38 C 81/2023-67 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala určení, že je neplatné rozvázání pracovního poměru účastníků jeho okamžitým zrušením učiněným dopisem žalované ze dne [datum] (dále jen„ OZPP“). Žalobu odůvodnila tím, že jí byla do její datové schránky dne [datum] z datové schránky žalované doručena listina označená jako "Okamžité zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnance", k němuž žalovaná coby její zaměstnankyně přistoupila s odůvodněním, že jí nebyla vyplacena mzdy za měsíc březen 2023 ve výši 1 861 Kč, která byla splatná dne [datum]. Neplatnost předmětného OZPP spatřovala žalobkyně primárně v jeho formálních nedostatcích. Nebylo podepsáno, bylo učiněno elektronicky a zasláno do datové schránky žalobkyně, aniž by žalobkyně s takovým doručováním vyslovila souhlas. Současně bylo podle tvrzení žalobkyně nedůvodné, neboť částka ve výši 1 861 Kč byla žalované včas zaplacena. 2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Poukázala na skutečnost, že žalobkyně doručení OZPP do jí užívané datové schránky akceptovala, když ve svých opakovaných písemných reakcích na něj, nedostatek spočívající v nesprávném doručení OZPP nezmiňovala. Naopak sama svá vyjádření, jimiž na toto OZPP reagovala zasílala ze své datové schránky do datové schránky žalované. Současně žalovaná popřela, že by jí částka ve výši 1 861 Kč byla kdy zaplacena. 3. Mezi účastnicemi nebylo sporu o tom, že na podkladě pracovní smlouvy uzavřené dne [datum] mezi nimi byl založen pracovní poměr, v jehož rámci byla žalovaná povinna pracovat pro žalobkyni jako expedientka zboží s místem výkonu práce v [obec], přičemž pracovní poměr byl sjednání na dobu neurčitou. Podle ujednání stran měla být mzda, případně jiné plnění ve prospěch zaměstnance, vyplácena na platební účet určený zaměstnancem (viz pracovní smlouva ze dne [datum]). 4. [příjmení] byla mezi účastnicemi i skutečnost, že dne [datum] byla do datové schránky žalobkyně doručena z datové schránky žalované listina datovaná dnem [datum] označená jako "Okamžité zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnance" s obsahem již shora popsaným (viz OZPP ze dne [datum]). Otázka platnosti a účinků uvedeného OZPP se tak řídí zejména zákonem č. 262/2006 Sb., zákoníkem práce v tehdy účinném znění (dále jen "ZP"). 5. Soud se primárně zabýval otázkou formálních náležitostí OZPP ze dne [datum] doručeným do datové schránky žalobkyně dne [datum] (viz připojená doručenka), jímž měla žalovaná rozvázat pracovní poměr účastníků. 6. Jak vyplývá z ustanovení § 337 odst. 6 ZP, jestliže s tím zaměstnavatel souhlasí, může zaměstnanec doručit písemnost určenou zaměstnavateli prostřednictvím datové schránky. Písemnost doručovaná prostřednictvím datové schránky je doručena dnem dodání písemnosti do datové schránky. Citované ustanovení zákona nehovoří o tom, že by souhlas s doručováním do datové schránky zaměstnavatele musel být dán předem. Jak bylo na podkladě předložených dopisů žalobkyně ze dnů [datum] a [datum] (dopis zástupce žalobkyně) a k nim připojených doručenek zjištěno, reagovala těmito dopisy žalobkyně na OZPP ze dne [datum], přičemž tyto své reakce doručovala do datové schránky žalované. Ani v jednom z těchto dopisů současně nezpochybnila účinnost doručení OZPP ze dne [datum], když v obou případech se zabývala pouze existencí jeho důvodu. Takové počínání žalované však nelze vyložit jinak než tak, že doručení předmětného OZPP do jí užívané datové schránky akceptovala (souhlasila s ním). 7. Namítala-li žalobkyně, že OZPP ze dne [datum] odeslané z datové schránky žalované a doručené do datové schránky žalobkyně dne [datum] nebylo podepsáno, pomíjí tato argumentace žalobkyně fakt, že podle § 18 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, úkon učiněný osobou uvedenou v § 8 odst. 1 až 4 citovaného zákona nebo pověřenou osobou, pokud k tomu byla pověřena, prostřednictvím datové schránky má stejné účinky jako úkon učiněný písemně a podepsaný, ledaže jiný právní předpis nebo vnitřní předpis požaduje společný úkon více z uvedených osob. OZPP ze dne [datum] zaslané z datové schránky žalované a doručené do datové schránky žalované dne [datum] (srov. § 18a z. č. 300/2008 Sb.) je ve smyslu § 18 odst. 2 z. č. 300/2008 Sb. právním jednáním učiněným písemně a podepsaným žalovanou. 8. Současně není pochyb o tom, že v OZPP ze dne [datum] byl podle § 60 ZP skutkově vymezen jeho důvod, a to tak, že jej nelze zaměnit s jiným, neboť žalovaná výslovně zmínila, že pracovní poměr tímto způsobem rozvazuje pro nezaplacení mzdy za měsíc březen 2023 ani do [datum]. Podle § 56 odst. 1 písm. b) ZP může zaměstnanec okamžitě zrušit pracovní poměr, jestliže mu zaměstnavatel nevyplatil mzdu nebo plat nebo náhradu mzdy nebo platu anebo jakoukoli jejich část do 15 dnů po uplynutí období splatnosti, tj. nejpozději do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu nebo plat nebo některou jejich složku, nebo na náhradu mzdy (viz. § 141 odst. 1, § 144 ZP). 9. Vzhledem k tomu, že žalovaná v napadeném OZPP tvrdila, že jí "mzda za měsíc březen 2023 ve výši 1 861 Kč nebyla zaplacena ani do [datum], tj. ani do 15. dne, kdy podle § 141 odst. 1 ZP ve spojení s § 144 ZP uplynula lhůta její splatnosti, zabýval se soud s ohledem na námitky žalobkyně tím, zda a kdy tuto částku žalované zaplatila, když bylo současně zjištěno, že žalobkyně žalobu na určení neplatnosti předmětného OZPP, kterým měl pracovní poměr účastnic skončit ke dni [datum], podala podle § 72 ZP včas, tj. ve lhůtě dvou měsíců od tohoto dne, neboť žaloba byla soudu doručena dne [datum]. 10. Předně bylo zjištěno, že žalovaná se nacházela od [datum] do [datum] v pracovní neschopnosti (viz doklad o dočasné pracovní neschopnosti). Z toho důvodu jí podle § 192 ZP příslušela náhrada mzdy za prvních čtrnáct kalendářních dní z uvedeného období, a to konkrétně za dny, které pro ni byly v rámci uvedeného období dny pracovními. Z uvedeného období (od [datum] do [datum]) tak na březen 2023 připadly celkem 3 pracovní dny. Podle předložených mzdových listů činila pracovní doba žalované 40 hodin týdně, tj. 8 hodin denně. Její průměrný hodinový výdělek zjištěný podle § 351 a násl. ZP z odpracované doby a zúčtované mzdy za předcházející čtvrtletí, tj. za čtvrté čtvrtletí roku 2022 činil 143, 594 Kč (mzda ve výši 78 833 Kč dělená odpracovanou dobou v délce 549 hodin). Takto zjištěný průměrný hodinový výdělek bylo nutno upravit podle § 192 odst. 2 ZP za užití § 21 zákona č. 187/2006 Sb. o nemocenském pojištění. Přitom je zřejmé, že zjištěný průměrný hodinový výdělek žalované spadá do tzv. první redukční hranice upravené koeficientem 0,175 (tj. 1 345 x 0,175 = 235,38 Kč) a pro účely výpočtu náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti se započte jen v rozsahu 90 % (první redukční hranice) tj. v částce 129, 2346 Kč za hodinu, přičemž 60 % z této částky činí 77, 541 Kč a takto zjištěný hodinový výdělek je určujícím pro výpočet náhrady mzdy podle § 192 ZP. Za tři dny v březnu 2023 tak žalované příslušela náhrada mzdy při dočasné pracovní neschopnosti skutečně ve výši 1 861 Kč (tj. 3 x 8 x 77, 541 Kč). Tato náhrada byla splatná nejpozději do konce dubna 2023 (§ 141 odst. 1, § 144 ZP). 11. Žalobkyně tvrdila, že uvedená částka byla zaplacena žalované v hotovosti do [datum], a to jejím zaměstnancem [jméno] [příjmení]. Toto tvrzení pak hodlala v řízení prokázat jednak výslechem jmenovaného a pak výslechem [jméno] [příjmení], který měl být zaplacení uvedené částky žalované přítomen. Současně žalobkyně uvedla, že nemůže najít písemný doklad o provedené platbě, ač tento byl podle jejího tvrzení sepsán. 12. Soud k věci vyslechl [jméno] [příjmení], který vypověděl, že u žalobkyně "působí jako vedoucí celé fabriky". Jmenovaný dále sdělil, že částku 1 861 Kč předal žalované někdy mezi březnem a dubnem 2023, přičemž 1 800 Kč vzal z "bočních peněz", které nebyly v pokladně, ale v plastovém obalu vedle (šlo o peníze za prodej přepáleného oleje odběrateli [anonymizováno]). Něco rozměnil a žalované předal 1 861 Kč, o čemž sepsal doklad (lístek), který založil do složky v expedici. Tento lístek se pak ztratil. [ulice] peníze a nikoliv peníze z pokladny použil proto, že neměl od paní [příjmení] (jednatelka žalobkyně) svolení k výplatě peněz žalobkyni s tím, že již nebyl s to získat toto předem. O výplatě chtěl paní [příjmení] následně informovat, ale pak na to zapomněl. 13. Ze slov svědka [jméno] [příjmení] současně vyplynulo, že o tom, že žalovaná okamžitě zrušila pracovní poměr se dozvěděl telefonicky od paní [příjmení]. Ta mu měla sdělit, že se to stalo kvůli částce 1 861 Kč a ptala se jej, zda to vyplatil, na což odvětil, že samozřejmě. Sám svědek nebyl schopen sdělit, kdy konkrétně mu jednatelka společnosti telefonovala, avšak podle přesvědčení soudu a z logiky věci (potřebovala znát bližší informace k důvodu OZPP), se na něj (vedoucího celé fabriky) musela obrátit bezprostředně poté, co bylo OZPP dne [datum] žalobkyni doručeno. Nepochybně tak učinila dříve, než odeslala re