38 C 148/2023-42 — Okresní soud ve Zlíně

Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení částky 30 870 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 24 550 Kč za dobu od 31. 10. 2022 do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč z titulu smlouvy o zápůjčce, kterou dle tvrzení žalobkyně účastníci uzavřeli dne 30. 9. 2022 distančním způsobem prostřednictvím internetu. Žalovaná částka 30 870 Kč je tvořena jistinou ve výši 20 000 Kč, poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 4 550 Kč a smluvní pokutou ve výši 6 320 Kč. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Ač byla k jednání řádně a včas předvolána, bez omluvy se k němu nedostavila. Žalobkyně se z účasti u jednání omluvila. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 o.s.ř.). Žalobkyně předložila žalovanou nepodepsanou smlouvu o zápůjčce (dále jen„ smlouva“) a všeobecné obchodní podmínky (dále jen„ VOP“) s tvrzením, že smlouva o zápůjčce byla uzavřena prostřednictvím jejích internetových stránek [webová adresa], na kterých si žalovaná nejprve přečetla nabídku na uzavření smlouvy o zápůjčce, nastavila si vlastní parametry – splatnost a výši zápůjčky a následně vyplnila žádost o poskytnutí zápůjčky, kde zadala své osobní údaje. Tím učinila návrh na uzavření smlouvy o zápůjčce. Smlouvu o zápůjčce elektronicky podepsala PIN kódem, který jí byl žalobkyní zaslán na jí uvedené telefonní číslo. K prokázání svých tvrzení o uzavření smlouvy o zápůjčce popsaným způsobem však, byť k tomu byla vyzvána, žalobkyně nepředložila žádný důkaz. Předložená nepodepsaná smlouva o zápůjčce nemůže být důkazem o tom, že byl tvrzený postup dodržen. Žalobkyně tudíž neprokázala, že byla projevena vůle uzavřít tvrzenou smlouvu o zápůjčce a že ji projevila skutečně žalovaná. V řízení bylo prokázáno, že na účet žalované byla od žalobkyně dne [datum] připsána částka 20 000 Kč dne (sdělení [právnická osoba] ze dne [datum]). Žalobkyně na účet žalované poukázala částku 20 000 Kč, aniž by byl prokázán právní důvod poskytnutí těchto prostředků, proto soud z titulu bezdůvodného obohacení (§ 2991 o. z.) zavázal žalovanou k zaplacení částky 20 000 Kč a v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení dalších nároků plynoucích ze smlouvy o zápůjčce, žalobu zamítl. Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena. Za den splatnosti se proto v případě bezdůvodného obohacení považuje den, kdy uplynula lhůta bez zbytečného odkladu poté, kdy byl dlužník věřitelem požádán o plnění. Nesplněním povinnosti k plnění v den splatnosti závazku dochází k prodlení dlužníka. Prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení tak plyne ode dne následujícího po dni splatnosti závazku. Žalobkyně žalovanou vyzvala k zaplacení do tří dnů výzvou ze dne [datum] odeslanou žalované téhož dne (výzva, podací lístek) a podle § 573 o. z. byla žalované doručena třetí pracovní den po odeslání, tj. dne 11. 8. 2023. Splatnost částky 20 000 Kč nastala 14. 8. 2023 a počínaje 15. 8. 2023 je žalovaná v prodlení a počínaje tímto dnem až do zaplacení má žalobkyně právo na úrok z prodlení v zákonné výši dané nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (tj. 15 % ročně). Žalobkyně se domáhala zaplacení úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 24 550 Kč od 31. 10. 2022 do zaplacení, proto soud žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 24 550 Kč za dobu od 31. 10. 2022 do 14. 8. 2023 a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 4 550 Kč za dobu od 15. 8. 2023 do zaplacení zamítl. Předmětem sporu byla částka 38 071,40 Kč (30 870 Kč + 4 701,40 Kč (15% p.a. úrok z prodlení z 24 550 Kč od 31. 10. 2022 do 8. 2. 2024 (vyhlášení rozhodnutí) + 2 500 Kč), přičemž úspěšná byla ohledně částky 21 463 Kč (20 000 Kč + 1 463 Kč (15% p.a. úrok z prodlení z částky 20 000 Kč za dobu od 15. 8. 2023 do 8. 2. 2023)), tedy z 56 %. Poměr úspěchu a neúspěchu účastníků tak byl v zásadě stejný, proto soud žádnému z nich náhradu nákladů řízení nepřiznal.