36 C 38/2023-26 — Okresní soud ve Zlíně

Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 10 790 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 590 Kč za dobu od 1. 7. 2021 do zaplacení. Žalovaná částka podle žaloby představuje dlužné pojistné ve výši 10 590 Kč za období od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021 a poplatek za odeslání upomínky ve výši 200 Kč, k jejichž úhradě byl žalovaný zavázán na základě mezi účastníky uzavřené pojistné smlouvy [číslo]. Z žalobkyní předložených listin soud zjistil, že mezi žalobkyní jako pojistitelem a žalovaným jako pojistníkem byla uzavřena dne [datum] pojistná smlouva [číslo] dle které se žalovaný za sjednané pojištění zavázal žalobkyni hradit pojistné ve výši 1 765 Kč měsíčně. Pojištění bylo sjednáno s počátkem ke dni 1. 10. 2020 do 30. 9. 2060 (pojistná smlouva). Jelikož žalovaný neuhradil pojistné, žalobkyně mu dne 13. 4. 2021 zaslala upomínku k zaplacení dlužného pojistného s upozorněním, že nebude-li dlužné pojistné uhrazeno do 30. 6. 2021, pojištění zanikne (upomínka dlužného pojistného). <i>Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., v účinném znění (dále jen „o. z.“) pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.</i> <i>Podle § 2782 odst. 1 o. z. pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění.</i> <i>Podle § 2783 odst. 1, 2 o. z. není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. Jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční.</i> Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Mezi účastníky byla podle § 2758 odst. 1 o. z. uzavřena pojistná smlouva, kterou se žalovaný jako pojistník od počátku pojištění sjednaného ke dni 1. 10. 2020 zavázal platit žalobkyni jako pojistiteli pojistné ve výši 1 765 Kč měsíčně. Žalovaný byl ve smyslu § 2782 odst. 1 o. z. povinen hradit sjednané pojistné po celou dobu trvání pojistného vztahu. Z provedeného dokazování vyplývá, že pojištění zaniklo z důvodu neplacení dnem 30. 6. 2021. Podle žalobních tvrzení žalovaný neuhradil pojistné splatné k 1. 1. 2021. Dluh na pojistné za období od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021 činí 10 590 Kč (1 765 Kč měsíců), k jehož zaplacení soud žalovaného zavázal. Žalobkyně se dále domáhala zaplacení poplatku za odeslání upomínky ve výši 200 Kč odkazujíce obecně na smluvní ujednání účastníků, aniž by konkrétně tvrdila, jakým ujednáním bylo právo na zaplacení poplatku dohodnuto a v souvislosti se kterou upomínkou poplatek požaduje. Jednání se nezúčastnila a zbavila se tak možnosti být o absenci těchto tvrzení poučena. Ohledně částky 200 Kč tak byla žaloba pro neunesení břemene tvrzení zamítnuta. Nezaplacené pojistné bylo v souladu s § 2783 odst. 2 o. z. splatné k prvnímu dni příslušného pojistného období. Protože žalovaný neuhradil pojistné k datu jeho splatnosti (tj. vždy k 1. dni příslušného kalendářního měsíce), dostal se s jeho zaplacením do prodlení, pročež žalobkyni podle § 1970 o. z. vzniklo právo na zaplacení úroku z prodlení z dlužné částky až do zaplacení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., tj. ve výši, která odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů (tj. 8,25 % ročně). Žalobkyně v řízení požadovala úrok z prodlení až od 1. 7. 2021, soud jí proto v souladu s jejím návrhem přiznal úrok z prodlení pouze za jí požadované (kratší) období. Přestože měla žalobkyně ve věci úspěch jen částečný, přiznal jí soud podle § 142 odst. 3 o.s.ř. náklady řízení v plné výši, neboť neúspěch ohledně částky ve výši 200 Kč se v poměru k celkovému předmětu řízení jeví jako neúspěch nepatrný. Žalobkyni vznikly náklady řízení v celkové výši 2 252 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku 800 Kč, odměny za zastupování žalobkyně advokátem ve výši 900 Kč (3× 300 Kč dle § 14b odst. 1 bod 2 vyhl. č. 177/1996 Sb. za následující úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., sepis předžalobní výzvy k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) vyhl. č. 177/1996 Sb. a sepis žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) vyhl. č. 177/1996 Sb.), náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč (tj. 3× 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. příslušející ke třem shora uvedeným úkonům právní služby) a částky 252 Kč odpovídající 21% DPH z odměny a náhrad dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen dle § 149 odst. 1 o. s. ř. zaplatit k rukám zástupkyně žalobkyně. Za úkony právní služby učiněné do podání žaloby včetně soud žalobkyni přiznal výši odměny a náhradu hotových výdajů zástupce žalobkyně podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. Soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně ve skutkově a právně podobných věcech jako je ta, která byla řešena v tomto řízení, v minulosti podal více žalob sepsaných na ustáleném a opakovaně uplatňovaném vzoru (např. řízení vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 28 C 40/2022 a 19 C 45/2022). Jelikož předmětem tohoto řízení bylo peněžité plnění nepřesahující 50 000 Kč, přičemž žalobkyni v něm byla přiznána náhrada nákladů řízení, byly pro takový postup splněny podmínky v daném ustanovení uvedené.