26 C 185/2022-140 — Okresní soud ve Zlíně

1. Dne 27. 7. 2022 bylo návrhem žalobkyně zahájeno řízení o náhradu škody ve výši 1 764 501 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 30. 6. 2022 do zaplacení.2. V důvodech žaloby žalobkyně uvedla, že dne 1. 7. 2020 uzavřela se společností , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , se sídlem , adresa, (dále jen „spol. , právnická osoba, .“) kupní smlouvu, kterou převedla své spoluvlastnické a vlastnické právo k nemovitostem za kupní cenu 112 396 Kč, která jí byla vyplacena poštovní poukázkou. Kupující spol. , právnická osoba, . záhy tyto od ní zakoupené nemovitosti prodala kupními smlouvami za kupní cenu v celkové výši 1 876 897 Kč, tedy o 1 764 501 Kč vyšší, než za kolik je od ní zakoupila., právnická osoba, lednu 2021 se o prodeji náhodou dozvěděl její syn , jméno FO, . Protože věděl, že jeho matka dlouhodobě trpí psychickými problémy, obrátil se v jejím zastoupení na žalovaného s žádostí o právní zastoupení žalobkyně. Přestože nedošlo k uzavření písemné smlouvy o poskytování právního zastoupení, udělila žalobkyně žalovanému dne , datum, písemnou plnou moc k získání prodaných nemovitostí zpět do svého vlastnictví. Žalovaný tuto plnou moc přijal. Po celou dobu s žalovaným za ni jednal její syn, který žalovanému koncem března 2021 poskytl informaci, o které pozemky se jedná, prostřednictvím SMS zpráv (dne , datum, a , datum, ). Žalovaný synovi žalobkyně řekl, že na získání pozemků zpět je lhůta jednoho roku od uzavření kupní smlouvy, tedy do , datum, , ale dál byl neaktivní. Dne , datum, jej proto syn žalobkyně kontaktoval prostřednictvím SMS zprávy, ale neúspěšně. Opakovaně se syn žalobkyně s žalovaným snažil spojit také dne 23. 6. 2021, 15. 7. 2021, 19. 10. 2021 a 16. 11. 2021. Žalovaný reagoval pouze jednou dne , datum, zprávou, že řešení věci není jednoduché a že hledá jiný způsob zneplatnění smlouvy. Syn žalobkyně se proto obrátil na jinou advokátní kancelář, která vyzvala žalovaného k náhradě škody způsobené žalobkyni v souvislosti s jeho výkonem advokacie. Žalovaný na předžalobní výzvu nereagoval, přestože mu byla doručena 14. 6. 2022.4. Uplatněná škoda 1 764 501 Kč představuje rozdíl mezi cenou, za kterou byly pozemky původně žalobkyní prodány a cenou, za kterou byly následně prodány společností , Anonymizováno, . Skutečná hodnota nemovitostí vyplynula rovněž ze znaleckého posudku č. 32/2022 vyhotoveného dne , datum, . Částka kupní ceny vyplacená dle smlouvy ze dne , datum, tak byla v hrubém nepoměru se skutečnou hodnotou prodaných nemovitostí, proto žalobkyně mohla do 30. 6. 2021 po spol. , právnická osoba, . požadovat zrušení této kupní smlouvy. Žalovaný, který ji v té době zastupoval, však její právo na zrušení smlouvy neuplatnil včas, proto jen jeho vinou došlo k marnému uplynutí této roční lhůty. Vzniklá škoda ve výši 1 764 501 Kč tedy představuje ušlý zisk žalobkyně, který jde k tíži žalovaného, jenž pro ni vykonával svou právní službu na základě plné moci ze dne 6. 4. 2021 vadně, v rozporu se zákonem o advokacii i soudní judikaturou, proto za vzniklou škodu plně odpovídá. Vedle škody je žalovaný povinen zaplatit také příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení z žalované částky, a to ode dne následujícího po uplynutí lhůty k plnění uvedené v předžalobní výzvě ze dne 8. 6. 2022.5. Žalobě bylo původně vyhověno platebním rozkazem vydaným dne 7. 10. 2022 a doručeným žalovanému dne 11. 10. 2022, proti kterému podal dne 24. 10. 2022 odpor, jenž do 30 dnů od uplynutí lhůty k podání odporu (25. 11. 2022) doplnil vyjádření podaným dne 24. 11. 2022. Jednoznačně návrh žalobkyně odmítl a navrhl jeho zamítnutí z důvodu, že žalobkyni žádné právní služby neposkytoval, dokonce ji nikdy neviděl a nikdy s ní nemluvil. Smlouvu o právní pomoci s žalobkyní nikdy neuzavřel, a to ani ústně, pouze se její syn u něj v kanceláři ptal na jeho názor ohledně prodeje nemovitostí matkou pod cenou, a to v rámci toho, že po něm požadoval sepis darovací smlouvy pro jeho přítelkyni. Nejprve mu navrhl to řešit cestou zneplatnění smlouvy z důvodu zdravotního stavu žalobkyně, k čemuž však bylo třeba vypracovat posudek. Toto syn žalobkyně odmítl z důvodu nějakých problémů jeho matky s alkoholem. Na základě poskytnutých podkladů synovi žalobkyně sdělil, že je možné do 30. 6. 2021 žalovat na neúměrné zkrácení nebo na určení vlastnického práva s ohledem na uzavření kupní smlouvy distančním způsobem. Rovněž mu sdělil, že pokud by žalobkyně chtěla, aby ji v této věci zastupoval, že se potřebuje s ní sejít a zjistit od ní všechny důležité okolnosti prodeje a že by bylo nutné před podáním žaloby na neúměrné zkrácení nechat vypracovat znalecký posudek. Syn žalobkyně po něm chtěl, aby vystavil plnou moc, kterou by jeho matka podepsala. Předložení plné moci žalovaný bral jen jako návrh na uzavření smlouvy o právním zastoupení. Nikdy se s žalobkyní nedohodl na zastupování, protože nikdy nepodával za klienta žalobu, aniž by před tím s ním mluvil, a to s ohledem na riziko neúspěchu a vzniku finančních nákladů pro klienta s tím spojených. Plnou moc podepsanou žalobkyní mu syn žalobkyně zaslal naskenovanou e-mailem, nikoliv v originále. Takovou plnou mocí by se nemohl nikde prokazovat, a už vůbec ne při podání žaloby u soudu. Od této jediné návštěvy syna žalobkyně u něj v kanceláři jej syn žalobkyně několikrát telefonicky a e-mailem kontaktoval s dotazem, co by šlo s věcí jeho matky dělat. Vzhledem k tomu, že osobní schůzka s žalobkyní nebyla sjednána a požadovaný posudek či další informace nezbytné k zastupování mu nebyly dodány, nabyl dojmu, že žalobkyně žalobu nechce podávat. Dotazy syna žalobkyně po celou dobu považoval jen za nezávaznou konzultaci pro případ, že by k zastupování došlo, proto ani po něm nechtěl prokazovat jeho zmocnění od žalobkyně k uzavření smlouvy o zastupování. Celou situaci nevnímal tak, jak je žalobkyní prezentováno, tedy že by od ní převzal zmocnění k zastupování ve věci zneplatnění kupní smlouvy na základě ústně uzavřené smlouvy o právní pomoci za odměnu ve výši dle výsledku sporu.6. Žalovaný zopakoval, že neznal výši neúměrného zkrácení, protože neměl k dispozici požadovaný znalecký posudek, na což syna žalobkyně upozornil s tím, že vypracování posudku stojí další výdaje cca 5 000 Kč. Rovněž jej upozornil, že by podání žaloby představovalo zaplacení vysokého soudního poplatku, proto by před podáním takové žaloby potřeboval od žalobkyně znát okolnosti prodeje. Potvrdil, že naposledy reagoval dne , datum, e-mailem, ve kterém naznačil další problém, jímž byl další přeprodej nemovitostí, který by bránil podání žaloby na neúměrné zkrácení. Navíc měl informaci, že předmětné pozemky byly žalobkyní prodány ještě před změnou územního plánu, což mohlo mít vliv na kupní cenu, za kterou je následně prodávala společnost , právnická osoba, .7. Žalobkyně nesouhlasila s tvrzením žalovaného, že by s ní neuzavřel smlouvu o právní pomoci. Upřesnila své tvrzení, že smlouva byla uzavřena ústně a že při jejím uzavření ji zastupoval její syn , jméno FO, . Předmětem smlouvy bylo poskytnutí právních služeb žalovaným v souvislosti s neúměrným zkrácením žalobkyně společností , právnická osoba, ., a to soudní i mimosoudní cestou. Namítla, že ji žalovaný nikdy nevyzval, aby se za ním dostavila do jeho kanceláře, ani nepožádal jejího syna, aby toto setkání zprostředkoval.8. Dne , datum, z vlastní iniciativy a se souhlasem žalovaného do řízení vstoupila , právnická osoba, . jako vedlejší účastník na straně žalovaného, který je jejím klientem na základě povinného pojištění uzavřeného dle § 24a zákona 85/1996, o advokacii, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o advokacii“) pro případy vzniku odpovědnosti za škodu při jejich činnosti. Zároveň sdělila, že jí byla žalovaným byla oznámena pojistná událost v souvislosti s podanou předmětnou žalobou dne 21. 3. 2023 a že při šetření pojistné události číslo , hodnota, dospěla k závěru, že nedošlo ke vzniku odpovědnosti žalovaného jako advokáta za vznik škody žalobkyni. Navrhla žalobu zamítnout v plném rozsahu z důvodu, že mezi žalovaným a žalobkyní smlouva o právní pomoci, na základě které by měl žalovaný v souladu se zákonem o advokacii povinnost žalobkyni zastupovat, uzavřena nebyla, a to ani písemně ani ústně. Dle jejích informací jednal žalovaný pouze se synem žalobkyně , jméno FO, , který se jej dotazoval na možnosti řešení situace, do které se jeho matka prodejem nemovitostí dostala. Namítla, že tvrzená plná moc z , datum, byla žalobkyní předložena pouze v podobě screeshotu obrazovky mobilního telefonu. Navíc z jejího obsahu není patrné, že by žalovaný zastoupení převzal, plnou moc podepsal či jiným způsobem akceptoval. Dokonce z šetření nevyplynulo, že by mu byla tato plná moc vůbec kdy doručena.9. Žalobkyně k výzvě soudu u jednání dne , datum, doplnila svá žalobní tvrzení ohledně uzavření smlouvy o právní pomoci s žalovaným tak, že byla uzavřena ústní formou dne , datum, v advokátní kanceláři žalovaného. Při uzavření byla zastoupena svým synem , jméno FO, . Předmětem smlouvy bylo její právní zastoupení ža