36 C 94/2022-27 — Okresní soud ve Zlíně

Žalobkyně se domáhala zaplacení dlužného pojistného ve výši 5 584 Kč z pojistné smlouvy [číslo] uzavřené mezi účastníky dne [datum] a dále paušalizované náklady spojené s upomínáním a vymáháním dlužného pojistného ve výši 300 Kč za pokus o smír. Provedeným dokazováním soud zjistil, že mezi žalobkyní jako pojistitelem a žalovaným jako pojistníkem byla dne [datum] uzavřena pojistná smlouva [číslo] jejímž předmět bylo životní pojištění. Ve smlouvě se žalovaný zavázal za sjednané pojištění žalobkyni hradit pojistné ve výši 1 396 Kč za měsíční pojistné období s počátkem pojištění od 1. 9. 2020 do konce pojištění 31. 8. 2081. Ke dni 31. 12. 2020, tj. ke dni stanovenému v upomínce k zaplacení dlužného pojistného, pojištění zaniklo pro neplacení pojistného (upomínka ze dne [datum] a oznámení o ukončení pojistné smlouvy ze dne [datum]). <i>Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., v účinném znění (dále jen „o. z.“) pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.</i> <i>Podle § 2782 odst. 1 o. z. pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění.</i> <i>Podle § 2783 odst. 1, 2 o. z. není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. Jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční.</i> <i>Dle § 2804 o. z. upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty.</i> <i>Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> Mezi účastníky byla podle § 2758 odst. 1 o. z. uzavřena pojistná smlouva, kterou se žalovaný jako pojistník od počátku pojištění sjednaného ke dni 1. 9. 2020 zavázal platit žalobkyni jako pojistiteli pojistné ve výši 1 396 Kč za měsíční pojistné období. Žalovaný byl ve smyslu § 2782 odst. 1 o. z. povinen hradit sjednané pojistné po celou dobu trvání pojistného vztahu. Z provedeného dokazování vyplývá, že pojištění zaniklo dle § 2804 o. z. pro neplacení pojistného, a to dnem 31. 12. 2020 marným uplynutím lhůty stanovené žalovanému k zaplacení dlužného pojistného (upomínka ze dne [datum]). Podle žalobních tvrzení žalovaný neuhradil měsíční pojistné splatné k 1. 9. 2020. Dluh na pojistné za období od 1. 9. 2020 do 31. 12. 2020 činí 5 584 Kč (1 396×4 měsíce). Soud tak žalobě ohledně dlužného pojistného ve výši 5 584 Kč vyhověl. Dále žalobkyně požadovala zaplacení paušalizovaných nákladů spojených s upomínáním a vymáháním pojistného ve výši 300 Kč, a to za pokus o smír ze dne [datum], s odkazem na ujednání, podle kterého se žalovaný zavázal uhradit žalobkyni náklady spojené s upomínáním a vymáháním dlužného pojistného paušalizované poplatkem dle sazebníku. Nepředložila však žádný důkaz o tom, že účastníci byli na placení poplatku za zaslání pokusu o smír dohodnuti. Předložený sazebník upravující výši poplatku není důkaz o tom, že se účastníci na placení poplatku dohodli, proto soud žalobu ohledně částky 300 Kč zamítl. Nezaplacené pojistné bylo v souladu s § 2783 odst. 2 o. z. splatné k prvnímu dni příslušného pojistného období (tj. vždy k prvnímu dni příslušného kalendářního měsíce). Protože žalovaný neuhradil pojistné k datu jeho splatnosti, dostal se vždy následujícím dnem s úhradou dlužné částky do prodlení, pročež počínaje tímto datem až do zaplacení žalobkyni podle § 1970 o. z. vzniklo právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., tj. ve výši, která odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů (tj. 8,25 % ročně). Soud tak přiznal žalobkyni úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 584 Kč za jí požadované kratší období od 2. 1. 2021 do 6. 1. 2022 v kapitalizované výši 467 Kč a ve zbytku žalobu ohledně úroku z prodlení zamítl. Žalobkyně měla ve věci úspěch v převažující míře, proto jí podle § 142 odst. 2 o.s.ř. vůči žalovanému přísluší právo na náhradu této míře úspěchu odpovídající části nákladů řízení. Úspěch žalobkyně je dán poměrem částky 6 376 Kč (5 884 Kč + úrok z prodlení 492 Kč) a částky 6 051 Kč (5 584 Kč + úrok z prodlení 467 Kč) vyjádřeným v procentuální výši 94 %. Žalobkyni tedy náleží právo na náhradu 88 % (94 % - 6 %) účelně vynaložených nákladů řízení. Žalobkyni vznikly náklady řízení ve výši 1 368 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny za zastupování žalobkyně advokátem ve výši 500 Kč (2,5× 200 Kč za následující úkony právní služby – příprava a převzetí věci, jednoduchá předžalobní výzva, žaloba) dle § 14b odst. 1 bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč (tj. 3× 100 Kč) příslušející ke třem shora uvedeným úkonům právní služby dle § 14b odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. a částky 168 Kč odpovídající 21% DPH z odměny a náhrad dle § 137 odst. 3 o.s.ř. Náhradu nákladů řízení ve výši 1 204 Kč (88 % z 1 368 Kč) je žalovaný povinen dle § 149 odst. 1 o.s.ř. zaplatit k rukám zástupkyně žalobkyně. Za úkony právní služby učiněné do podání žaloby včetně soud žalobkyni přiznal výši odměny a náhradu hotových výdajů zástupce žalobkyně podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. Soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně ve skutkově a právně podobných věcech jako je ta, která byla řešena v tomto řízení, v minulosti podal více žalob sepsaných na ustáleném a opakovaně uplatňovaném vzoru. Jelikož předmětem tohoto řízení bylo peněžité plnění nepřesahující 50 000 Kč, přičemž žalobkyni v něm byla přiznána náhrada nákladů řízení, byly pro takový postup splněny podmínky v daném ustanovení uvedené.