36 C 17/2024-44 — Okresní soud ve Zlíně

Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení částky 16 480 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 13 250 Kč za dobu od 1. 12. 2022 do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč z titulu smlouvy o zápůjčce, kterou dle tvrzení žalobkyně účastníci uzavřeli dne [datum] distančním způsobem prostřednictvím internetu. Žalovaná částka 16 480 Kč je tvořena jistinou ve výši 10 000 Kč, poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 3 250 Kč a smluvní pokutou ve výši 3 230 Kč. Žalovaná se z účasti u jednání emailem ze soukromých důvodů omluvila. Žalobkyně se z účasti u jednání rovněž omluvila. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 o.s.ř.). Žalobkyně předložila žalovanou nepodepsanou smlouvu o zápůjčce a dodatek ke smlouvě o úvěru [číslo] (dále jen„ smlouva“) a všeobecné obchodní podmínky (dále jen„ VOP“) s tvrzením, že smlouva byla uzavřena prostřednictvím jejích internetových stránek [webová adresa], na kterých žalovaná vyplněním žádosti o poskytnutí zápůjčky učinila návrh na uzavření smlouvy o zápůjčce, který elektronicky podepsala PIN kódem, který jí byl zaslán na jí uvedené telefonní číslo. Po uzavření smlouvy o zápůjčce jí tato byla včetně všeobecných obchodních podmínek zaslána elektronickou poštou na jí sdělený e-mail. Žalobkyně sice disponuje údaji o žalované, z čehož lze usuzovat, že na jejích webových stránkách byly vyplněny její registrační údaje. Žalobkyně však, byť k tomu byla vyzvána, neprokázala, že žalovaná smlouvu tvrzeného znění uzavřela. K prokázání svých tvrzení, že žalovaná požádala o zápůjčku prostřednictvím internetu, a po seznámení se s obsahem návrhu smlouvy jej odeslala opatřený unikátním kódem, který jí byl zaslán na mobilní telefonní číslo, žalobkyni a ta následně žalované doručila akceptaci návrhu na uzavření smlouvy, nepředložila žádný důkaz. Uzavření smlouvy o zápůjčce tak žalobkyně neprokázala. Žalobkyně tudíž neprokázala, že byla projevena vůle uzavřít tvrzenou smlouvu o zápůjčce a že ji projevila skutečně žalovaná. Předložená nepodepsaná smlouva o zápůjčce a její nepodepsaný dodatek nemůžou být důkazem o tom, že byl tvrzený postup dodržen. V řízení bylo prokázáno, že na účet žalované byla od žalobkyně dne [datum] připsána částka 6 800 Kč a dne [datum] částka 3 200 Kč (sdělení [právnická osoba]). Žalobkyně na účet žalované poukázala částku v celkové výši 10 000 Kč, aniž by byl prokázán právní důvod poskytnutí těchto prostředků, proto soud z titulu bezdůvodného obohacení (§ 2991 o. z.) zavázal žalovanou k zaplacení částky 10 000 Kč a v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení dalších nároků plynoucích ze smlouvy o zápůjčce, žalobu zamítl. Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena. Za den splatnosti se proto v případě bezdůvodného obohacení považuje den, kdy uplynula lhůta bez zbytečného odkladu poté, kdy byl dlužník věřitelem požádán o plnění. Nesplněním povinnosti k plnění v den splatnosti závazku dochází k prodlení dlužníka. Prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení tak plyne ode dne následujícího po dni splatnosti závazku. Žalobkyně prokázala, že žalované odeslala až výzvu z 22. 8. 2023. K dřívějším výzvám nepředložila důkaz o jejich odeslání. Výzva z 22. 8. 2023 byla odeslána téhož dne (výzva včetně podacího lístku) a podle § 573 o. z. byla žalované doručena třetí pracovní den po odeslání, tj. dne 25. 8. 2023 (pokud poslední den lhůty připadl na sobotu, neděli nebo svátek, byl posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den). Splatnost částky 10 000 Kč nastala 28. 8. 2023 a počínaje 29. 8. 2023 je žalovaný v prodlení a počínaje tímto dnem až do zaplacení má žalobkyně právo na úrok z prodlení v zákonné výši dané nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (15 %). Žalobkyně se domáhala zaplacení úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 13 250 Kč od 1. 12. 2022 do zaplacení, proto soud žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 13 250 Kč za dobu od 1. 12. 2022 do 28. 8. 2023, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 3 250 Kč za dobu od 29. 8. 2023 do zaplacení zamítl. Předmětem sporu byla částka 21 381,30 Kč (13 250 + úrok z prodlení 2 401,30 + náklady 2 500 + smluvní pokuta 3 230), přičemž žalobkyně byla úspěšná ohledně částky 10 698,60 Kč (10 000 + úrok z prodlení 698,60), tedy z 50 %. Poměr úspěchu a neúspěchu účastníků tak byl stejný, proto soud žádnému z nich náhradu nákladů řízení nepřiznal.