38 C 324/2021-64 — Okresní soud ve Zlíně

Podle § 157 odst. 4 č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění (dále jen „o.s.ř.“) v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky 3 510 Kč s úrokem z prodlení v kapitalizované výši 623,99 Kč (zákonný úrok z prodlení počítaný vždy z částky 135 Kč za dobu počínající 16. dnem každého kalendářního měsíce v období měsíce červenec 2018 do 15. 7. 2021). Žalovaná částka 3 510 Kč podle žaloby představuje nezaplacené televizní poplatky za období měsíce červenec 2018 až srpen 2020, k jejichž úhradě pro žalovaného vyplývá povinnost ze zákona číslo 348/2005 Sb. Žalovaný se prostřednictvím ustanovené opatrovnice ve věci vyjádřil tak, že s ohledem na svůj zdravotní stav není schopen televizní vysílání vnímat, a to minimálně od března 2019, proto navrhl žalobu zamítnout v části představované televizními poplatky za dobu od března 2019 do srpna 2020. Závěr o skutkovém stavu: Žalovaný se v měsíci červenec 2015 přihlásil u žalobkyně jako poplatník televizního poplatku, přičemž jako poplatník byl odhlášen v měsíci květen 2021 (potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků). Od 28. 2. 2019 je žalovaný v péči [anonymizována tři slova] [ulice], [anonymizováno], přičemž při vstupním psychiatrickém vyšetření byla u žalovaného konstatována deteriorace kognitivních a exekutivních funkcí do patologického pásma odpovídajícího již demenci. TV přijímač je schopen sledovat, ale bez výraznějšího chápání poskytovaných informací (lékařská zpráva ze dne [datum]). Podle § 3 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb. poplatníkem televizního poplatku je fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá televizní přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba. Podle § 4 odst. 1 písm. g) zákona č. 348/2005 Sb. od rozhlasového a televizního poplatku jsou osvobozeni osoby s úplnou nebo praktickou slepotou obou očí a osoby s oboustrannou úplnou nebo praktickou hluchotou, pokud jsou osaměle žijící; osvobozeny jsou tyto osoby rovněž v případě, kdy žijí společně v jedné domácnosti. Podle § 6 zákona č. 348/2005 Sb., měsíční výše televizního poplatku činí 135 Kč. Podle § 7 odst. 1, 2 zákona č. 348/2005 Sb. poplatník platí rozhlasový nebo televizní poplatek provozovateli vysílání ze zákona buď přímo nebo prostřednictvím pověřené osoby. Je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. První platba rozhlasového nebo televizního poplatku je splatná nejpozději do patnáctého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem. Právní posouzení věci: Žalobkyně je provozovatelem vysílání na základě zákona č. 483/1991 Sb. Ode dne, kdy se žalovaný stal vlastníkem televizního přijímače, mu vznikla na základě ustanovení § 7 odst. 1, 2 zákona č. 348/2005 Sb. povinnost platit žalobkyni televizní poplatek, a to vždy nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce trvání poplatkové povinnosti. Žalovaný se k měsíci červenec 2015 přihlásil u žalobkyně jako poplatník televizního poplatku, přičemž minimálně od března 2019 nebyl schopen s ohledem na svůj zdravotní stav televizní vysílání vnímat, což lze hodnotit analogicky, jako kdyby byl postižen slepotou či hluchotou, což jsou důvody pro osvobození žalovaného od placení televizních poplatků podle § 4 odst. 1 písm. g) zákona č. 348/2005 Sb. Jestliže jsou totiž od placení televizního poplatku osvobozeny osoby s úplnou nebo praktickou slepotou obou očí, které ale televizní přijímač slyší nebo osoby s oboustrannou úplnou nebo praktickou hluchotou, které televizní přijímač vidí, pak lze a minori ad maius dovodit to, že jsou osvobozeny rovněž osoby, které nejsou schopny vnímat televizní přijímač vůbec. Na základě uvedeného proto soud zavázal žalovaného k zaplacení televizních poplatků za měsíce červenec 2018 až únor 2019 ve výši 1 080 Kč (135 Kč měsíců) a žalobu zamítl v části představované televizními poplatky za období od března 2019 do srpna 2020 ve výši 2 430 Kč (135 Kč měsíců). Protože žalovaný nezaplatil jednotlivé televizní poplatky ve lhůtě splatnosti, dostal se vždy šestnáctým dnem každého kalendářního měsíce, za nějž televizní poplatek neuhradil, se zaplacením těchto televizních poplatků do prodlení, pročež žalobkyni podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v účinném znění, vzniklo právo na zaplacení úroku z prodlení z dlužných částek až do jejich zaplacení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., tj. ve výši, která odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Jelikož žalobkyně požadovala úrok z prodlení z jednotlivých dlužných televizních poplatků jen za období do 15. 7. 2021, soud žalobkyni v souladu s jejím návrhem přiznal úrok z prodlení pouze za jí požadované (kratší) období z přiznaných dlužných poplatků v kapitalizované výši 268,20 Kč a nad rámec uvedeného byl úrok z prodlení zamítnut. Žalobkyně byla v řízení v převažující míře neúspěšná a byla povinna nahradit žalovanému náklady řízení v rozsahu odpovídajícím míře jejího úspěchu (§ 142 odst. 2 o.s.ř.). Úspěch žalovaného je dán poměrem částky odpovídající celému předmětu řízení 4 133,99 Kč (žalovaná částka 3 510 Kč + úrok z prodlení 623,99 Kč) a zamítnuté částky 2 785,79 Kč (2 430 Kč + úrok z prodlení 355,79 Kč) vyjádřeným v procentuální výši 67 %. Žalovanému tedy náleží právo na náhradu 34 % (67 % - 33 %) účelně vynaložených nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že žalovanému v řízení žádné náklady nevznikly, soud mu právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal. Jelikož žalovaný byl v řízení zastoupen soudem ustanovenou opatrovnicí, je žalobkyně dle § 149 odst. 2 o.s.ř. povinna zaplatit odměnu za zastupování a hotové výdaje opatrovnice státu. Výše odměny a hotových výdajů opatrovnice činí 3 700 Kč sestávající z odměny za zastupování ve výši 2 800 Kč (tj. 1× 800 Kč dle § 7 bod 3 a § 12a odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2021 za převzetí a přípravu zastoupení ve smyslu § 11 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb., 2× 1 000 Kč dle § 7 bod 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. v účinném znění za vyjádření k žalobě ze dne [datum] ve smyslu § 11 odst. 1 písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. a účast na jednání před soudem dne [datum] ve smyslu § 11 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 177/1996 Sb.) a náhrady hotových výdajů ve výši 3× 300 Kč. Výši náhrady odměny a hotových výdajů opatrovnice, kterou je žalobkyně povinna zaplatit státu, neboť v řízení v převažující míře úspěšný žalovaný byl zastoupen soudem ustanovenou opatrovnicí, tak soud určil částkou 1 258 Kč (jež představuje 34 % z částky 3 700 Kč).