38 C 390/2021-42 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 6 276 Kč se zákonným úrokem z prodlení v kapitalizované výši 382 Kč za dobu od 2. 12. 2020 do 27. 8. 2021. Žalovaná částka podle žaloby představuje dlužné pojistné ve výši 5 976 Kč za období od 1. 8. 2020 do 1. 12. 2020, k jehož placení byla žalovaná zavázána na základě pojistné smlouvy [číslo] uzavřené mezi účastníky dne [datum] a dále paušalizované náklady spojené s upomínáním a vymáháním dlužného pojistného ve výši 300 Kč. 2. Provedeným dokazováním soud zjistil, že mezi žalobkyní jako pojistitelem a žalovanou jako pojistníkem byla dne [datum] uzavřena pojistná smlouva [anonymizována dvě slova] životní pojištění [číslo]. Ve smlouvě se žalovaná zavázala za sjednané pojištění žalobkyni hradit pojistné ve výši 1 369 Kč měsíčně. Pojištění bylo dohodnuto ode dne 1. 3. 2020. Protože se žalovaná s placením pojistného dostala do prodlení, žalobkyně jí odeslala upomínku dlužného pojistného, která byla žalované vložena do schránky dne 4. 8. 2020. Jelikož žalovaná dlužné pojistné neuhradila, pojistná smlouva zanikla dne 1. 12. 2020. <i>3. Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále jen„ o. z.“) pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.</i> <i>4. Podle § 2782 odst. 1 o. z. pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění.</i> <i>5. Podle § 2783 odst. 1, 2 o. z. není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. Jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční.</i> 6. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Mezi účastníky byla podle § 2758 odst. 1 o. z. uzavřena pojistná smlouva, kterou se žalovaná jako pojistník od počátku pojištění sjednaného ke dni 1. 3. 2020 zavázala platit žalobkyni jako pojistiteli pojistné ve výši 1 369 Kč měsíčně. Žalovaná byla ve smyslu § 2782 odst. 1 o. z. povinna hradit sjednané pojistné po celou dobu trvání pojistného vztahu. Na základě výsledku dokazování má soud za prokázané, že nejpozději k datu 1. 12. 2020 pojistný vztah z předmětné pojistné smlouvy trval. Ve vztahu ke skutečnostem způsobujícím zánik pojistného vztahu k dřívějšímu datu totiž břemeno tvrzení a břemeno důkazní tížilo žalovanou, která však k takovým skutečnostem do řízení žádná tvrzení či důkazy nevnesla. Žalovaná povinnost hradit pojistné po dobu trvání pojistného vztahu porušila, když nezaplatila za období od 1. 8. 2020 do 1. 12. 2020 pojistné ve výši 5 476 Kč (1 369 Kč měsíce). Vzhledem k tomu, že se žalobkyně na pojistném za uvedené období domáhala zaplacení částky 5 976 Kč, soud žalobu ohledně částky 500 Kč (5 976 Kč – 5 476 Kč) částečně zamítl. 8. Dále žalobkyně požadovala zaplacení paušalizovaných nákladů spojených s upomínáním a vymáháním pojistného ve výši 300 Kč, a to za odeslanou upomínku na dlužné pojistné s upozorněním na možnost zániku pojištění. Žalobkyně tak byla povinna v řízení tvrdit a prokazovat, jaké konkrétní náklady při vymáhání pojistného vynaložila. Takové skutečnosti však žalobkyně netvrdila a právo na zaplacení tvrzených nákladů neprokázala. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobkyně dne 20. 7. 2020 odeslala žalované na adresu dohodnutou ve smlouvě upomínku k zaplacení dlužného pojistného. V souladu s ustanovením § 513 o. z. přiznal soud žalobkyni za vyhotovení a odeslání této upomínky částku 50 Kč odpovídající nákladům na vyhotovení písemnosti a její odeslání doporučeně do vlastních rukou adresáta. Ve zbytku, tedy ohledně částky 250 Kč, soud žalobu zamítl, neboť žalobkyně v řízení neprokázala vznik práva na zaplacení nákladů v této výši. 9. Nezaplacené pojistné bylo v souladu s § 2783 odst. 2 o. z. splatné k prvnímu dni příslušného pojistného období (tj. vždy k 1. dni příslušného kalendářního měsíce). Protože žalovaná neuhradila pojistné k datu jeho splatnosti, dostala se vždy následujícím dnem s úhradou dlužné částky do prodlení, pročež počínaje tímto datem až do zaplacení žalobkyni podle § 1970 o. z. vzniklo právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., tj. ve výši, která odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů (tj. 8,25 % ročně). 10. Jelikož žalobkyně v řízení požadovala úrok z prodlení za období od 2. 12. 2020 do 27. 8. 2021 v kapitalizované výši 382 Kč, soud jí v souladu s jejím návrhem přiznal úrok z prodlení pouze za jí požadované (kratší) období, ovšem pouze z částky ve výši 5 476 Kč v kapitalizované výši 333 Kč (5 476 Kč, 0825/365 dní). Vzhledem k tomu, že se žalobkyně domáhala zaplacení úroku z prodlení z částky 6 276 Kč, když nebylo – jak je uvedeno výše – prokázáno, že by žalobkyni právo na zaplacení částky 750 Kč vůbec vzniklo, a vzhledem k tomu, že úrok z prodlení z přiznaných nákladů na vymáhání pojistného ve výši 50 Kč, které svou povahou představují příslušenství pohledávky (náklady spojené s uplatněním pohledávky) ve smyslu § 513 o. z., přiznat nelze, soud žalobu zamítl rovněž ohledně úroku z prodlení z částky 800 Kč za požadované období v kapitalizované výši 49 Kč. 11. Žalobkyně měla ve věci úspěch v převažující míře, proto jí podle § 142 odst. 2 o.s.ř. vůči žalované přísluší právo na náhradu této míře úspěchu odpovídající části nákladů řízení. Úspěch žalobkyně je dán poměrem částky 6 658 Kč (6 276 Kč + úrok z prodlení ve výši 382 Kč) a částky 5 859 Kč (5 526 Kč + úrok z prodlení ve výši 333 Kč) vyjádřeným v procentuální výši 87 %. Žalobkyni tedy náleží právo na náhradu 74 % (87 % - 13 %) účelně vynaložených nákladů řízení. Žalobkyni vznikly náklady řízení ve výši 1 368 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny za zastupování žalobkyně advokátem ve výši 500 Kč (2,5× 200 Kč za následující úkony právní služby – příprava a převzetí věci, jednoduchá předžalobní výzva, žaloba) dle § 14b odst. 1 bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč (tj. 3× 100 Kč) příslušející ke třem shora uvedeným úkonům právní služby dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. a částky 168 Kč odpovídající 21% DPH z odměny a náhrad dle § 137 odst. 3 o.s.ř. Náhradu nákladů řízení ve výši 1 012 Kč (74 % z 1 368 Kč) je žalovaná povinna dle § 149 odst. 1 o.s.ř. zaplatit k rukám zástupce žalobkyně. 12. Za úkony právní služby učiněné do podání žaloby včetně soud žalobkyni přiznal výši odměny a náhradu hotových výdajů zástupce žalobkyně podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. Soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně ve skutkově a právně podobných věcech jako je ta, která byla řešena v tomto řízení, v minulosti podal více žalob sepsaných na ustáleném a opakovaně uplatňovaném vzoru. Jelikož předmětem tohoto řízení bylo peněžité plnění nepřesahující 50 000 Kč, přičemž žalobkyni v něm byla přiznána náhrada nákladů řízení, byly pro takový postup splněny podmínky v daném ustanovení uvedené.