46 C 295/2022-44 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobou podanou dne [datum] se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 15 180 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 15 180 Kč od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně – společnost [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále též„ Společnost“), a žalovaný uzavřeli prostřednictvím internetu dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] (dále též„ Smlouva“), na jejímž základě Společnost poskytla žalovanému jistinu zápůjčky ve výši 11 000 Kč převodem na bankovní účet žalovaného. Žalovaný se zavázal vrátit jistinu společně s poplatkem za zpracování žádosti a poskytnutí zápůjčky ve výši 4 180 Kč do [datum], avšak této povinnosti nedostál. Společnost následně uvedenou pohledávku postoupila žalobkyni. Žalovaný ničeho neuhradil ani na předžalobní výzvu zástupce žalobkyně ze dne [datum]. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Ačkoliv byl k jednání řádně a včas předvolán, bez omluvy se k němu nedostavil. Soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti podle § 101 odst. 3 o. s. ř. <b>Zjištěný skutkový stav</b> 3. Žalobkyně soudu předložila listinu označenou jako„ Smlouva o zápůjčce [číslo]“, kterou měli Společnost a žalovaný uzavřít dne [datum]; tato listina není opatřena podpisem žalovaného ani z dokazování nevyplynul jiný důkaz o vyjádření souhlasu žalovaného se smlouvou. Společnost ThePay.cz, s. r. o., zaslala z účtu Společnosti dne [datum] na účet č. [bankovní účet], vedený na žalovaného, částku 11 000 Kč, VS odpovídající číslu smlouvy (viz potvrzení o provedené platbě na č. l. 22, sdělení [právnická osoba] na č. l. 34, výpis z účtu na č. l. 35 a násl.). Dne [datum] si ujednaly Společnost coby postupitel a žalobkyně coby postupník rámcovou smlouvu o postoupení pohledávek, v níž se v čl. II odst. 1 dohodly na tom, že jednotlivé pohledávky realizované v rámci dílčích (realizačních) smluv přecházejí na postupníka (postoupení bude účinné) v den uhrazení kupní ceny v souladu s čl. III této smlouvy a v souladu s každou jednotlivou smlouvou o postoupení pohledávek (viz rámcová smlouva na č. l. 23). Dne [datum] si Společnost jako postupitel a žalobkyně jako postupník ujednaly realizační smlouvu o postoupení pohledávek [číslo] která měla vyplývat z rámcové smlouvy o úplatném postoupení pohledávek ze dne [datum]. V této realizační smlouvě se strany dohodly na postoupení pohledávek uvedených v seznamu pohledávek ve stavu rozhodnému ke dni [datum], kdy kupní cena za postupované pohledávky ve výši 459 654,89 Kč je splatná do 5 pracovních dnů ode dne uzavření této smlouvy. V příloze [číslo] byla pod položkou [číslo] uvedena pohledávka za žalovaným v aktuální výši 19 197 Kč (viz realizační smlouva o postoupení pohledávek [číslo] vč. přílohy [číslo]). Dopisem ze dne [datum], zaslaným téhož dne, vyzval zástupce žalobkyně žalovaného k zaplacení částky 19 197 Kč do 3 dnů na bankovní účet s upozorněním na soudní vymáhání pohledávky; přílohou dopisu bylo oznámení Společnosti o postoupení pohledávky na žalobkyni (viz výzva k úhradě před podáním žaloby, oznámení o postoupení pohledávky, podací lístek); žalovaný ničeho neuhradil (viz nezpochybněné tvrzení žalobkyně, kdy splnění dluhu prokazuje dlužník). 4. Usnesením ze dne 16. 9. 2022, č. j. 46 C 295/2022-31 vyzval soud žalobkyni mj. k předložení dokladu o zaplacení úhrady za postoupení pohledávky dle čl. II odst. 1 rámcové smlouvy o úplatném postoupení pohledávek; které bylo podmínkou postoupení pohledávek dle rámcové smlouvy o úplatném postoupení pohledávek ze dne [datum]; žalobkyně na tuto část výzvy nijak nereagovala, požadované skutečnosti nedoplnila a neučinila ani příslušný důkazní návrh, jednání konaného dne [datum] se pak nezúčastnila, čímž se ochudila o možnost být případně ještě ústně poučena o povinnosti učinit příslušné skutkové tvrzení a k jeho prokázání učinit příslušný důkazní návrh. Soudu proto nezbylo než po skutkové stránce pro neunesení důkazního břemene uzavřít, že postoupení pohledávek dle realizační smlouvy o postoupení pohledávek [číslo] bylo podmíněno zaplacením úplaty za postupované pohledávky, přičemž k zaplacení úplaty za postupované pohledávky ze strany žalobkyně nedošlo. <b>Právní posouzení věci</b> <i>5. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.</i> <i>6. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).</i> <i>7. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.</i> 8. Nejprve se soud zabýval aktivní věcnou legitimací žalobkyně. 9. Soud předesílá, že nelze uplatnit judikatorní závěry, které se vytvořily k úpravě postoupení pohledávky dle § 524 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013, podle níž k závěru o aktivní věcné legitimaci postupníka postačuje prokázání notifikace dlužníka postupitelem (např. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 2276/08), neboť právní úprava doznala v tomto ohledu určité změny. Aktivní věcná legitimace založená postoupením pohledávky je odvislá od platné smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené mezi postupitelem a postupníkem. [příjmení] však tato smlouva nabyla účinků vůči dlužníkovi, je nezbytné, aby postoupení pohledávky bylo dlužníku oznámeno postupitelem nebo prokázáno dlužníkem. Notifikace ze strany postupitele má pro dlužníka ten význam, že v důvěře ve správnost jeho oznámení má poskytnout plnění osobě odlišné od dlužníka (postupníkovi), který je rovněž oprávněn přijmout plnění; z této notifikace ovšem nelze ještě dovodit, že by byl postupník toliko na základě oznámení postupitele o postoupení pohledávky oprávněn vymáhat po dlužníkovi plnění bez ohledu na skutečnost, zdali smlouva o postoupení pohledávky byla řádně uzavřena a je platná, či nikoliv. Je tedy nezbytné odlišovat právo přijmout plnění s účinky i pro (původního) věřitele (postupitele) od práva vymáhat po dlužníkovi splnění práva (srovnej např. [příjmení], P. [příjmení] neplatnosti smlouvy o postoupení pohledávky, Právní rozhledy, [číslo] 2017, s. 810 a násl. či [příjmení], J. in [příjmení], Z., [příjmení], J., Hadlar, J., a kol. Závazky z právních jednání podle občanského zákoníku: Komentář k § 1721–2893 podle stavu k 1. 4. 2017 ve znění zákona č. 460/2016 Sb. 1. vydání. [obec]: Leges, 2017, Komentář k § [číslo]). 10. Žalobkyně svou aktivní věcnou legitimaci odvíjela od toho, že Společnost postoupila na žalobkyni pohledávku za žalovaným na základě realizační smlouvy o postoupení pohledávek [číslo]. V řízení bylo prokázáno uzavření uvedené smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], stejně jako bylo prokázáno, že v příloze [číslo] této smlouvy byla uvedena pohledávka Společnosti ze Smlouvy (tuto soud posoudil podle svého obsahu jako smlouvu o zápůjčce ve smyslu § 2390 o. z.), nebylo však prokázáno, že by žalobkyně řádně a včas zaplatila úplatu za postupované pohledávky. Tato skutečnost je přitom pro postoupení pohledávek zcela zásadní, neboť strany se v čl. II. odst. 1 rámcové smlouvy o postoupení pohledávek dohodly na tom, že postoupení bude účinné až v den uhrazení kupní ceny v souladu s čl. III této smlouvy a v souladu s každou jednotlivou smlouvou o postoupení pohledávek. Lze tedy uzavřít, že byť Společnost jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřely smlouvu o postoupení pohledávky za žalovaným, pro neprokázání zaplacení úplaty nemohl soud považovat postoupení pohledávky za účinné, na čemž ničeho nemění ani případné oznámení o postoupení pohledávky Společnosti žalovanému. Za dané situace tedy nezbylo soudu než uzavřít, že žalobkyně není aktivně věcně legitimována k uplatnění žalobou uplatněných nároků, a proto soud žalobu v plném rozsahu zamítl (výrok I.). 11. Žalovaný byl zcela procesně úspěšný, má tedy podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Žalovaný však žádné účelně vynaložené náklady řízení nedoložil a ty se ani nepodávají z obsahu spisu, proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.).