36 C 272/2022-68 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se domáhala, aby žalovaný od [datum], kdy ukončili společné soužití, do dvou let věku jejich syna [jméno], [datum narození], přispíval na její výživu částkou 4 500 Kč měsíčně. Bydlí ve [obec] v rodinném domě ve svém vlastnictví se dvěma syny. Otcem obou synů je žalovaný. Za služby spojené s bydlením platila do září [částka] měsíčně (elektřina, voda, plyn, poplatky za rozhlas a televizi). Od září 2022 se zvedly zálohy na plyn a náklady na bydlení činí [částka]. Žalobkyně je na rodičovské dovolené se synem [jméno] a jejím příjmem je rodičovský příspěvek ve výši [částka] měsíčně. Výrobou náramků si přivydělá v průměru 1 000 Kč měsíčně. Splácí hypotéční úvěr měsíční splátkou ve výši [částka]. Starší syn [jméno], [datum narození], chodí do mateřské školky, za kterou měsíčně platí 1 400 Kč. 2. Žalovaný odmítl přispívat na výživu žalobkyně s tím, že jednak na to nemá peníze a musel by se zadlužit, jednak se žalobkyně sama rozhodla rozbít rodinu a žít jako svobodná matka. Její požadavek na výživné je proto nemorální. Ke svým poměrům uvedl, že žije z našetřených rezerv, protože od září 2021 začal podnikat jako finanční poradce a jeho měsíční příjem od ledna 2022 dosud činí v průměru [částka] měsíčně. Do [anonymizováno] [rok] byl zaměstnán v [anonymizována dvě slova] s čistým výdělkem ve výši [částka] měsíčně. Pracovní poměr se rozhodl rozvázat, protože pracoval na čtyři směny a měl málo volného času. Současně potřeboval své příjmy navýšit, protože rostly jejich výdaje. Aktuálně bydlí sám v garsonce. Za bydlení platí [částka] měsíčně včetně elektřiny a internetu. Jeho měsíční výdaje se pohybují kolem [částka]. 3. Účastníci jsou rodiči [jméno] [celé jméno žalovaného] narozeného [datum] (rodný list) a [jméno] [celé jméno žalovaného], narozeného [datum] (shodná tvrzení). U zdejšího soudu žalobkyně podala návrh ve věci péče o nezletilé syny účastníků, v němž požaduje svěřit syny do své péče a stanovit žalovanému povinnost přispívat na jejich výživu. Výši výživného ponechala na úvaze soudu. Řízení je vedeno pod sp. zn. [spisová značka] a ve věci nebylo dosud rozhodnuto. 4. K poměrům žalobkyně soud zjistil, že od [datum] pobírá rodičovský příspěvek ve výši [částka] měsíčně (oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory [číslo jednací], přehled vyplacených dávek). Vlastní pozemek p. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba [adresa] v k. ú. [obec] ([list vlastnictví] k. ú. a [územní celek]). Splácí hypotéční úvěr splátkou ve výši [částka] měsíčně (smlouva o úvěru, výpis z účtu). Za služby spojené s bydlením platila do [anonymizováno] [částka] měsíčně a od září [částka] (výpis z účtu žalobkyně, rozpis záloh na plyn). Její disponibilní zůstatek na účtu činil k [datum] [částka] (potvrzení o zůstatku na účtu). 5. K poměrům žalovaného soud zjistil, že podniká v oboru finančnictví od roku [rok] (výpis z registru ekonomických subjektů). Jeho základ daně za rok 2020 činil [částka], přičemž odvedl daň z příjmu ve výši [částka] (sdělení finančního úřadu a přiznání k dani z příjmu fyzických osob za rok 2020). Za rok 2021 činil jeho základ daně [částka], a odvedl daň z příjmu ve výši [částka] (sdělení finančního úřadu a přiznání k dani z příjmu fyzických osob za rok 2021). Na provizích za zprostředkované smlouvy mu bylo vyplaceno od [anonymizováno] [rok] do [datum] [částka] (provizní výpisy). <i>6. Dle § 920 odst. 1 o. z. není-li matka dítěte provdána za otce dítěte, poskytne jí otec dítěte výživu po dobu dvou let od narození dítěte a přispěje jí v přiměřeném rozsahu na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem.</i> <i>7. Dle § 922 odst. 2 o. z. lze výživné na neprovdanou matku přiznat i nazpět, nejdéle však dva roky ode dne porodu.</i> <i>8. Dle § 913 odst. 1, 2 o. z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika.</i> 9. Předpokladem vzniku práva na výživné neprovdané matky je skutečnost, že jí v důsledku narození dítěte klesly příjmy, což ještě neznamená, že se není schopna sama živit a že je na výživné odkázána. Syn účastníků [jméno] nemá ještě ani rok a je u něj nezbytná celodenní péče, kterou zajišťuje žalobkyně, což s sebou bezesporu nese pokles jejích příjmů. Právo na výživné neprovdané matky tak žalobkyni vzniklo bez ohledu na to, že pokles příjmů byla doposud schopna kompenzovat ze svých úspor. 10. Žalovaný poukazoval na to, že žalobkyně se sama rozhodla žít bez partnera jako samoživitelka, a proto nemá nárok na výživné. Občanský zákoník v ustanovení § 920 odst. 1 bez dalšího ukládá otci dítěte povinnost přispívat na výživu neprovdané matky do dvou let věku dítěte. Rozhodující tedy je, že žalobkyně namísto výdělečné činnosti celodenně pečuje o syna účastníků mladšího dvou let. Kdo inicioval rozchod účastníků, je irelevantní. Žalobkyně požadovala výživné neprovdané matky ode dne, kdy s žalovaným ukončili společné soužití a na její výživě se nepodílí, do dvou let věku nezl. [jméno] (od [datum] do [datum]) zcela v souladu s § 920 odst. 1 a § 922 odst. 2 o. z. 11. Za účelem stanovení výše výživného se soud zabýval poměry žalovaného. V roce 2020 činil jeho základ daně [částka] a v roce [částka]. V roce 2022 má podle svých tvrzení průměrný měsíční výdělek [částka], což doložil výčtem vyplacených provizí ve výši [částka]. Pokles svých příjmů vysvětlil tak, že do konce srpna 2021 byl zaměstnán s měsíčním příjmem ve výši [částka]. Pracovní poměr rozvázal, aby mohl podnikat, protože vzhledem k rostoucím výdajům potřeboval vyšší výdělek a chtěl mít i více volného času. Příjmy z podnikání ve výši [částka] však nepostačují ani na jeho výdaje, které vyčíslil ve výši [částka] měsíčně. Rozvázal-li pracovní poměr, v němž dosahoval příjmu [částka], aby mohl podnikat s příjmem [částka], vzdal se bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání, což pro účely stanovení výživného znamená, že je třeba vycházet z jeho příjmů před rozvázáním pracovního poměru (§ 913 odst. 1, 2 o. z.). 12. Žalovaný má aktuálně tři vyživovací povinnosti. Kromě žalobkyně i na své dva nezletilé syny. Pokud na jejich výživu nepřispívá, roste mu na výživném dluh. Dle doporučujících tabulek pro stanovení výše výživného by měla výše výživného u dítěte ve věku 0 – 5 let odpovídat 11 – 15 % příjmu povinného rodiče. V roce 2021 činil roční úhrn příjmů žalovaného ze zaměstnání a samostatné činnosti [částka], z něhož odvedl daň ve výši [částka]. Průměrný měsíční výdělek žalovaného tudíž činil [částka]. Sám žalovaný uvedl, že jeho mzda ze zaměstnání v [anonymizována dvě slova] činila [částka]. Soud proto pro stanovení výživného vycházel z příjmu [částka] měsíčně. Rozpětí, v němž by dle doporučujících tabulek mělo být stanoveno výživné na každého ze synů, činí 4 400 – 6 000 Kč. Vzhledem ke třem vyživovacím povinnostem by se mělo výživné na syny pohybovat na dolní či lehce pod dolní hranicí stanoveného rozpětí, tudíž kolem [částka] na každého ze synů. Vzhledem k výši příjmu žalovaného, z něhož je soud povinen pro účely stanovení výživného vycházet, je požadavek žalobkyně na výživné neprovdané matky ve výši [částka] měsíčně přiměřený možnostem žalovaného i při zohlednění výživného na děti (2× [částka]) a nákladů na bydlení ve výši [částka] měsíčně. Všem ostatním výdajům povinnost platit výživné předchází, tudíž k nim při stanovení výživného nelze přihlížet. 13. Požadované výživné odpovídá i potřebám žalobkyně, neboť její aktuální příjem ve výši [částka] nepostačuje po zaplacení nákladů na bydlení ve výši [částka] resp. od září 2022 ve výši [částka] ani na to, aby uspokojila své základní životní potřeby a základní životní potřeby svých dětí. 14. V souladu s návrhem žalobkyně stanovil soud splatnost výživného k 10. dni v měsíci, proti čemuž neměl žalovaný námitek. 15. Dle § 921 o. z. se výživné platí na měsíc dopředu. Dluh na výživném za období od [datum] do [datum] činí 22 500 Kč (5 měsíců× 4 500 Kč). Dluh na výživném je žalovaný povinen uhradit ve splátkách ve výši 4 500 Kč měsíčně spolu s běžným výživným počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku. Příjem žalovaného, z něhož soud při stanovení výživného vycházel, umožňuje žalovanému uhradit dluh ve stanovených splátkách, což současně umožní žalobkyni překlenout období, než bude stanoveno výživné na děti. 16. Výrok o nákladech řízení se opírá o § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně byla v řízení zcela úspěšná. Žádné náklady jí však nevznikly, proto soud žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal. 17. Žalobkyně byla osvobozena od soudních poplatků dle § 11 odst. 2 písm. f) z. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění, a poplatková povinnost se podle výsledku řízení přenáší na žalovaného. Dle Položky [číslo] písm. b) Sazebníku poplatků činil