36 C 370/2022-51 — Okresní soud ve Zlíně

Žalobkyně se domáhala zaplacení dlužné pohledávky ze smlouvy o úvěru uzavřené účastníky [datum] distančním způsobem prostřednictvím elektronické komunikace. Žalovaná částka 14 194 Kč představuje dlužnou jistinu ve výši 11 200 Kč, poplatek za sjednání úvěru ve výši 2 690 Kč, poplatek za službu klidné spaní ve výši 110 Kč, poplatek za službu presto ve výši 165 Kč a poplatek za službu informační SMS servis ve výši 29 Kč. Dále žalobkyně požadovala náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 3 045 Kč, 8,5% p.a. úrok z prodlení z částky 14 194 Kč od 12. 8. 2021 do zaplacení a smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 14 194 Kč za dobu od 12. 8. 2021 do 9. 11. 2021. Žalovaná se jednání nezúčastnila, aniž by svou účast omluvila. Žalobkyně svou neúčast u jednání omluvila. Soud v souladu s § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. Žalobkyně tvrdila, že smlouva o úvěru byla uzavřena prostřednictvím jejích internetových stránek [webová adresa], na kterých žalovaná požádala o poskytnutí úvěru vyplněním žádosti o poskytnutí úvěru a poskytla údaje, na základě kterých žalobkyně posoudila její úvěruschopnost. Po kontrole totožnosti žalované a ověření její úvěruschopnosti žalobkyně úvěr vyplatila prostřednictvím bankovního převodu. K prokázání svých tvrzení o uzavření úvěrové smlouvy popsaným způsobem však žalobkyně nepředložila žádný důkaz. Předložená nepodepsaná smlouva o úvěru nemůže být důkazem o tom, že byl tvrzený postup dodržen. Žalobkyně tudíž neprokázala, že s žalovanou smlouvu o úvěru uzavřela. V řízení bylo prokázáno, že na účet žalované byla od žalobkyně připsána částka 11 200 Kč dne 12. 7. 2021 (sdělení [právnická osoba]). Žalobkyně tedy žalované plnila bez právního důvodu, čímž se žalovaná neoprávněně obohatila a žalobkyni vzniklo právo, aby jí žalovaná vydala to, oč byla ochuzena. Žalovaná byla povinna vrátit poskytnutých 11 200 Kč, k jejíž zaplacení ji soud zavázal (výrok I.), a v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení dalších nároků plynoucích ze smlouvy o úvěru, žalobu zamítl (výrok II.). Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena. Za den splatnosti se proto v případě bezdůvodného obohacení považuje den, kdy uplynula lhůta bez zbytečného odkladu poté, kdy byl dlužník věřitelem požádán o plnění. Nesplněním povinnosti k plnění v den splatnosti závazku dochází k prodlení dlužníka. Prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení tak plyne ode dne následujícího po dni splatnosti dluhu. Žalobkyně žalovanou vyzvala k zaplacení dlužné částky do tří dnů výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne 25. 8. 2022 odeslanou téhož dne (výzva k úhradě včetně poštovního podacího lístku) a podle § 573 o. z. byla žalované doručena třetí pracovní den po odeslání, tj. dne 29. 8. 2022. Splatnost pohledávky nastala třetí den po doručení výzvy, tj. 1. 9. 2022. Ode dne následujícího se tedy žalovaná ocitla v prodlení a žalobkyni vzniká od 2. 9. 2022 nárok na úroky z prodlení v zákonné výši dané nařízením vlády č. 351/2013 (tj. 15 % ročně). Žalobkyně požadovala úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně, soud vázán jejím návrhem přiznal žalobkyni úrok z prodlení v jí požadované (nižší) výši, avšak až od 2. 9. 2022 a pouze z částky 11 200 Kč a nad rámec uvedeného byl úrok z prodlení zamítnut (výrok II.). Žalobkyně měla ve věci úspěch v převažující míře, proto jí podle § 142 odst. 2 o.s.ř. vůči žalované přísluší právo na náhradu této míře úspěchu odpovídající části nákladů řízení. Úspěch žalobkyně je dán poměrem částky 20 251,70 Kč (14 194 Kč + zákonný úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni 18. 1. 2023 ve výši 1 735,30 Kč + smluvní úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni 18. 1. 2023 ve výši 1 277,40 Kč + náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 3 045 Kč) a částky 11 562,50 Kč (11 200 Kč + zákonný úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni 18. 1. 2023 ve výši 362,50 Kč) vyjádřeným v procentuální výši 57 %. Žalobkyni tedy náleží právo na náhradu 14 % (57 % - 43 %) účelně vynaložených nákladů řízení. Žalobkyni vznikly náklady řízení ve výši 2 071 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku 800 Kč, odměny za zastupování žalobkyně advokátem ve výši 750 Kč (2,5× 300 Kč dle § 14b odst. 1 bod 2 vyhl. č. 177/1996 Sb. za následující úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., sepis jednoduché předžalobní výzvy k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) vyhl. č. 177/1996 Sb., sepis žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) vyhl. č. 177/1996 Sb.), náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč (tj. 3× 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. příslušející ke třem shora uvedeným úkonům právní služby) a částky 221 Kč odpovídající 21% DPH z odměny a náhrad dle § 137 odst. 3 o.s.ř. Náhradu nákladů řízení ve výši 290 Kč (14 % z 2 071 Kč) je žalovaná povinna dle § 149 odst. 1 o.s.ř. zaplatit k rukám zástupce žalobkyně. Za úkony právní služby učiněné do podání žaloby včetně soud žalobkyni přiznal výši odměny a náhradu hotových výdajů zástupce žalobkyně podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. Soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně ve skutkově a právně podobných věcech jako je ta, která byla řešena v tomto řízení, v minulosti podala více žalob sepsaných na ustáleném a opakovaně uplatňovaném vzoru (např. řízení vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 36 C 361/2022). Jelikož předmětem tohoto řízení bylo peněžité plnění nepřesahující 50 000 Kč, přičemž žalobkyni v něm byla přiznána náhrada nákladů řízení, byly pro takový postup splněny podmínky v daném ustanovení uvedené (srovnej rozhodnutí Krajského soudu v Brně ze dne 28. 1. 2016, č.j. 27Co 221/2015-104).