46 C 357/2021-50 — Okresní soud ve Zlíně

<i>1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), v rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.</i> 2. Žalobou podanou dne 2. 8. 2021 se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 9 100 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 9 100 Kč od 12. 12. 2020 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně – společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ Společnost“), a žalovaný uzavřeli prostřednictvím internetu dne 26. 11. 2020 smlouvu o zápůjčce [číslo] na jejímž základě téhož dne poskytla Společnost žalovanému zápůjčku ve výši 7 000 Kč převodem na bankovní účet žalovaného. Žalovaný se zavázal vrátit Společnosti jistinu společně s poplatkem za zpracování žádosti ve výši 2 100 Kč do 11. 12. 2020, avšak této povinnosti nedostál. Společnost posléze uvedenou pohledávku postoupila žalobkyni. Žalovaný ničeho neuhradil ani na předžalobní výzvu zástupce žalobkyně ze dne 8. 4. 2021. 3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. <b>Zjištěný skutkový stav</b> 4. Žalobkyně soudu předložila listinu označenou jako„ Smlouva o zápůjčce [číslo]“, kterou měli Společnost a žalovaný uzavřít dne 26. 11. 2020; tato listina není opatřena podpisem žalovaného ani z dokazování nevyplynul jiný důkaz o vyjádření souhlasu žalovaného se smlouvou. Společnost ThePay.cz, s. r. o., zaslala z účtu Společnosti dne 26. 11. 2020 na účet č. [bankovní účet], vedený na žalovaného, částku 7 000 Kč, VS odpovídající číslu smlouvy (viz potvrzení o provedené platbě na č. l. 23, sdělení ČSOB na č. l. 34, výpis z účtu na č. l. 35 a násl.). Dne 15. 4. 2020 si ujednaly Společnost coby postupitel a žalobkyně coby postupník rámcovou smlouvu o postoupení pohledávek, v níž se v čl. II.1 dohodly na tom, že jednotlivé pohledávky realizované v rámci dílčích (realizačních) smluv přecházejí na postupníka (postoupení bude účinné) v den uhrazení kupní ceny v souladu s čl. III této smlouvy a v souladu s každou jednotlivou smlouvou o postoupení pohledávek (viz rámcová smlouva na č. l. 24). Blíže nezjištěného dne si Společnost jako postupitel a žalobkyně jako postupník ujednaly realizační smlouvu o postoupení pohledávek č. 9, která měla vyplývat z rámcové smlouvy o úplatném postoupení pohledávek ze dne 1. 1. 2021. V této realizační smlouvě se strany dohodly na postoupení pohledávek uvedených v seznamu pohledávek ve stavu rozhodnému ke dni 23. 3. 2021, kdy kupní cena za postupované pohledávky ve výši 131 903,73 Kč je splatná do 5 pracovních dnů ode dne uzavření této smlouvy. V příloze č. 1 byla pod položkou č. 4151022 uvedena pohledávka za žalovaným v aktuální výši 12 362 Kč (viz realizační smlouva o postoupení pohledávek č. 9 vč. přílohy č. 1). Dopisem ze dne 8 4. 2021, zaslaným téhož dne, vyzval zástupce žalobkyně žalovaného k zaplacení částky 12 362 Kč do 3 dnů na bankovní účet s upozorněním na soudní vymáhání pohledávky; přílohou dopisu bylo oznámení Společnosti o postoupení pohledávky na žalobkyni (viz výzva k úhradě před podáním žaloby, oznámení o postoupení pohledávky, podací lístek); žalovaný ničeho neuhradil (viz nezpochybněné tvrzení žalobkyně, kdy splnění dluhu prokazuje dlužník). 5. Usnesením ze dne 13. 12. 2021, č. j. 46 C 357/2021-41, vyzval soud žalobkyni mj. k doplnění tvrzení, zda, kdy a jakým způsobem došlo k zaplacení úplaty za postupované pohledávky; které bylo podmínkou postoupení pohledávek dle rámcové smlouvy o úplatném postoupení pohledávek ze dne 15. 4. 2020; žalobkyně na tuto část výzvy nijak nereagovala, požadované skutečnosti nedoplnila a neučinila ani příslušný důkazní návrh, jednání konaného dne 6. 1. 2022 se pak nezúčastnila, čímž se ochudila o možnost být případně ještě ústně poučena o povinnosti učinit příslušné skutkové tvrzení a k jeho prokázání učinit příslušný důkazní návrh. Soudu proto nezbylo než po skutkové stránce pro neunesení důkazního břemene uzavřít, že postoupení pohledávek dle realizační smlouvy o postoupení pohledávek č. 9 bylo podmíněno zaplacením úplaty za postupované pohledávky, přičemž k zaplacení úplaty za postupované pohledávky ze strany žalobkyně nedošlo. <b>Právní posouzení věci</b> <i>6. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.</i> <i>7. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).</i> <i>8. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.</i> 9. Nejprve se soud zabýval aktivní věcnou legitimací žalobkyně. 10. Soud předesílá, že nelze uplatnit judikatorní závěry, které se vytvořily k úpravě postoupení pohledávky dle § 524 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013, podle níž k závěru o aktivní věcné legitimaci postupníka postačuje prokázání notifikace dlužníka postupitelem (např. nález Ústavního soudu ze dne 24. 2. 2011, sp. zn. I. ÚS 2276/08), neboť právní úprava doznala v tomto ohledu určité změny. Aktivní věcná legitimace založená postoupením pohledávky je odvislá od platné smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené mezi postupitelem a postupníkem. Aby však tato smlouva nabyla účinků vůči dlužníkovi, je nezbytné, aby postoupení pohledávky bylo dlužníku oznámeno postupitelem nebo prokázáno dlužníkem. Notifikace ze strany postupitele má pro dlužníka ten význam, že v důvěře ve správnost jeho oznámení má poskytnout plnění osobě odlišné od dlužníka (postupníkovi), který je rovněž oprávněn přijmout plnění; z této notifikace ovšem nelze ještě dovodit, že by byl postupník toliko na základě oznámení postupitele o postoupení pohledávky oprávněn vymáhat po dlužníkovi plnění bez ohledu na skutečnost, zdali smlouva o postoupení pohledávky byla řádně uzavřena a je platná, či nikoliv. Je tedy nezbytné odlišovat právo přijmout plnění s účinky i pro (původního) věřitele (postupitele) od práva vymáhat po dlužníkovi splnění práva (srovnej např. Horák, P. Následky neplatnosti smlouvy o postoupení pohledávky, Právní rozhledy, 23-24 2017, s. 810 a násl. či Handlar, J. in Pražák, Z., Fiala, J., Hadlar, J., a kol. Závazky z právních jednání podle občanského zákoníku: Komentář k § 1721–2893 podle stavu k 1. 4. 2017 ve znění zákona č. 460/2016 Sb. 1. vydání. Praha: Leges, 2017, Komentář k § 1882). 11. Žalobkyně svou aktivní věcnou legitimaci odvíjela od toho, že Společnost postoupila na žalobkyni pohledávku za žalovaným na základě realizační smlouvy o postoupení pohledávek č. 9. V řízení bylo prokázáno uzavření uvedené smlouvy o postoupení pohledávek blíže nezjištěného dne, stejně jako bylo prokázáno, že v příloze č. 1 této smlouvy byla uvedena pohledávka Společnosti ze Smlouvy (tuto soud posoudil podle svého obsahu jako smlouvu o zápůjčce ve smyslu § 2390 o. z.), nebylo však prokázáno, že by žalobkyně řádně a včas zaplatila úplatu za postupované pohledávky. Tato skutečnost je přitom pro postoupení pohledávek zcela zásadní, neboť strany se v čl. II.1 rámcové smlouvy o postoupení pohledávek dohodly na tom, že postoupení bude účinné až v den uhrazení kupní ceny v souladu s čl. III této smlouvy a v souladu s každou jednotlivou smlouvou o postoupení pohledávek. Realizační smlouva o postoupení pohledávek č. 9 sice odkazovala na rámcovou smlouvu o úplatném postoupení pohledávek ze dne 1. 1. 2021, tato však nebyla soudu předložena, a proto soudu nezbylo vycházet z toho, že úplata byla v obou rámcových smlouvách sjednána v zásadě obdobně. Lze tedy uzavřít, že byť Společnost jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřely smlouvu o postoupení pohledávky za žalovaným, pro neprokázání zaplacení úplaty nemohl soud považovat postoupení pohledávky za účinné, na čemž ničeho nemění ani případné oznámení o postoupení pohledávky Společnosti žalovanému. Za dané situace tedy nezbylo soudu než uzavřít, že žalobkyně není aktivně věcně legitimována k uplatnění žalobou uplatněných nároků, a proto soud žalobu v plném rozsahu zamítl (výrok I.). 12. Žalovaný byl zcela procesně úspěšný, má tedy podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Žalovaný však žádné účelně vynaložené náklady řízení nedoložil a ty se ani nepodávají z obsahu spisu, proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.).