26 C 172/2022-42 — Okresní soud ve Zlíně

<i>1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ o. s. ř.“), v rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.</i> 2. Předmětem řízení je zaplacení příspěvku za nepojištěné provozované vozidlo [registrační značka] za období od [datum] do [datum] ve výši 9 672 Kč a poplatku spojeného s mimosoudním vymáháním tohoto příspěvku žalobkyní ve výši 300 Kč, a to spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 9 672 Kč od [datum] do zaplacení. 3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 4. Soud skutkově uzavřel, že žalovaný v období od [datum] do [datum] provozoval osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 2 500 cm 3 [registrační značka], [VIN kód], aniž by měl sjednán pojistnou smlouvu pro pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem uvedeného vozidla (zjištěné údaje o vozidle, sdělené [anonymizováno] st. [územní celek] ze dne [datum], karta vozidla). V souvislosti s uplatňováním práva na příspěvek za nepojištění žalovaným provozovaného vozidla žalobkyni vznikly administrativní náklady v celkové výši 300 Kč. Žalobkyně vůči žalovanému učinila výzvu k zaplacení příspěvku a nákladů na jeho uplatnění v celkové výši 9 972 Kč a stanovila lhůtu pro jejich zaplacení do 60 dnů od doručení výzvy spolu s poučením žalovaného o právech a povinnostech, tuto žalobkyně zaslala na adresu trvalého pobytu žalovaného (viz výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne [datum], informace o zásilce). Vzhledem k tomu, že příspěvek nebyl po zaslané výzvě žalovaným uhrazen, žalobkyně zaslala žalovanému upomínku k zaplacení příspěvku a nákladů na jeho uplatnění ze dne [datum] a ze dne [datum], a to na adresu trvalého pobytu žalovaného. Následně zástupce žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku s výzvou k úhradě dlužné částky ve výši 11 262 Kč, a to do 15-ti dnů ode dne odeslání této výzvy, tato byla opět zaslána na adresu trvalého pobytu žalovaného (viz upomínka o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne [datum] a ze dne [datum], doručenka, informace o zásilce, předžalobní upomínka ze dne [datum], Sledování zásilek, informace o zásilce). 5. Lustrací v informačním systému základních registrů soud shledal, že žalovaný je osobou, která má od roku 2016 zavedou doručovací adresu, která je svou povahou referenčním údajem podle zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů (potvrzení o provedené lustraci v ISZR ze dne [datum]). 6. Právně soud věc podřadil pod ustanovení zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon č. 168/1999 Sb.“), zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ občanský zákoník“), a vyhlášky č. 205/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. <i>7. Dle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb. nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené.</i> <i>8. Dle § 3 zákona č. 168/1999 Sb. pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem (odstavec 1 první věta). Uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti je povinen vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak (odstavec 2 první věta).</i> <i>9. Dle § 4 zákona č. 168/1999 Sb. vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno (odstavec 1). Při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že a) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a b) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla (odstavec 2). Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla (odstavec 3). Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (odstavec 4). Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou (odstavec 5). Povinnost zaplatit příspěvek a náklady Kanceláře podle odstavce 4 zaniká, pokud Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla (odstavec 6). Výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti Kanceláře uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů Kanceláře u soudu (odstavec 7).</i> <i>10. Dle § 10b odst. 1 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel (dále jen „zákon o evidenci obyvatel“) na písemnou žádost občana lze v evidenci obyvatel vést též údaj o adrese, na kterou mu mají být doručovány písemnosti podle zvláštního právního předpisu. Podle odst. 4 adresu podle odstavce 1 poskytuje ministerstvo, krajský úřad a obecní úřad obce s rozšířenou působností správnímu orgánu nebo jinému orgánu veřejné moci pro účely doručování; tím není dotčeno poskytování tohoto údaje podle jiného právního předpisu.</i> 11. Žalobkyně uvedla, že v souladu s její zákonnou povinností, byla zaslána žalovanému výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu žalobkyně. Za účelem prokázání svého tvrzení soudu doložila blíže nespecifikovanou listinu s podacím číslem zásilky, dnem podání a jménem adresáta. Z předmětné výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ze dne [datum] (dále jen„ výzva“) soud zjistil, že tuto žalobkyně zaslala na adresu trvalého pobytu žalovaného, což je adresa [adresa]„ doručovací adresu“ dle výše uvedeného § 10b odst. 1 zákona o evidenci obyvatel. K výzvě soudu učiněné usnesením č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], kde byla žalobkyně vyzvána k doložení skutečností stran řádného zaslání výzvy žalovaného, a to zejména z jakého důvodu byla zásilka zaslaná na adresu trvalého pobytu namísto adresy doručovací zaevidované v základních registrech, žalobkyně soudu sdělila, že výzva byla zaslána na adresu žalovaného, která jí byla sdělena Ministerstvem dopravy a která je uvedena v registru silničních vozidel. 12. Soud má za to, že žalobkyně jako orgán veřejné moci, má povinnost zasílat předmětné listiny tak, aby dostála účelu uvedenému v ustanovení § 4 odst. 5 z. č. 168/1999 Sb., tedy, aby žalovaná osoba byla objektivně schopna, závadný stav odstranit a vyvarovat se tak nepříznivému následku v podobě soudního řízení a zvýšených nákladů s tím se pojících. Pokud má osoba zřízenou doručovací adresu, která je řádně zavedena v základních registrech, je zpravidla povinností všech orgánů veřejné moci zasílat zásilky této osobě na tuto adresu. Žalovaného trvalý pobyt, je evidován na adrese [stát. instituce], tedy je zcela evidentní, že zde si předmětnou výzvu žalovaný nebude schopen převzít, a právě z toho důvodu se jeví poctivým záměrem žalovaného zřídit si adresu doručovací, kde bude objektivně zajištěna možnost doručování listin orgánů veřejné moci. S tím se pojí také jeho legitimní očekávání, že orgány veřejné moci jej budou kontaktovat zpravidla na této adrese. Pokud bychom připustili, že za řádně doručenou výzvu lze pokládat výzvu doručenou na adresu trvalého pobytu žalovaného vedenou na obecním nebo městském úřadě, v případě, kdy má žalovaný zřízenou doručovací adresu, byl by takový závěr krajně nespravedlivý, a proti účelu zákona. 13. Nárok žalobkyně je založen na nutnosti splnění zákonem explicitně stanovených podmínek tak, aby tento mohl být v rámci soudního řízení s úspěchem vymáhán. Konkrétně se potom jedná o povinnost odeslat osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k úhradě s popisem důvodů vzniku nároku na příspěvek, s vyčíslením výše příspěvku a nákladů žalobkyně, stanovením lhůty ke splnění povinnosti zaplatit přís