28 C 51/2023-66 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobce se žalobou podanou dne 8. 3. 2023 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla zrušena vyživovací povinnost stanovena mu rozsudkem Okresního soudu ve Zlíně, pobočka ve Valašském Meziříčí dne 21. 5. 2015, č.j. 52 P 13/2009–791 k tenkrát nezletilé [jméno] [příjmení] ve výši 1 500 Kč a to počínaje dnem [datum], kdy dovršila 18 let.. 2. Žalobce svou žalobu odůvodnil tím, že dcera [jméno] [příjmení] nejeví o žalobce jako otce více než od roku 2013 žádný zájem, ačkoliv ví, kde bydlí, zná telefonické poštovní i e-mailové spojení a má reálnou možnost projevit opravdový zájem. I přes veškeré pokusy je její zájem udržovat příbuzenské vztahy pasivní. Žalobce již v minulosti opakovaně podával žalobu na zrušení vyživovací povinnosti vůči zletilé dceři, avšak soud konstatoval, že právo dítěte na výživné v pěstounské péči přešlo na stát. Soud v řízení navíc zjistil, že zletilé dítě po vykonání maturitní zkoušky řádně studuje i od [datum] do [datum], z čehož lze dovodit, že od [datum] studentem není. 3. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout. Žalovaný na základě rozsudku Okresního soudu ve Vsetíně, pobočka ve Valašském Meziříčí ze dne 23. 3. 2011, č.j. 52 P 13/2009–356, kterým byla tenkrát nezletilá [jméno] [příjmení] svěřena do pěstounské péče manželů [jméno] a [jméno] [příjmení], začal vyplácet pěstounce příspěvek na úhradu potřeb dítěte, a to ode dne 1. 1. 2013 ve výši 5 550 Kč, ode dne 1. 1. 2014 ve výši 6 350 Kč, ode 1. 1. 2018 ve výši 6 985 Kč a ode dne 1. 1. 2020 ve výši 7 260 Kč a ode dne 1. 10. 2022 ve výši 9 220 Kč. Vyživovací povinnost žalobce, k již nezletilé [jméno] [příjmení] byla stanovena rozsudkem Okresního soudu ve Vsetíně pobočka ve [obec] ze dne 21. 5. 2012, č.j. 52 P 13/2009–791 ve výši 1 500 Kč měsíčně. [příjmení] [jméno] doložila žalovanému dne [datum] doklady nezbytné pro nárok a pokračování výplaty dávek pěstounské péče příspěvku na úhradu potřeb dítěte, z nichž vyplývá, že je studentkou prvního ročníku bakalářského studia na [anonymizováno] fakultě Univerzitě [ulice] v [obec]. Žalovaný k námitce, že platby výživného jsou v rozporu s dobrými mravy poukázal na to, že zletilá je dlouhodobě v pěstounské péči, což nelze přičítat k její tíži. 4. Soud provedl dokazování listinnými důkazy a zjistil tento skutkový stav: Z rozsudku Okresního soudu ve Vsetíně pobočka ve Zlíně ze dne 23. 3. 2011, č.j. 52 P 13/2009–356 bylo zjištěno, že nezletilá [jméno] [příjmení] se svěřuje do společné péče pěstounů manželů [jméno] a [jméno] [příjmení], návrh otce na svěření nezletilé do jeho péče byl zamítnut. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum], neboť byl potvrzen rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. 11. 2011, č.j. 59 Co 474/2011–489 v celém rozsahu ohledně obou výroků. 5. Rozsudkem Okresního soudu ve Vsetíně pobočka ve Valašském Meziříčí ze dne 21. 5. 2015, č.j. 52 P 13/2009–791 byl otec zavázán k povinností přispívat na výživu nezletilé [jméno] [příjmení] částku 1 500 Kč měsíčně od [datum] na účet [anonymizována dvě slova] [země] - krajské pobočky ve [obec]. Matce [jméno] [příjmení] zbavené rodičovské odpovědnosti zastoupené v řízení opatrovníkem [příjmení] [jméno] [příjmení] nebylo výživné stanoveno. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum], neboť byl potvrzen rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 13. 10. 2015, č. j. 56 Co 253/2015–822. 6. Z rozhodnutí [anonymizována dvě slova] [země] – krajské pobočky ve [obec] bylo zjištěno, že na základě rozhodnutí ze dne 7. 1. 2013 byl nezletilé vyplácen příspěvek na úhradu potřeb dítěte ve výši 5 500 Kč. Na základě rozhodnutí ze dne 3. 1. 2018 byl zvýšen na 6 985 Kč měsíčně, na základě rozhodnutí ze dne 3. 2. 2020 byl vyplácen k rukám zletilé příspěvek ve výši 6 985 Kč a na základě rozhodnutí ze dne 26. 10. 2022 ve výši 9 222 Kč. Z potvrzení o studiu bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] je ke dni [datum] studentkou prvního ročníku akademickém roku [rok] [číslo] od [datum] do [datum] University [ulice] v [obec] [anonymizováno] fakulty bakalářském studiu formou presenčního studia studijního programu [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizováno] – [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. 7. Soud shledal nadbytečným provádět navrhovaný důkaz výslechem svědkyně [jméno] [příjmení] s odkazem na učiněné právní závěry. Z jiných provedených důkazů nezjistil žádné podstatné okolnosti pro rozhodnutí. 8. Podle § 910 odstavec 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále o. z.) předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. Vyživovací povinnost rodičů vůči dítěti předchází vyživovací povinnosti prarodičů a dalších předků vůči dítěti. 9. Podle § 911 o.z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. 10. Podle § 961 odstavec 1 o.z. svěření dítěte do pěstounské péče nemá vliv na trvání vyživovací povinnosti rodičů k dítěti. Soud stanoví rodičům rozsah výživného s ohledem na jejich možnosti, schopnosti a majetkové poměry a odůvodněné potřeby dítěte. 11. Podle § 961 odstavec 2 o.z. náleží dítěti příspěvek na úhradu jejich potřeb podle jiného zákona přechází právo dítěte na stát. Je-li výživné vyšší než tento příspěvek, náleží rozdíl dítěti. Soud rozhodne o způsobu platby a hospodaření s výživným. 12. Při právním hodnocením zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žalobce jako otec má vyživovací povinnost vůči své zletilé dceři [jméno] [příjmení]. Tato vyživovací povinnost mezi rodiči a dětmi zůstává zachována do doby, než dítě je schopno samo se živit (§ 910, § 911 o.z.). Svěření dítěte do pěstounské péče neznamená zánik vyživovací povinnosti rodičů. Vyživovací povinnost rodičů zůstává dle § 961 o.z. v plném rozsahu zachována a rodiče nadále povinnost hradit výživné na dítě. Mění se jen způsob úhrady výživného, kdy soud při svěření nezletilého dítěte do pěstounské péče nerozhoduje o výživném pro toto dítě, ale po právní moci rozhodnutí rozsudku o svěření nezletilého dítěte do pěstounské péče a po právní moci rozhodnutí příslušného správního orgánu o přiznání příspěvku na úhradu potřeb dítěte uloží soud rodičům, aby toto výživné poukazovali uvedenému orgánu (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu R 22/1963). Výkon pěstounské péče je podporován dávkami pěstounské péče, které vyplácí [anonymizována tři slova], a proto na základně legální cese dle § 961 odstavec 2 o. z. přechází nárok dítěte na výživné na stát což znamená, že pěstoun nemusí výživné vymáhat a potřeby dítěte jsou zajištěny příspěvkem na úhradu potřeb dítěte. Tato skutečnost nic nemění na zákonné povinnost plnit vyživovací povinnost rodiče vůči dítěti, nikoliv vůči státu. Stát pouze vyplácí prostřednictvím [anonymizována dvě slova] příspěvek na úhradu potřeb dítěte a je oprávněn ze zákona vůči rodičům domáhat se výživného jako nároku dítěte. Zákonná cese trvá do té doby, dokud trvá zákonný nárok dítěte vůči svému rodiči a vyživovací povinnost rodiče vůči dítěti. 13. Soud shledal, že žalovaný [příjmení] [anonymizováno] [země] není ve věci nároku na zrušení vyživovací povinnosti pasivně legitimován. Žalobce nemá vyživovací povinnost vůči [anonymizována tři slova], a tudíž se nemůže zrušení této vyživovací povinnosti vůči němu rovněž domáhat. Vyživovací povinnost žalobce zůstává zachována vůči zletilému dítěti stejně jako nárok zletilého dítěte požadovat výživné po svých rodičích prostřednictvím zákonné cese státu. Soud pro úplnost dodává, že dle § 961 o.z. právo dítěte přechází na stát, samotný [anonymizována tři slova] nemá právní subjektivitu. Žaloba byla z těchto důvodů v celém rozsahu zamítnuta. 14. Podle § 142 od 1 o.s.ř. bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť ve věci úspěšně žalovaný se náhrady nákladů řízení výslovně vzdal.