36 C 60/2022-30 — Okresní soud ve Zlíně

Žalobkyně se domáhala zaplacení pohledávky ze smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně dne [datum] distančním způsobem. Žalovaná pohledávka představuje jistinu ve výši 8 000 Kč a poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši 2 000 Kč. Z žalované jistiny žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení od 1. 3. 2018 do zaplacení. Žalobkyně předložila nepodepsanou žádost o zápůjčku ze dne [datum] a smlouvu o zápůjčce [číslo] z téhož dne (dále jen„ smlouva“). Podle smlouvy se společnost [právnická osoba] zavázala žalovanému poskytnout zápůjčku ve výši 8 000 Kč splatnou spolu s poplatkem za její poskytnutí ve výši 2 000 Kč do 21 dnů od jejího poskytnutí. Dne [datum] byla částka 8 000 Kč připsána na účet žalovaného (sdělení [právnická osoba] ze dne [datum]). Žalobkyně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] prokázala, že společnost [právnická osoba] postoupila pohledávku na žalobkyni. Žalobkyně tak byla aktivně legitimována domáhat se zaplacení žalované pohledávky (§ 1879 a násl. o. z.). Žalobkyně tvrdila uzavření smlouvy o zápůjčce distanční formou prostřednictvím elektronických prostředků ve smyslu § 562 občanského zákoníku. Dle žalobkyně byla smlouva uzavřena prostřednictvím internetových stránek [webová adresa] a formou SMS zpráv. V žalobních tvrzeních však žalobkyně opomenula uvést, jakým způsobem byla učiněna nabídka, jakým způsobem došlo k její akceptaci a jak byla akceptace oznámena druhé smluvní straně, tzn., jakým konkrétním způsobem byla smlouva o zápůjčce uzavřena a jaký byl její obsah. Na výzvu soudu, aby vysvětlila, jak konkrétně kontraktační proces mezi účastníky proběhl a jak si právní předchůdce žalobkyně ověřil, že jedná s žalovaným, žalobkyně reagovala tvrzením, že smlouva o zápůjčce včetně všech úkonů před poskytnutím zápůjčky, byla uzavřena prostřednictvím elektronické komunikace na dálku s tím, že se žalobkyni tuto komunikaci dohledat nepodařilo. Byť tedy bylo prokázáno, že finanční prostředky byly na účet žalovaného poukázány, nebylo prokázáno, že byla projevena vůle uzavřít tvrzenou smlouvu o zápůjčce a že ji projevil skutečně žalovaný. Jelikož žalobkyně neprokázala, že se žalovaný zavázal platit poplatek za poskytnutí zápůjčky, soud žalobu ohledně tohoto nároku zamítl. Z titulu bezdůvodného obohacení (ustanovení § 2991 o. z.) zavázal žalovaného k zaplacení částky 8 000 Kč, která byla na jeho účet poukázána. Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena. Za den splatnosti se proto v případě bezdůvodného obohacení považuje den, kdy uplynula lhůta bez zbytečného odkladu poté, kdy byl dlužník věřitelem požádán o plnění. Nesplněním povinnosti k plnění v den splatnosti závazku dochází k prodlení dlužníka. Prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení tak plyne ode dne následujícího po dni splatnosti dluhu. Žalobkyně žalovaného vyzvala k plnění výzvou ze dne 7. 2. 2020, která byla předána k poštovní přepravě téhož dne. V této výzvě žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky nejpozději do 7 dní od odeslání výzvy (tj. do 14. 2. 2020). Žalovaný na výzvu nijak nereagoval, ode dne následujícího se tedy ocitl v prodlení a žalobkyni vzniká od 15. 2. 2020 nárok na úroky z prodlení v zákonné výši dané nařízením vlády č. 351/2013 (tj. 10 % ročně). Žalobkyně v řízení požadovala úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně za období od 1. 3. 2018 do zaplacení. Soud vázán jejím návrhem zavázal žalovaného k zaplacení úroku z prodlení v jí požadované nižší výši, avšak až od 15. 2. 2020 a za dobu od 1. 3. 2018 do 14. 2. 2020 žalobu ohledně úroku z prodlení zamítl. Žalobkyně měla ve věci úspěch v převažující míře, proto jí podle § 142 odst. 2 o.s.ř. vůči žalovanému přísluší právo na náhradu této míře úspěchu odpovídající části nákladů řízení. Úspěch žalobkyně je dán poměrem částky 12 764,70 Kč (10 000 Kč + úrok z prodlení vyčíslený dle žaloby do dne 23. 3. 2022 ve výši 2 764,70 Kč) a částky 9 430,70 Kč (8 000 Kč + úrok z prodlení vyčíslený dle výroku I. do dne 23. 3. 2022 ve výši 1 430,70 Kč) vyjádřeným v procentuální výši 73 %. Žalobkyni tedy náleží právo na náhradu 46 % (73 % - 27 %) účelně vynaložených nákladů řízení. Žalobkyni vznikly náklady řízení ve výši 1 368 Kč sestávající se ze zaplaceného soudního poplatku 400 Kč, odměny za zastupování žalobkyně advokátem ve výši 500 Kč (2,5× 200 Kč dle § 14b odst. 1 bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. za převzetí a přípravu zastoupení, jednoduchou výzvu k plnění a návrh na vydání elektronického platebního rozkazu), náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč (tj. 3× 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. příslušející ke třem shora uvedeným úkonům právní služby) a 21% DPH ve výši 168 Kč z odměny a náhrad dle § 137 odst. 3 o.s.ř. Náhradu nákladů řízení ve výši 630 Kč (46 % z 1 368 Kč) je žalovaný povinen dle § 149 odst. 1 o.s.ř. zaplatit k rukám zástupce žalobkyně. Za úkony právní služby učiněné do podání žaloby včetně soud žalobkyni přiznal výši odměny a náhradu hotových výdajů zástupce žalobkyně podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. Soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně ve skutkově a právně podobných věcech jako je ta, která byla řešena v tomto řízení, v minulosti podala více žalob sepsaných na ustáleném a opakovaně uplatňovaném vzoru (např. řízení vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 11 C 49/2022 a 46 C 77/2022). Jelikož předmětem tohoto řízení bylo peněžité plnění nepřesahující 50 000 Kč, přičemž žalobkyni v něm byla přiznána náhrada nákladů řízení, byly pro takový postup splněny podmínky v daném ustanovení uvedené. Soud nepřiznal žalobkyni odměnu za zastoupení advokátem v souvislosti s úkonem právní služby spočívajícím ve vyjádření žalobkyně k výzvě soudu ze dne [datum], neboť skutečnosti tam uvedené mohly a měly být obsaženy již v žalobě.