19 C 46/2023-33 — Okresní soud ve Zlíně

1. Předmětem řízení byla žaloba, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 14 705 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 071 Kč od 28. 6. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 200 Kč od 23. 7. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 200 Kč od 6. 8. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 13 034 Kč od 12. 11. 2020 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 200 Kč od 18. 11. 2020 do zaplacení s tím, že mezi ní a žalovaným byla dne 18. 5. 2015 uzavřena smlouva o dodávce energií, na základě které žalovanému dodávala elektrickou energii do sjednaného odběrného místa. Faktury vystavené za provedené dodávky a faktury za vyúčtované poplatky jí žalovaný řádně nehradil, a proto po něm požaduje shora uvedené částky i s příslušenstvím touto žalobou. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Protože ani jeden z účastníků se k nařízenému jednání nedostavil, soud jednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). 4. Z provedených listinných důkazů zjistil soud tento skutkový stav: žalobkyně a žalovaný spolu dne 22. 5. 2015 uzavřeli Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítě nízkého napětí, jejímž obsahem byl závazek žalobkyně dodávat žalovanému elektřinu pro jeho vlastní potřebu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet přepravu elektřiny a související služby do odběrného místa [adresa] v distribuční sazbě C45d (viz cit. smlouva). Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky účinné k okamžiku sjednání smlouvy (viz cit. smlouva a VOP). V období od 28. 5. 2019 do 25. 5. 2020 dodala žalobkyně žalovanému do sjednaného odběrného místa elektřinu za 42 635 Kč, na zálohách uhradil žalovaný částku 17 789 Kč, takže k úhradě mu zbývala částka 24 846 Kč, kterou mu žalobkyně vyúčtovala fakturou [číslo] splatnou dne 27. 6. 2022 (viz cit. faktura včetně příloh). Žalovaný na tuto fakturu uhradil žalobkyni jen částku 23 775 Kč a zůstává tak žalobkyni částku 1 071 Kč dlužen (viz nezpochybněná tvrzení žalobkyně). V období od 26. 5. 2020 do 30. 9. 2020 dodala žalobkyně žalovanému do sjednaného odběrného místa elektřinu za 13 034 Kč, na zálohách neuhradil žalovaný ničeho, takže k úhradě mu zbývala částka 13 034 Kč, kterou mu žalobkyně vyúčtovala fakturou [číslo] splatnou dne 11. 11. 2020 (viz cit. faktura včetně příloh). Na tuto fakturu žalovaný žalobkyni neuhradil ničeho (viz nezpochybněná tvrzení žalobkyně). Kromě toho žalobkyně žalovanému vystavila fakturu [číslo] za upomínku s úhradou dlužných faktur, znějící na částku 200 Kč a splatnou dne 22. 7. 2020; fakturu [číslo] za upomínku s úhradou dlužných faktur, znějící na částku 200 Kč a splatnou dne 5. 8. 2020 a fakturu [číslo] za upomínku s úhradou dlužných faktur, znějící na částku 200 Kč a splatnou dne 17. 11. 2020 (viz cit. faktury). Ve všech třech případech se jednalo o poplatek 200 Kč za zaslání druhé upomínky, přičemž tento poplatek vycházel z Ceníku rozšířených služeb platného od 1. 1. 2014 a z článku 5. 12 VOP (viz citovaný Ceník a VOP). Na tyto 3 faktury žalovaný žalobkyni neuhradil ničeho (viz nezpochybněná tvrzení žalobkyně). Předžalobní výzvou ze dne 10. 12. 2022 vyzvala žalobkyně žalovaného k uhrazení částky 14 705 Kč do 7 dnů. Tato výzva byla žalovanému zaslána doporučeně dne 10. 12. 2022 (viz předžalobní výzva s podacím lístkem). Žalovaný na tuto výzvu nereagoval (viz nezpochybněná tvrzení žalobkyně). Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 4. 12. 2018, č. j. [insolvenční spisová značka], byl zjištěn úpadek žalovaného a na majetek žalovaného byl prohlášen konkurs s tím, že bude veden jako nepatrný konkurs a insolvenční správkyní byla ustanovena [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], [příjmení], se sídlem v [obec]. Uvedený konkurs stále trvá (viz citované usnesení a údaje z insolvenčního rejstříku). <i>5. Podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou.</i> 6. Z hlediska právního posouzení byl soud veden následujícími úvahami: za situace, kdy na majetek žalovaného byl prohlášen konkurs, který stále trvá, se soud musel zabývat tím, zda tato žaloba je vůbec projednatelná. Dospěl přitom k závěru, že ano, neboť předmětem této žaloby byly nové dluhy žalovaného, které vznikly až po datu zjištění úpadku dlužníka a po prohlášení konkursu. Jednalo se tedy o nové pohledávky, které nebylo možno přihlásit do insolvenčního řízení a zároveň se nejednalo ani o pohledávky za majetkovou podstatou dle § 168 odst. 2 písm. b) insolvenčního zákona. Jednalo se tedy o nové dluhy, které nespadaly do režimu uspokojení v insolvenčním řízení, které věřitel (žalobkyně) mohl uplatnit žalobou u civilního soudu, a to přímo vůči dlužníku. 7. Jinak žalobkyně v řízení prokázala, že účastníci spolu dne 18. 5. 2015 uzavřeli Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítě nízkého napětí, tedy smlouvu podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona. Práva a povinnosti stran této smlouvy pak byly podrobně upraveny ve Všeobecných obchodních podmínkách, které byly nedílnou součástí smlouvy, a cena vycházela z ceníku. Žalobkyně se v této smlouvě zavázala dodávat žalovanému do sjednaného odběrního místa elektřinu a zajistit vlastním jménem a na vlastní účet přepravu elektřiny a další s tím spojené služby a žalovaný se v této smlouvě zavázal zaplatit za uskutečněnou dodávku elektřiny sjednanou cenu dle ceníku. V období od 28. 5. 2019 do 25. 5. 2020 dodala žalobkyně žalovanému do sjednaného odběrného místa elektřinu, kterou mu vyúčtovala fakturou [číslo] vystavenou na částku 24 846 Kč a splatnou dne 27. 6. 2020, ze které jí žalovaný doposud neuhradil částku 1 071 Kč. V období od 26. 5. 2020 do 30. 9. 2020 dodala žalobkyně žalovanému do sjednaného odběrného místa elektřinu, kterou mu vyúčtovala fakturou [číslo] na 13 034 Kč, splatnou dne 11. 11. 2020, ze které jí žalovaný neuhradil ničeho. Nárok žalobkyně na zaplacení částek 1 071 a 13 034 Kč je tedy důvodný. Důvodný je i nárok žalobkyně na úhradu faktury [číslo] vystavené na částku 200 Kč a splatné dne 22. 7. 2020, dále faktury [číslo] vystavené na částku 200 Kč a splatné dne 5. 8. 2020 a konečně faktury [číslo] vystavené na částku 200 Kč a splatné dne 17. 11. 2020. Tento nárok vychází z toho, že žalovaný nehradil řádně vystavené faktury, byly mu zasílány i druhé upomínky, přičemž podle článku 5.12 VOP a Ceníku rozšířených služeb platného od 1. 1. 2014, má žalobkyně právo na poplatek 200 Kč za každou takovou upomínku. Nárok žalobkyně na zaplacení částky 3 x 200 Kč je tedy rovněž důvodný. K tomu soud ještě poznamenává, že pokud žalovaný žalobkyni na některou ze shora uvedených faktur něco uhradil, bylo na něm, aby toto tvrdil a prokazoval, což se ale nestalo. 8. Splatnost ceny za dodanou elektřinu i za poplatky za upomínky byla stanovena na základě fakturace. Jelikož žalovaný shora uvedené faktury neuhradil ve lhůtě splatnosti, je ode dne následujícího po splatnosti té které faktury s jejich úhradou v prodlení a žalobkyni vznikl nárok na úroky z prodlení v zákonné výši. Podle § 1970 občanského zákoníku je sazba úroku z prodlení stanovena prováděcím předpisem, a to nařízením vlády č. 351/2013 Sb. a činí 10 % ročně (v době do 30. 6. 2020), resp. 8,25 % ročně (v době od 1. 7. 2020). Soud tedy kromě shora uvedených dlužných částek vyhověl žalobě, i pokud jde o úroky z prodlení z těchto částek od prvního dne prodlení do zaplacení ve výši 10 % ročně, resp. 8,25 % ročně (výrok I.). 9. Kromě toho má žalobkyně právo i na částku 1 200 Kč představující náklady spojené s uplatněním pohledávky (§ 3 nař. vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění). 10. Soud tedy žalobě vyhověl v celém rozsahu (výrok I.). 11. Při rozhodování o nákladech řízení vyšel soud z toho, že žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, takže má právo na plnou náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 1 o. s. ř.) Náklady řízení žalobkyně tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, odměna za zastupování žalobce advokátem, která byla určena dle § 11 odst. 1, odst. 2 a § 7 bod 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., a spočívá v odměně za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení a písemné podání žaloby, jednoduchá předžalobní výzva) à 1 700 Kč ve výši 5 100 Kč, v náhradě hotových výdajů 3 x 300 Kč dle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve výši 900 Kč a v 21 % DPH, kterou je zástupce žalobkyně povinen odvést z odměny a náhrad ve výši zbývajících 1 260 Kč Náklady řízení žalobkyně tak činí celkem 8 060 Kč (výrok II.). 12. Lhůtu k plnění stanovil soud jako třídenní, když podmínky pro stanovení lhůty jiné, soud v daném případě neshledal.