38 C 431/2021-49 — Okresní soud ve Zlíně

Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 1 427 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky za dobu od 7. 9. 2020 do zaplacení. Žalovaná částka podle žaloby představuje dlužné pojistné za období od 1. 6. 2020 do 6. 9. 2020, k jehož úhradě byla žalovaná zavázána na základě pojistné smlouvy [číslo] kterou žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně – společností [právnická osoba] Provedeným dokazováním soud zjistil, že mezi společností [právnická osoba] jako pojistitelem a žalovanou jako pojistníkem byla uzavřena pojistná smlouva – životní pojištění [číslo]. Ve smlouvě se žalovaná za sjednané pojištění zavázala hradit pojistné ve výši 503 Kč měsíčně. Pojištění bylo sjednáno s počátkem ke dni 1. 7. 2017 a koncem pojištění 1. 7. 2070 (pojistná smlouva). Za pojistné období od 1. 6. 2020 žalovaná pojistné neuhradila (upomínka platby ze dne [datum] včetně dodejky) a pojištění zaniklo pro neplacení pojistného 6. 9. 2020 (oznámení o zániku pojištění ze dne [datum]). Žalobkyně smlouvou o postoupení pohledávek, jejíž součástí je seznam postoupených pohledávek včetně té žalované, prokázala, že společnost [právnická osoba] postoupila pohledávku na žalobkyni. Žalobkyně tak byla aktivně legitimována domáhat se zaplacení žalované pohledávky (§ 1879 a násl. o. z.). Mezi účastníky byla podle § 2758 odst. 1 o. z. uzavřena pojistná smlouva, kterou se žalovaná jako pojistník od počátku pojištění sjednaného ke dni [datum] zavázala platit žalobkyni jako pojistiteli pojistné ve výši 503 Kč měsíčně. Žalovaná byla ve smyslu § 2782 odst. 1 o. z. povinna hradit sjednané pojistné po celou dobu trvání pojistného vztahu. Na základě výsledku dokazování má soud za prokázané, že nejpozději k datu 6. 9. 2020 pojistný vztah z předmětné pojistné smlouvy trval. Ve vztahu ke skutečnostem způsobujícím zánik pojistného vztahu k dřívějšímu datu totiž břemeno tvrzení a břemeno důkazní tížilo žalovanou, která však k takovým skutečnostem do řízení žádná tvrzení či důkazy nevnesla. Žalovaná povinnost hradit pojistné po dobu trvání pojistného vztahu porušila, když nezaplatila za období od 1. 6. 2020 do 6. 9. 2020 pojistné ve výši 1 610 Kč (503 Kč měsíce + 503 Kč/30 dní). Vzhledem k tomu, že se žalobkyně na pojistném za uvedené období domáhala zaplacení pouze 1 427 Kč, soud jí podle jejího návrhu přiznal právě tuto požadovanou (nižší) částku. Nezaplacené pojistné bylo v souladu s § 2783 odst. 2 o. z. splatné k prvnímu dni příslušného pojistného období (tj. vždy k 1. dni příslušného kalendářního měsíce). Protože žalovaná neuhradila pojistné k datu jeho splatnosti, dostala se vždy dnem následujícím do prodlení s jeho zaplacením, pročež žalobkyni podle § 1970 o. z. vzniklo právo na zaplacení úroku z prodlení z dlužné částky až do zaplacení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., tj. ve výši, která odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Žalobkyně požadovala úrok z prodlení až ode dne 7. 9. 2020 do zaplacení, soud jí proto v souladu s jejím návrhem přiznal úrok z prodlení pouze za jí požadované (kratší) období. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná, vzniklo jí tedy podle § 142 odst. 1 o.s.ř. vůči žalované právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení. Žalobkyni vznikly náklady řízení ve výši 1 368 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny za zastupování žalobkyně advokátem ve výši 500 Kč (2,5 × 200 Kč za následující úkony právní služby – příprava a převzetí věci, jednoduchá výzva před podáním žaloby, žaloba) dle § 14b odst. 1 bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč (tj. 3× 100 Kč) příslušející ke třem shora uvedeným úkonům právní služby dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. a částky 168 Kč odpovídající 21% DPH z odměny a náhrad dle § 137 odst. 3 o.s.ř. Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna dle § 149 odst. 1 o.s.ř. zaplatit k rukám zástupce žalobkyně. Za úkony právní služby učiněné do podání žaloby včetně soud žalobkyni přiznal výši odměny a náhradu hotových výdajů zástupce žalobkyně podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. Soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně ve skutkově a právně podobných věcech jako je ta, která byla řešena v tomto řízení, v minulosti podal více žalob sepsaných na ustáleném a opakovaně uplatňovaném vzoru. Jelikož předmětem tohoto řízení bylo peněžité plnění nepřesahující 50 000 Kč, přičemž žalobkyni v něm byla přiznána náhrada nákladů řízení, byly pro takový postup splněny podmínky v daném ustanovení uvedené (viz řízení vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 11 C 68/2020, 28 C 143/2020, 35 C 220/2020 aj.). Soud z důvodu neúčelného vynaložení nepřiznal žalobkyni odměnu za zastoupení advokátem v souvislosti s úkonem právní služby spočívajícím ve vyjádření žalobkyně k výzvě soudu ze dne [datum], neboť skutečnosti a důkazní návrhy tam uvedené mohly a měly být obsaženy již v žalobě.