36 C 83/2022-27 — Okresní soud ve Zlíně

Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 876,41 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 676,41 Kč za dobu od 10. 7. 2020 do zaplacení. Žalovaná částka podle žaloby představuje dlužné pojistné ve výši 676,41 Kč za období od 9. 7. 2020 do 28. 10. 2020 a poplatek za odeslání upomínky ve výši 200 Kč, k jejichž úhradě byl žalovaný zavázán na základě mezi účastníky uzavřené pojistné smlouvy [číslo]. Z žalobkyní předložených listin soud zjistil, že mezi žalobkyní (dříve [právnická osoba]) jako pojistitelem a žalovaným jako pojistníkem byla uzavřena dne [datum] pojistná smlouva – pojištění odpovědnosti z výkonu povolání, dle které se žalovaný za sjednané pojištění zavázal žalobkyni hradit pojistné ve výši 2 234 Kč ročně. Pojištění bylo sjednáno na dobu neurčitou s počátkem ke dni 9. 7. 2019 (pojistná smlouva). Jelikož žalovaný neuhradil pojistné, žalobkyně mu dne 6. 9. 2020 zaslala upomínku k zaplacení dlužného pojistného s upozorněním, že nebude-li dlužné pojistné uhrazeno do 27. 10. 2020, pojištění zanikne, a to dnem 27. 10. 2020 (upomínka dlužného pojistného). <i>Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., v účinném znění (dále jen „o. z.“) pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.</i> <i>Podle § 2782 odst. 1 o. z. pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění.</i> <i>Podle § 2783 odst. 1, 2 o. z. není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. Jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční.</i> Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Mezi účastníky byla podle § 2758 odst. 1 o. z. uzavřena pojistná smlouva, kterou se žalovaný jako pojistník od počátku pojištění sjednaného ke dni 9. 7. 2019 zavázal platit žalobkyni jako pojistiteli pojistné ve výši 2 234 Kč ročně. Žalovaný byl ve smyslu § 2782 odst. 1 o. z. povinen hradit sjednané pojistné po celou dobu trvání pojistného vztahu. Na základě výsledku dokazování má soud za prokázané, že nejpozději k datu 27. 10. 2020 pojistný vztah z předmětné pojistné smlouvy trval. Ve vztahu ke skutečnostem způsobujícím zánik pojistného vztahu k dřívějšímu datu totiž břemeno tvrzení a břemeno důkazní tížilo žalovaného, který však k takovým skutečnostem do řízení žádná tvrzení či důkazy nevnesl. Žalovaný povinnost hradit pojistné po dobu trvání pojistného vztahu porušil, když nezaplatil za období od 9. 7. 2020 do 28. 10. 2020 pojistné v poměrné výši 685 Kč (2 234 Kč/365 dní). Vzhledem k tomu, že se žalobkyně na pojistném za uvedené období domáhala zaplacení pouze 676,41 Kč, soud jí podle jejího návrhu přiznal právě tuto požadovanou (nižší) částku. Žalobkyně se dále domáhala zaplacení poplatku za odeslání upomínky k úhradě dlužného pojistného po zániku pojištění ve výši 200 Kč v souladu se sazebníkem poplatků. Byť upomínku dlužného pojistného k důkazu předložila, nepředložila již žádný důkaz o jejím odeslání a neprokázala tedy zpoplatněnou skutečnost, proto soud částku 200 Kč žalobkyni nepřiznal. Nezaplacené pojistné bylo v souladu s § 2783 odst. 2 o. z. splatné k prvnímu dni příslušného pojistného období. Protože žalovaný neuhradil pojistné k datu jeho splatnosti (tj. 9. 7. 2020), dostal se s jeho zaplacením do prodlení, pročež žalobkyni podle § 1970 o. z. vzniklo právo na zaplacení úroku z prodlení z dlužné částky až do zaplacení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., tj. ve výši, která odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů (tj. 8,25 % ročně). Žalobkyně v řízení požadovala úrok z prodlení z částky 676,41 Kč, soud jí proto v souladu s jejím návrhem přiznal úrok z prodlení pouze z jí požadované (nižší) částky. Žalobkyně měla ve věci úspěch v převažující míře, proto jí podle § 142 odst. 2 o.s.ř. vůči žalovanému přísluší právo na náhradu této míře úspěchu odpovídající části nákladů řízení. Úspěch žalobkyně je dán poměrem částky 876,41 Kč a částky 676,41 Kč vyjádřeným v procentuální výši 77 %. Žalobkyni tedy náleží právo na náhradu 54 % (77 % - 23 %) účelně vynaložených nákladů řízení. Žalobkyni vznikly náklady řízení v celkové výši 1 489 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku 400 Kč, odměny za zastupování žalobkyně advokátem ve výši 600 Kč (3× 200 Kč dle § 14b odst. 1 bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. za následující úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., sepis předžalobní výzvy k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) vyhl. č. 177/1996 Sb. a sepis žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) vyhl. č. 177/1996 Sb.), náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč (tj. 3× 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. příslušející ke třem shora uvedeným úkonům právní služby) a částky 189 Kč odpovídající 21% DPH z odměny a náhrad dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Náhradu nákladů řízení ve výši 805 Kč (54 % z 1 489 Kč) je žalovaný povinen dle § 149 odst. 1 o. s. ř. zaplatit k rukám zástupce žalobkyně. Za úkony právní služby učiněné do podání žaloby včetně soud žalobkyni přiznal výši odměny a náhradu hotových výdajů zástupce žalobkyně podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. Soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně ve skutkově a právně podobných věcech jako je ta, která byla řešena v tomto řízení, v minulosti podal více žalob sepsaných na ustáleném a opakovaně uplatňovaném vzoru (např. řízení vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 28 C 40/2022 a 19 C 45/2022). Jelikož předmětem tohoto řízení bylo peněžité plnění nepřesahující 50 000 Kč, přičemž žalobkyni v něm byla přiznána náhrada nákladů řízení, byly pro takový postup splněny podmínky v daném ustanovení uvedené. Soud nepřiznal žalobkyni odměnu za zastoupení advokátem v souvislosti s úkonem právní služby spočívajícím ve vyjádření žalobkyně ze dne [datum], neboť skutečnosti a důkazní návrhy tam uvedené mohly a měly být obsaženy již v žalobě.