši 40 Kč, smluvního úroku ve výši 23,34 Kč a úroků z prodlení ve výši 22,22 Kč. Dne 18. 6. 2019 banka uzavřela s žalobkyní smlouvu, na jejímž základě postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni, o čemž žalovanou informovala dopisem ze dne 3. 7. 2019 odeslaným dne 16. 7. 2019. 5. V projednávané věci soud v souladu s ustanovením § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v účinném znění (dále jen„ o. z.“), při právním posouzení věci vycházel ze zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“), a zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obch. zák.“), neboť smlouva, o niž je žalobou uplatněný nárok opřen, byla mezi účastníky uzavřena za účinnosti těchto zákonů. <i>6. Podle § 497 obch. zák., smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>7. Podle § 708 odst. 1 obch. zák., smlouvou o běžném účtu se zavazuje banka zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, přijímat na zřízený účet peněžní prostředky, vyplácet z něj peněžní prostředky nebo z něj či na něj provádět jiné platební transakce.</i> <i>8. Podle § 711 obch. zák., smlouva o běžném účtu může stanovit, že banka provede do určité částky příkazy k platbám, i když k tomu není dostatek peněžních prostředků na účtu. Nejsou-li práva a povinnosti stran při poskytnutí těchto peněžních prostředků sjednány ve smlouvě o běžném účtu, řídí se úpravou smlouvy o úvěru (§ 497 a násl.).</i> <i>9. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).</i> <i>10. Podle § 1880 odst. 1 o. z., postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.</i> 11. Nejprve se soud zabýval aktivní věcnou legitimací žalobkyně. Banka postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 6. 2019 uzavřené mezi bankou jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem ve smyslu § 1879 a násl. o. z. Postoupení pohledávky bylo prokázáno postupní smlouvou včetně přílohy č. 1, kde byla specifikována pohledávka za žalovanou, jakož i notifikací banky žalované. Žalobkyně je tak aktivně věcně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení. 12. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil tak, že mezi bankou a žalovanou byla uzavřena smlouva o běžném účtu podle § 708 odst. 1 obch. zák., na jejímž základě byl bankou pro žalovanou veden běžný účet. K tomuto účtu pak bylo dispozicemi ke smlouvě o bankovních produktech a službách uzavřenými podle § 711 obch. zák. dohodnuto oprávnění žalované přečerpat peněžní prostředky z běžného účtu do výše povoleného úvěrového limitu 5 000 Kč. Žalované vznikl na účtu nepovolený zůstatek, který banka převedla na nově otevřený úvěrový účet. Vzhledem k tomu, že tento nepovolený zůstatek žalovaná řádně a včas nesplácela, prohlásila banka úvěr ke dni 16. 2. 2009 za okamžitě splatný. Neboť žalovaná dlužnou částku ve výši 967,23 Kč (jistina ve výši 881,67 Kč + poplatky ve výši 40 Kč + úrok z úvěru ve výši 23,35 Kč + úrok z prodlení ve výši 22,22 Kč) neuhradila, byť k tomu dle § 497 obch. zák. byla povinna, zavázal ji k tomu svým rozhodnutím soud. 13. Žalobkyni podle § 497 obch. zák. vzniklo dále právo na zaplacení úroku z dlužné jistiny, a to v dohodnuté výši (stanovené smlouvou). Žalobkyně se domáhala úroku ve výši 27,15 % ročně (dle úrokového lístku banky platného ke dni zesplatnění) z dlužné jistiny 881,67 Kč za dobu od 17. 2. 2009 do zaplacení, a proto soud – po přezkoumání oprávněnosti tohoto nároku – žalobkyni přiznal i úrok z úvěru v jí požadované výši. 14. Jestliže k datu splatnosti (16. 2. 2009) žalovaná své smluvní a zákonné povinnosti nesplnila, dostala se do prodlení a od tohoto data až do zaplacení žalobkyni přísluší podle § 369 odst. 1 obch. zák. a § 517 odst. 2 obč. zák. nárok na úrok z prodlení v zákonné výši. Soud tak žalobkyni přiznal i úrok z prodlení v zákonné výši, a to z dlužné částky 921,67 Kč (jistina + poplatky) za dobu od 17. 2. 2009 do zaplacení. 15. Soud tedy žalobě jako důvodné vyhověl v celém rozsahu. 16. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, vzniklo jí tedy podle § 142 odst. 1 o. s. ř. vůči žalované právo na náhradu jí účelně vynaložených nákladů řízení. Žalobkyni vznikly účelně vynaložené náklady řízení ve výši 1 489 Kč Tyto sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny za zastupování advokátem ve výši 600 Kč (3× 200 Kč dle § 14b odst. 1 bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, v účinném znění (dále jen„ adv. tar.“) za následující úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) adv. tar., předžalobní výzva k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) adv. tar. a sepis žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) adv. tar.), náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč (tj. 3× 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) adv. tar. příslušející ke třem úkonům právní služby) a náhrady za daň