19 C 10/2023-52 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobce se domáhal toho, aby byla žalované uložena povinnost přispívat mu na jeho výživu počínaje dnem 19. 10. 2022 částkou 3 000 Kč měsíčně splatnou vždy do 20. dne v měsíci k jeho rukám.. 2. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaná je jeho matka, ale žijí odděleně, protože den po dovršení 18. roku věku ho přítel matky vyhodil z bytu, kde do té doby žil. Nouzové bydlení mu zajistila jeho sestra [celé jméno žalované] s jejím přítelem, jinak by byl bezdomovec. Matka mu nejprve slibovala, že od svého přítele odejde a najde byt, kde by spolu mohli bydlet, ale nesplnila to a nyní s ním již ani nekomunikuje a neplatí mu výživné. V současné době studuje na Středné průmyslové škole [anonymizováno] ve Zlíně, obor [anonymizována čtyři slova]. V letošním roce bude dělat zkoušky na výuční list a příští rok bude maturovat. Kromě příjmů z příležitostných brigád nemá žádné příjmy. Na sociální dávky nárok nemá. Fakticky ho tak živí jeho sestra s přítelem, u kterých bydlí. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a žádného z nařízených jednání se nezúčastnila. 4. Z provedených důkazů zjistil soud následující skutkový stav (v závorce je kurzívou uvedeno, co konkrétně soud z kterého důkazu zjistil) k poměrům žalobce: žalobce je studentem 3. ročníku Střední průmyslové školy [anonymizováno] ve [obec], kde studuje čtyřletý obor [anonymizována čtyři slova]. Jeho studijní výsledky jsou průměrné (studijní průměr má v rozmezí 2,08 až 2,86). Ve škole je aktivní, jezdí na zahraniční stáže, z hlediska chování je to bezproblémový žák (viz potvrzení o studiu + zpráva ze školy). Poté, co ho přítel matky vyhodil den po jeho 18. narozeninách z bytu, žil nějakou dobu u svojí tehdejší přítelkyně. Když se rozešli, nastěhoval ke svojí sestře a jejímu příteli. Matka to, kde a jak bydlí, neřešila, bylo jí to jedno. Slíbila, že mu bude dávat nějaké výživné, ale žádné mu neplatí. Jeho otec by na něho měl platit výživné 1 800 Kč měsíčně, ale exekutor mu nepravidelně posílá cca 1 300 Kč měsíčně. Aktuálně si u Okresního soudu ve Zlíně požádal o zvýšení výživného ze strany otce, ale jednání v této věci doposud nebylo nařízeno. Fakticky ho živí přítel jeho sestry, který dále živí jeho sestru, která je na mateřské dovolené a její dítě. Sám si přivydělává na stavbě, čímž si vydělá tak 1 000 Kč měsíčně. Zkoušel si vyřídit sociální dávky, ale řekli mu, že zatím nemá na nic nárok. Školné neplatí, ale má jet na zahraniční stáž do [anonymizováno], kde sice celý pobyt hradí toto město, ale cestu si bude muset zaplatit sám a bude potřebovat i nějaké kapesné. Příjmy z praxe ve škole nemá žádné. Brigádami na stavbě si přivydělá tak 1 000 Kč měsíčně (viz účastnická výpověď žalobce). Dávky sociální státní podpory žalobce nepobírá (viz zpráva Úřadu práce ČR, kontaktní pracoviště [obec]). Podle zprávy MěÚ [obec] se žalobce obrátil o pomoc na tamní odbor sociální, kde mu bylo doporučeno uplatnit nárok na výživné. Nárok na sociální dávky mu pravděpodobně nevznikne, neboť při posuzování žádosti o sociální dávky bude posuzován společně se svojí sestrou a jejím přítelem. Žalobce si dne 11. 1. 2023 žádost podal o pronájem městského bytu, ale všechny městské byty jsou aktuálně obsazeny (viz zpráva MěÚ [obec]). 5. K poměrům žalované soud zjistil, že tato má ještě jednu vyživovací povinnost k sestře [jméno], která má 7 let. V době, kdy ještě žili společně s žalobcem, nikde nepracovala. Naposledy pracovala jako prodavačka v [anonymizováno] v potravinách [příjmení], pak možná ještě v [anonymizováno] Zlín. Původně je vyučená jako servírka (viz účastnická výpověď žalobce). Sama žalovaná ke svým poměrům soudu nic nesdělila a soudních jednání se nezúčastnila. V evidenci úřadu práce jako uchazečka o zaměstnání vedena není, dávky státní sociální podpory a dávky v hmotné nouzi nepobírá (viz zpráva Úřadu práce ČR, kontaktní pracoviště [obec]), důchod od ČSSZ Praha nepobírá (viz zpráva ČSSZ Praha). Podle aktuálních nabídek volných pracovních míst v oboru číšník/servírka jsou aktuálně nabízena volná pracovní místa např. v [právnická osoba] v [anonymizováno] s příjmem 19 000 – 22 000 Kč měsíčně, ve [právnická osoba] [příjmení] – [příjmení] [příjmení] s příjmem 28 000 Kč měsíčně, ve [právnická osoba] [příjmení] - [obec] s příjmem 28 000 až 35 000 Kč měsíčně, ve [právnická osoba] [příjmení] – [příjmení] [anonymizováno] s příjmem 17. 00 Kč měsíčně nebo ve [právnická osoba] [příjmení] – [anonymizována tři slova] a pizzerie [anonymizováno] s příjmem 24 000 Kč měsíčně. V oboru prodavač jsou pak nabízena volná pracovní místa ve [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] s.r.o. [obec] s příjmem 19 700 až 20 000 Kč měsíčně nebo firmě [právnická osoba] – [obec] s příjmem 19 700 Kč měsíčně (viz aktuální nabídky volných pracovních míst). [příjmení] příjem z hrubého příjmu 20 000 Kč u osoby se 2 vyživovacími povinnostmi jako má žalovaná činí opět cca 20 000 Kč měsíčně (viz internetová kalkulačka čistých příjmů). <i>6. Dle § 911 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) lze výživné na dítě přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.</i> <i>7. Dle § 913 odst. 1 o. z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.</i> <i>8. Dle § 913 odst. 2 o. z. je třeba při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika.</i> <i>9. Dle § 915 odst. 1 o. z. životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.</i> <i>10. Dle § 922 odst. 1 o. z. lze výživné pro děti přiznat i za dobu nejdéle tří let od data zahájení soudního řízení.</i> 11. Právní hodnocení: ze shora citovaných zákonných ustanovení vyplývá, že vyživovací povinnost rodičů k dětem je dána přímo ze zákona a trvá do té doby, dokud děti nejsou schopny se samy živit. Základním hmotněprávním kritériem pro vznik práva na výživné dítěte je jeho potřebnost (tzv. stav odkázanosti na výživu), resp. jak praví zákon„ neschopnost sám se živit“. Jak přitom plyne z důvodové zprávy k ustanovení § 911 o. z.„ zásadní podmínkou přiznání výživného je potřeba dítěte, jeho schopnost sám se o sebe – pokud jde o výživu - postarat (k tomu viz nález Ústavního soudu ze dne 30. 9. 2014, sp. zn. II. ÚS 2121/14, bod 22). 12. Schopnost samostatně se živit znamená, že oprávněný je schopen samostatně uspokojovat všechny své potřeby, a to jak hmotné, kulturní a další včetně potřeby bytové. Jinými slovy to znamená, že oprávněný má určitý trvalý příjem finančních prostředků, z něhož své potřeby hradí (srov. nález Ústavního soudu ze dne 21. 4. 2011, sp. zn. II. ÚS 3113/10). 13. Žalobce v době od 19. 10. 2022 studoval a stále studuje ve 3. ročníku Střední průmyslové školy [anonymizováno] ve [obec], kde studuje čtyřletý obor [anonymizována čtyři slova]. Není pochyb o tom, že studuje řádně, o čemž svědčí i jeho hodnocení ze strany školy. Lze tedy shrnout, že se žalobce soustavně připravuje na své budoucí povolání. Současně platí, že vzhledem k denní formě studia, žalobce stále nedisponuje žádným stabilním (trvalým) příjmem, z něhož by mohl uspokojovat své životní potřeby. To, že si přivydělává brigádami na stavbách s výdělkem cca 1 000 Kč měsíčně, na tom nic nemění, neboť jde jen o příležitostní přivýdělky, které uspokojují jeho životní potřeby v jen velmi omezené míře. Výživné od otce, které bylo stanoveno částkou 1 800 Kč měsíčně a které mu exekutor zasílá v nižší výši cca 1 300 Kč měsíčně a nepravidelně, je k pokrytí potřeb žalobce rovněž nedostatečné. Na sociální dávky žalobce nárok nemá. Fakticky je tak žalobce bydlením i výživou odkázaný na svoji sestru a jejího přítele, kteří mu zajišťují jak bydlení, tak i výživu, i když oni sami k němu žádnou vyživovací povinnost nemají. Z toho soud dovozuje, že je na místě mu dle § 911 o. z. výživné přiznat. 14. Pokud jde o schopnost žalované platit mu výživné, tak ta se k žalobě vůbec nevyjádřila a ke svým poměrům nic nesdělila. Ale z toho, co soud zjistil z výpovědi žalobce, tato nikde nepracuje. A podle zprávy Úřadu práce ČR žalovaná není ani vedena jako uchazeč o zaměstnání. Nicméně soud má za to, že z předložených aktuálních pracovník nabídek lze dovodit, že žalovaná by vzhledem ke své kvalifikaci (je vyučená servírka) a předchozímu pracovnímu zařazení (naposledy pracovala jako prodavačka) by byla schopna dosáhnout příjmu minimálně ve výši 20 000 Kč měsíčně hrubého, tj. cca 20 000 Kč měsíčně čistého. A z této částky také ve smyslu ust. § 913 odst. 2 o. z. soud při stanovení výživného vycházel. Primárně přitom bylo na žalované, aby ona tvrdila a prokazovala svoje poměry, což nečinila. Z takového příjmu je žalovaná schopna platit výživné minimálně ve výši žalovaných 3 000 Kč měsíčně s tím, že tato částka ve smyslu § 913 odst. 1 o. z. odpovídá