36 C 42/2023-50 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobce se domáhal, aby žalovanému bylo počínaje dnem 1. 9. 2022 zvýšeno výživné z částky 800 Kč měsíčně, stanovené zdejším soudem rozsudkem citovaným ve výroku, na částku 2 000 Kč měsíčně splatnou vždy do 10. dne v měsíci předem. Žalobce je od září 2022 studentem 1. ročníku [anonymizována dvě slova] na [anonymizováno] škole [anonymizováno] a [anonymizováno] [obec], obor [anonymizována dvě slova]. Žije ve společné domácnosti s matkou a mladším bratrem [jméno], nar. 2005. [role v řízení] je nezaměstnaná, evidovaná na úřadu práce a pobírá sociální dávky v celkové výši [částka] (příspěvek na bydlení [částka], příspěvek na živobytí [částka] a příspěvek na péči o syna [jméno] ve výši [částka]). Rodina žalobce bydlí v [anonymizováno] bytě 3+1 ve [obec] s nájemným ve výši [částka] měsíčně. Zálohy na vodu platí ve výši 1 200 Kč a zálohy na elektřinu ve výši 3 500 Kč měsíčně. Žalobce do školy měsíčně projede 2 000 Kč a za učební pomůcky zaplatil 3 500 Kč na školní rok. Výživné je žalovanému sráženo exekučně. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k jednání se bez omluvy nedostavil, ačkoliv byl řádně a včas předvolán. Proto soud věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti (§ 101 odst. 3 o.s.ř.). 3. Zdejší soud svým rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [spisová značka] od [datum rozhodnutí] zvýšil žalovanému výživné na žalobce na částku 800 Kč měsíčně a na jeho bratra [jméno] na 700 Kč měsíčně. Žalobce byl v té době žákem [anonymizována dvě slova] základní školy. Za školní pomůcky matka uhradila 1 000 Kč na školní rok a za jízdné 200 Kč měsíčně. Žalovanému byl přiznán invalidní důchod I. stupně kvůli poklesu pracovního potenciálu o [anonymizováno]. Byl schopen vykonávat soustavnou výdělečnou činnost s podstatně menšími nároky na tělesné, smyslové a duševní schopnosti a na kvalifikaci. Pobíral invalidní důchod ve výši [částka] s exekučními srážkami ve výši 632 Kč měsíčně. Byl evidován na úřadu práce a byla mu nabídnuta volná pracovní místa k přivýdělku odpovídající jeho omezením. Matka žalobce měla výdělek ve výši 6 222 Kč měsíčně. Bratr žalobce [jméno] byl žákem [anonymizována dvě slova] speciální školy s diagnostikovaným II. stupněm mentální retardace a poruchou pozornosti ADHD. 4. K aktuálním poměrům žalobce soud zjistil, že je od září [rok] studentem [anonymizováno] ročníku [anonymizováno] školy [anonymizováno] a [anonymizováno] [obec], obor [anonymizována dvě slova] v denní formě studia (potvrzení o studiu). Bydlí ve společné domácnosti s matkou a bratrem v nájemním [anonymizováno] bytě 3+1. Náklady za bydlení činí [částka] měsíčně, zálohy na vodné 1 200 Kč měsíčně (evidenční list bytu) a zálohy na elektřinu 3 500 Kč měsíčně (výpis nákladů na bydlení). V období září až prosinec 2022 žalobce pobíral přídavek na dítě ve výši 1 380 Kč měsíčně a od ledna 2023 činí tato sociální dávka 1 580 Kč měsíčně (sdělení úřadu práce). 5. K poměrům žalovaného soud zjistil, že mu byl přiznán invalidní důchod III. stupně kvůli poklesu pracovního potenciálu o 70 %. Od září do prosince 2022 pobíral invalidní důchod ve výši [částka] měsíčně a od ledna 2023 ve výši [částka] měsíčně (sdělení ČSSZ). Není evidován na úřadu práce a sociální dávky nepobírá. Obchodní korporace [právnická osoba] provozující [anonymizována dvě slova] k tvrzení žalobce, že žalovaný pracuje v supermarketu [anonymizováno] sdělila, že žalobce pro ni nepracuje (sdělení z [datum]). 6. Příjem matky žalobce tvoří pouze sociální dávky - příspěvek na bydlení v aktuální výši 8 677 Kč a příspěvek na živobytí v aktuální výši [částka] (sdělení úřadu práce) a dále je k jejím rukám vyplácen příspěvek na péči o syna [jméno] ve výši [částka] navýšený o 2 000 Kč (rozhodnutí Úřadu [anonymizováno] ČR – krajská [anonymizováno] ve [obec] [číslo jednací]). <i>7. Dle § 911 o.z. lze výživné na dítě přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.</i> <i>8. Dle § 913 odst. 1 o.z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Dle odst. 2 téhož ustanovení je třeba při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika.</i> <i>9. Dle § 915 odst. 1 o.z. životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.</i> <i>10. Dle § 922 odst. 1 o.z. lze výživné pro děti přiznat i za dobu nejdéle tří let od data zahájení soudního řízení.</i> <i>11. Dle § 163 o.s.ř. v platném znění rozsudek odsuzující k plnění v budoucnu splatných dávek nebo k plnění ve splátkách je možno na návrh změnit, jestliže se podstatně změnily okolnosti, které jsou rozhodující pro výši a další trvání dávek nebo splátek. Nestanoví-li zákon jinak, je změna rozsudku přípustná od doby, kdy došlo ke změně poměrů.</i> 12. Ze shora citovaných ustanovení vyplývá, že výživné lze zvýšit na návrh oprávněného až tři roky zpětně, odůvodňuje-li to podstatná změna poměrů na straně oprávněného či povinného za předpokladu, že oprávněný není schopen sám se živit. 13. Žalobce potvrzením o studiu prokázal, že se soustavně připravuje na své budoucí povolání studiem na střední škole a není schopen sám se živit. Vyživovací povinnost žalovaného k žalobci tak trvá a žalovaný je povinen přispívat na jeho výživu podle svých schopností, možností a majetkových poměrů. 14. Po provedeném dokazování lze konstatovat, že u žalobce od poslední úpravy výživného v roce 2016 k podstatné změně poměrů došlo. Při poslední úpravě výživného byl žalobce žákem [anonymizováno] třídy základní školy. Studoval v místě svého bydliště ve [obec]. Výdaje žalobce rostou úměrně jeho věku a tato okolnost je sama o sobě důvodem pro zvýšení výživného. Navíc nyní studuje na střední škole ve [obec], kam každodenně dojíždí, což s sebou nese zvýšené výdaje na dopravu. Požadavek na zvýšení výživného od září 2022 tak byl zcela důvodný. 15. I poměry žalovaného se však změnily. Jeho pracovní potenciál poklesl o dalších 30 %, přičemž zachovaný pracovní potenciál v rozsahu 30 % prakticky znemožňuje žalovanému živit se soustavnou prací, proto mu byl přiznán invalidní důchod III. (nejvyššího) stupně, na který je zcela odkázán. 16. Ve své úvaze o výši výživného vzal soud v potaz doporučující tabulky pro stanovení výše výživného zveřejněné na webovém portálu Ministerstva spravedlnosti (www.justice.cz), dle nichž by měla výše výživného u zletilého dítěte odpovídat 18 % příjmu povinného rodiče, má-li dvě vyživovací povinnosti jako žalovaný. V případě žalovaného soud vycházel z měsíčního příjmu [částka] v době od září do prosince 2022 a ve výši [částka] počínaje lednem 2023. Soud dále zjistil tzv. kontrolní částku. Tato částka odpovídá nezabavitelné částce v případě srážek ze mzdy, přičemž měla by povinnému rodiči zůstat po zaplacení výživného, aby byl schopen uspokojovat své potřeby. V případě příjmu žalovaného ve výši [částka] představuje nezabavitelná částka [částka] a v případě příjmu ve výši [částka] představuje tato částka [částka] (viz kalkulátor splátek při oddlužení plněním splátkového kalendáře a na webovém portálu Ministerstva spravedlnosti www.justice.cz). Odečtením nezabavitelné částky od příjmu získáme částku určenou na výživné na všechny děti, které jsou výživou na povinného rodiče odkázány. V případě žalovaného by výživné nemělo v období od září do prosince 2022 překročit 2 744 Kč měsíčně (17 755 – 15 011) a od ledna 2023 částku 3 308 Kč měsíčně (18 602 – 15 294). Tuto částku je třeba rozdělit na výživné na dvě žalobcovy děti starší 16 let, u nichž by výživné mělo odpovídat 18 % příjmu žalovaného (18+18=36). Výživné na každého ze synů by v případě žalovaného mělo v období září až prosinec 2022 činit 1 372 Kč měsíčně (2 [číslo]) a od ledna 2023 1 654 Kč měsíčně (3 [číslo]). 17. Přestože žalobci lze přisvědčit, že jeho potřeby by odůvodňovaly vyšší výživné, sdílí životní úroveň svých rodičů (§ 915 odst. 1 o. z.) a není v možnostech žalovaného přispívat na jeho výživu vyšší částkou než 1 400 Kč měsíčně v období září až prosinec 2022 a 1 600 Kč měsíčně počínaje lednem 2023, proto soud vyhověl žalobě jen částečně a navýšil výživné od září 2022 o 600 Kč na 1 400 Kč a od ledna 2023 o 800 Kč na 1 600 Kč měsíčně. 18. V souladu s návrhem žalobce stanovil soud splatnost výživného k 10. dni v měsíci. 19. Dle § 921 o.z. se výživné platí na měsíc dopředu a ke dni rozhodnutí tak bylo výživné na měsíc březen již splatné. V období září až prosinec soud zvýšil výživné o 600 Kč, což za čtyři měsíce představuje dluh ve výši 2 400 Kč. Počínaje lednem 2023 zvýšil soud výživné o 800 Kč měsíčně, což za tři měsíce představuje dluh na výživném ve výši 2 400 Kč. Celkem tak dluh na výživném za období od [datum] do [datum] činí 4 800 Kč. Soud s ohledem na nízký příjem žalovaného rozložil zaplacení dluhu na výživném na splátky ve výši 400 Kč měsíčně