35 C 272/2023-11 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se žalobou podanou u podepsaného soudu dne 28. 11. 2023 po žalovaném domáhala výživného neprovdané matky ve výši 2 000 Kč měsíčně, které by jí měl žalovaný platit od 5. 5. 2023 do 2 let věku dítěte. Žalobu odůvodnila tím, že dne 19. 10. 2022 se jí narodila nezletilá dcera [jméno] [příjmení]. Otcovství k dítěti bylo určeno dne 24. 10. 2022 souhlasným prohlášením rodičů před matričním úřadem [stát. instituce]. Od 5. 2. 2023 spolu účastníci nežijí ve společné domácnosti. 2. Žalovaný se ve věci vyjádřil tak, že žalobkyni není ochoten platit výživné, je ochoten platit výživné pro nezletilou [jméno] i koupit jí potřebné věci s platbou nad rámec běžného výživného. Nedosahuje takových příjmů, aby žalobkyni platil výživné. <b>Závěr o skutkovém stavu</b> 3. Bylo nesporné, a také prokázáno rodným listem a zápisem o určení otcovství, že dne 19. 10. 2022 se narodila [jméno] [příjmení], jejíž matkou je žalobkyně a otcem je žalovaný. 4. Bylo nesporné, že žalobkyně a žalovaný nejsou manželé, nežijí spolu od 5. 5. 2023. 5. Žalobkyně je vyučena kadeřnice, nicméně před porodem pracovala brigádně v pohostinství, za odvedenou práci dostávala 800 Kč na den tzv. na ruku (nesporná skutečnost). Její příjem od 5. 5. 2023 představuje pouze rodičovský příspěvek ve výši 8 333 Kč (nesporná skutečnost). Žalovaný platí výživné pro nezl. [jméno] [příjmení] částkou 2 500 Kč měsíčně a částkou 500 Kč měsíčně splácí doplatek na výživném vypočtený za dobu od jeho stanovení (nesporná skutečnost a spis Okresního soudu ve [obec] sp. zn. [spisová značka]). Na úhradu potřeb nezletilé má žalobkyně k dispozici přídavek na dítě, který v květnu, červnu a červenci 2023 Kč činil částku 1 330 Kč měsíčně (spis Okresního soudu ve [obec] sp. zn. [spisová značka], konkrétně přehled vyplacených dávek do 30. 9. 2023), od listopadu 2023 činí přídavek na dítě částku 830 Kč měsíčně (nesporná skutečnost). Žalobkyně bydlela v období od 5. 5. 2023 do 31. 11. 2023 u svého otce, kterému přispívala na bydlení částkou 3 000 Kč měsíčně (nesporná skutečnost). Od 1. 12. 2023 žalobkyně bydlí v městském bytě, kde hradí na nájemné a služby částku 7 183 Kč měsíčně (nesporná skutečnost). Žalobkyně má dluh vůči nebankovním společnostem, zatím nic nesplácí. 6. Žalovaný kromě nezletilé nemá žádnou další vyživovací povinnost. Ze spisu Okresního soudu ve [obec] sp. zn. [spisová značka] vyplynulo, že má základní vzdělání a nemá žádné zdravotní omezení (dle zprávy ÚP ČR). V období od 7. 3. 2022 do 28. 2. 2023 byl zaměstnán v agentuře práce ve [právnická osoba], s. r. o. jako obsluha výrobního zařízení. Pracovní poměr byl ukončen dohodou k 28. 2. 2023, kdy byl převeden do kmenového stavu uživatele, [právnická osoba] a. s., ke které byl přiřazen v rámci dočasného přidělení u agentury práce. Od 1. 3. 2023 je tak zaměstnaný ve [právnická osoba] a. s., za měsíce od 3/ 2023 do 9/ 2023 činil jeho průměrný čistý měsíční příjem 20 332 Kč, přičemž za období od 28. 7. 2023 do 31. 8. 2023 mu byly vyplaceny dávky nemocenského pojištění ve výši 17 537 Kč. Ze mzdy jsou otci prováděny exekuční srážky (dle zprávy OSSZ, zprávy zaměstnavatele). Nepobírá žádné dávky důchodového pojištění (dle zprávy ČSSZ). Aktuální měsíční příjem žalovaného činí zhruba 19 600 Kč (nesporná skutečnost). Bydlí v pronajatém domě, kde platí nájem ve výši 11 000 Kč měsíčně včetně záloh na služby (elektřina a voda) (nesporná skutečnost). Nemá výdaje v souvislosti se zdravotním stavem (nesporná skutečnost). <b>Právní posouzení věci</b> <i>7. Podle § 920 odst. 1 věta první o. z. není-li matka dítěte provdána za otce dítěte, poskytne jí otec dítěte výživu po dobu dvou let od narození dítěte.</i> <i>8. Podle § 921 odst. 1 o. z. výživné se plní v pravidelných dávkách a je splatné vždy na měsíc dopředu, ledaže soud rozhodl jinak nebo se osoba výživou povinná dohodla s osobou oprávněnou jinak.</i> <i>9. Dle § 913 o. z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost.</i> 10. Cílem této úpravy je garantovat neprovdané matce alespoň minimální zajištění výživy. Matka narozeného dítěte má mj. právo na výživu. Není-li matka dítěte provdána za otce dítěte, je pravděpodobný otec dítěte povinen poskytnout jí výživu na dobu dvou let od narození dítěte. 11. Matkou dítěte je žena, která dítě porodila. Oprávněnou dle citovaného ustanovení je pak matka, která za otce svého dítěte není provdána. Výchozím předpokladem pro plnění povinnosti výživy neprovdané matce je tedy určitý vztah mezi matkou a otcem (tj. postavení rodičů) založený narozením jejich dítěte, resp. v případě otce použitím některé ze zákonných domněnek otcovství (§ 778, § 779 či § 783), s výjimkou domněnky svědčící ve prospěch manžela matky (§ 776). Podmínkou přiznání výživného zde není (ne) soužití matky a otce dítěte v jedné domácnosti. Pokud však otec dítěte plní tuto vyživovací povinnost dobrovolně, není třeba aplikovat zákonný režim. 12. Důvodem pro přiznání výživného neprovdané matce není neschopnost matky samostatně sebe a dítě živit (tj. stav odkázanosti na výživu ve smyslu § 911), nýbrž skutečnost, že v souvislosti s těhotenstvím a narozením dítěte pravidelně (ne však nutně vždy) dochází k dočasnému nebo trvalému snížení příjmů matky. Je žádoucí, aby otec dítěte v rámci rodinné solidarity dané existencí společného dítěte, toto snížení kompenzoval poskytováním výživného v přiměřeném rozsahu. 13. Vyživovací povinnost dle občanského zákoníku předchází právu na dávky z nepojistných systémů. 14. Při stanovení výše výživného je nutné vycházet především z obecných kritérií, tj. z možností a schopností povinného s přihlédnutím k jeho dalším majetkovým poměrům. Zákon klade důraz na potencionalitu příjmů. Na straně oprávněné je pak relevantní výše vlastních příjmů, celkové majetkové poměry, resp. odůvodněné potřeby matky, nikoliv však úplný stav odkázanosti na výživu. Rozsah výživného musí být stanoven tak, aby z něj mohly být uspokojovány všechny odůvodněné potřeby matky (výživa v širším slova smyslu), a to v přiměřeném rozsahu. Matka tedy nemá právo na stejnou životní úroveň tak, jako kdyby byla za otce svého dítěte provdána, a ani v takovém rozsahu jako její dítě. 15. Má-li žalovaný k dispozici měsíční příjem ze zaměstnaneckého poměru v částce kolem 20 000 Kč čistého (po provedení exekučních srážek) a platí z něho náklady na bydlení ve výši 11 000 Kč měsíčně a výživné ve výši 2 500 Kč měsíčně, zůstává mu k dispozici pro další výdaje částky cca 6 500 Kč měsíčně, z níž ještě splácí doplatek výživného pro nezl. [jméno] [příjmení]. Lze tak kalkulovat s částkou cca 6 000 Kč měsíčně, která žalovanému zůstává pro krytí jeho dalších výdajů. 16. Má-li žalobkyně k dispozici příjem pouze z nepojistných systémů podle zákona o státní sociální podpoře, konkrétně rodičovský příspěvek, z něhož platila náklady na bydlení v období od května do listopadu 2023 částkou 3 000 Kč měsíčně, když v tomto období bydlela u svého otce, zůstávala jí k dispozici na krytí dalších výdajů částka cca 5 333 Kč měsíčně. Činí-li výdaje na bydlení od prosince 2023 částku cca 7 200 Kč, pak žalobkyni sice zůstává na krytí dalších výdajů částka 1 133 Kč měsíčně, nicméně lze předpokládat, že do budoucna bude žalobkyni vyplácen příspěvek na bydlení, takže jí k dispozici na krytí dalších výdajů bude zůstávat částka vyšší, když výdaje na bydlení, které nebudou kryty příspěvkem na bydlení, se oproti částce 3 000 Kč měsíčně, kterou žalobkyně hradila svému otci, zvýší v řádu stokorun a žalobkyni tak bude zůstávat k dispozici na další výdaje částka v řádech stokorun nižší, odhadovaná na částku převyšující 4 000 Kč měsíčně (do doby přiznání příspěvku na bydlení nelze kalkulovat s přesnější částkou). 17. Soud nezohledňuje výdaje pro nezletilou [jméno] [příjmení], které jsou kryty běžným výživným placeným žalovaným a přídavkem na dítě, přičemž žalobkyně s ohledem na věk dítěte svůj finanční podíl na úhradě potřeb dítěte kompenzuje svou celodenní péčí o ni. 18. Soud nezohlednil ani další vyživovací povinnost žalobkyně (kterou podle rozsudku ve věci vedené u Okresního soudu ve [obec] pod sp. zn. [spisová značka] ve věci péče o nezl. [jméno] [příjmení] má žalobkyně mít vůči dítěti z předchozího vztahu), neboť tuto finanční zátěž žalobkyně nelze přenášet na žalovaného v rámci stanovení výživného pro neprovdanou matku, když žalovaný nemá k dítěti žalobkyně z jiného partnerského vztahu žádný vztah a výživným neprovdané matky se sanují pouze oprávněné potřeby matky dítěte, jehož je žalovaný otcem. 19. Po posouzení všech shora rozebra