36 C 356/2021-41 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 44 861 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 44 861 Kč za dobu od 28. 4. 2021 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že se žalovaný v období od 1. 3. 2020 do 11. 3. 2021 na odběrném místě [obec a číslo], dopustil neoprávněného odběru elektřiny z distribuční soustavy spravované žalobkyní, když odebíral elektřinu bez uzavřené smlouvy. Ačkoli byla smlouva o dodávce elektřiny pro dané odběrné místo ukončena již 29. 2. 2020, při kontrole provedené dne 11. 3. 2021 bylo zjištěno, že odběrné místo je po neoprávněném připojení k síti pod napětím. Žalovaná částka 44 861 Kč podle žaloby představuje náhradu škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny, stanovenou v souladu s příslušnými právními předpisy a cenovými rozhodnutími Energetického regulačního ve výši 32 761,94 Kč bez DPH a náklady vynaložené žalobkyní na zjištění a odstranění neoprávněného odběru ve výši 4 313 Kč bez DPH. Žalobkyně dlužnou částku 44 861 Kč žalovanému vyúčtovala fakturou [číslo] splatnou dne 27. 4. 2021. Jelikož žalovaný dlužnou částku žalobkyni nezaplatil, vyzvala jej žalobkyně k úhradě dluhu dopisem ze dne [datum]. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Ač byl k jednání řádně a včas předvolán, bez omluvy se k němu nedostavil. Žalobkyně se z účasti na jednání omluvila. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 o.s.ř.). 3. Provedeným dokazováním soud zjistil, že žalovaný na adrese odběrného místa [obec a číslo], v období jdoucím ode dne 29. 2. 2020, kdy byla ukončena smlouva a kdy byl evidován stav elektroměru 2 025 kWh, do dne 11. 3. 2021, kdy byla provedena kontrola odběrného místa, při níž byl zjištěn stav elektroměru 8 598 kWh, odebíral elektřinu, aniž by měl pro dané odběrné místo v daném období s dodavatelem elektrické energie uzavřenu smlouvu o dodávce elektřiny (zápis o provedené kontrole odběrného místa). Výše náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny v období od 1. 3. 2020 do 11. 3. 2021 byla žalobkyní s ohledem na celkovou změřenou spotřebovanou elektřinu 6 573 kWh (8 598 kWh - 2 025 kWh) a dobu trvání 12,362 měsíce stanovena v částce 32 761,94 Kč bez DPH (cena za silovou elektřinu 31 241,93 Kč (6,573 MWH x 4 753,07 Kč/MWh) + cena za činnost operátora trhu 48,34 Kč + platba za příkon 1 285,65 Kč + daň z elektrické energie 186,02 Kč (6,573 MWH x 28,30 Kč/MWh)) (stanovení výše náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny). Výše náhrady nákladů spojených se zjištěním a odstraněním neoprávněného odběru byla žalobkyní stanovena v částce 4 313 Kč bez DPH (kontrola pracovníka energetické kontroly 1 714 Kč + administrativní paušál 448 Kč + NN přímé měření 980 Kč + NO 1 171 Kč) (stanovení výše oprávněných nákladů). 4. Pevná cena systémových služeb poskytovaných provozovatelem přenosové soustavy účastníkům trhu s elektřinou, jejichž zařízení je připojeno k elektrizační soustavě České republiky, je 93,30 Kč/MWh, pevná cena na úhradu nákladů spojených s podporou elektřiny je 495 Kč/MWh, cena za činnost operátora trhu v elektroenergetice je 3,91 Kč/MWh, pevná cena za dodávku kladné regulační energie bloky, které měly v dané obchodní hodině aktivovanou sekundární regulaci nebo za operativní dodávku kladné regulační energie v rámci spolupráce na úrovni provozovatelů přenosových soustav v sekundární regulaci, podle vyhlášky o Pravidlech trhu s elektřinou, je 2 350 Kč/MWh. Pevná cena za příkon podle jmenovité proudové hodnoty hlavního jističe před elektroměrem při jističi 3×25 A činí 104 Kč, cena za distribuované množství elektřiny pak 1 814,77 Kč (cenové rozhodnutí ERÚ č. 9/2020 a č. 10/2020). 5. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému náhradu za neoprávněný odběr elektřiny v celkové výši 44 861 Kč fakturou [číslo] s vyznačeným datem splatnosti 27. 4. 2021 (faktura [číslo]). Jelikož žalovaný dlužnou částku žalobkyni nezaplatil, žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky [částka] dopisem ze dne [datum] (výzva k úhradě, správa zásilek, detailní informace k zásilkám). 6. Podle § 51 odst. 1 a) zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, v účinném znění, neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl. 7. Podle § 51 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, se neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy zakazuje. 8. Podle § 9 odst. 1 vyhlášky č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a způsobu stanovení náhrady škody, v účinném znění, při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny. 9. Podle § 9 odst. 9 vyhlášky č. 82/2011 Sb. výše náhrady škody se stanoví oceněním množství neoprávněně odebrané elektřiny zjištěné podle odstavce 1 nebo vypočtené podle odstavce 8 cenami podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu účinného v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny, přičemž cena neoprávněně odebrané elektřiny je složena z a) ceny za silovou elektřinu, která se ocení pevnou cenou stanovenou pro zúčtování odchylky za dodávku kladné regulační energie, b) ceny za službu distribuční soustavy, kde za složku ceny služby distribuční soustavy na podporu podporovaných zdrojů se použije částka 495 Kč/MWh, a kde se v síti nízkého napětí použije sazba C 02d nebo D 02d podle kategorie odběru elektřiny, c) daně z přidané hodnoty a daně z elektřiny. 10. Podle § 9 odst. 12 vyhlášky č. 82/2011 Sb. součástí náhrady škody vzniklé provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy je i právo na úhradu prokazatelných nezbytně nutných nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny, neoprávněné dodávky elektřiny, neoprávněného přenosu elektřiny nebo neoprávněné distribuce elektřiny, jejich přerušení a přezkoušení měřicího zařízení a případné znalecké posudky, které nejsou zahrnuty do regulovaných cen za přenos elektřiny nebo za distribuci elektřiny. 11. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 12. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil tak, že žalovaný v období jdoucím od 1. 3. 2020 do 11. 3. 2021 odebíral elektřinu z distribuční soustavy žalobkyně bez uzavřené smlouvy o dodávce elektřiny. Tím se žalovaný dopustil neoprávněného odběru ve smyslu § 51 odst. 1 písm. a) zákona č. 458/2000 Sb. Žalobkyni na základě toho podle § 51 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. vzniklo právo na náhradu škody ve výši 37 074,94 Kč bez DPH stanovené v souladu s § 9 vyhlášky č. 82/2011 Sb. (cena za silovou elektřinu ve výši 27 988,29 Kč (množství neoprávněně odebrané elektřiny 6 573 MWh×4 258,07 Kč/MWh dle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu účinného v době neoprávněného odběru); cena za činnost operátora trhu ve výši 48,34 Kč (3,91 Kč/měsíc dle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu×12,362 měsíců trvání neoprávněného odběru); příspěvek na podporu obnovitelných zdrojů ve výši 3 253,63 Kč (6 573 MWh× 495 Kč dle § 9 odst. 9 písm. b) vyhlášky číslo 82/2011 Sb.); platba za příkon ve výši 1 285,65 Kč (104 Kč za měsíc dle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu×12,362 měsíců); daň z elektrické energie ve výši 186,02 Kč (28,30 Kč za 1 MWh×6 573 MWh dle zákona č. 261/2007 Sb.); náklady na činnost dvou kontrolorů 4 313 Kč (kontrola pracovníka energetické kontroly 1 714 Kč + administrativní paušál 448 Kč + NN přímé měření 980 Kč + NO 1 171 Kč). Celkem tedy žalobkyni vzniklo právo na zaplacení částky ve výši 44 861 Kč (37 074,94 Kč + 21 % DPH), k jehož zaplacení soud žalovaného výrokem I zavázal. 14. Jelikož doba, kdy měla být náhrada škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny nebyla dohodnuta a tato rovněž není stanovena právním předpisem, byla splatnost nákladů ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. vázána na výzvu žalobkyně. Žalobkyně žalovanému dlužnou náhradu škody vyúčtovala fakturou s uvedením data splatnosti 27. 4. 2021. Protože žalovaný nezaplatil dlužnou částku ve lhůtě splatnosti, dostal se do prodlení se zaplacením částky 44 861 Kč dne 28. 4. 2021, pročež počínaje tímto datem až do zaplacení žalobkyni podle § 1970 zákona číslo 89/2012 Sb., občanského zákoníku v platném znění, vzniklo právo na zaplacení úroku z prodlení z uvedené částky ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., tj. ve výši, která odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů (tj.