44 C 136/2024-12 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobce se žalobou podanou dne 31. 5. 2024 domáhal po žalovaném zaplacení částky 46 900 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tvrzením, že s žalovaným uzavřel v první polovině roku 2023 ústní smlouvu o zápůjčce, na základě které zapůjčil žalovanému částku 46 900 Kč. Dne 14. 7. 2023 a 31. 7. 2023 žalovaný uznal dluh co do důvodu a výše. Dne 17. 5. 2024 byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky, dlužnou částku však doposud neuhradil. Žalobce dále požaduje úrok z prodlení od 1. 1. 2024 do zaplacení.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Dle § 115a o. s. ř. soud rozhodl bez nařízení jednání, vyšel přitom z listinných důkazů založených ve spise.3. Z předložených listinných důkazů soud dospěl ke skutkovému závěru, že žalovaný dne 14. 7. 2023 uznal vůči žalobci co do důvodu a výše svůj dluh ze zápůjčky (poskytnuté na dlužné nájemné ze smlouvy o nájmu bytu) ve výši 16 500 Kč a dále se zavázal, že dluh uhradí do 17. 7. 2023 (viz uznání dluhu ze dne 14. 7. 2023). Dále žalovaný dne 31. 7. 2023 uznal vůči žalobci co do důvodu a výše svůj dluh ze zápůjčky (poskytnuté na dlužné nájemné a jistotu ze smlouvy o nájmu bytu) ve výši 30 400 Kč a zavázal se dluh uhradit do 31. 12. 2023 (viz uznání dluhu ze dne 31. 7. 2023). Vzhledem k tomu, že tak žalovaný neučinil, vyzval jej žalobce k zaplacení částky 46 900 Kč výzvou ze dne 17. 5. 2024, odeslanou žalovanému téhož dne (viz výzva k zaplacení, podací stvrzenka).4. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.5. Podle § 2053 o. z., uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.6. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.7. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.8. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.9. Žalobce uzavřel s žalovaným ústní formou smlouvu o zápůjčce ve smyslu § 2390 a násl. o. z., dle níž žalobce žalovanému poskytl částku 46 900 Kč za účelem zaplacení dlužného nájemného a jistoty ze smlouvy o nájmu bytu. Následně dne 14. 7. 2023 žalovaný v souladu s § 2053 o. z. uznal vůči žalobci co do důvodu a výše svůj dluh ve výši 16 500 Kč, a dne 31. 7. 2023 dluh ve výši 30 400 Kč, pročež se uplatní vyvratitelná právní domněnka, že dluh v době uznání v rozsahu uznání trval. Bylo tak na žalovaném, aby tuto domněnku existence dluhu vyvrátil. Žalovaný však zůstal v řízení nečinným. Žalovaný se zavázal, že částku 16 500 Kč uhradí do 17. 7. 2023 a částku 30 400 Kč do 31. 12. 2023. Žalovaný neuhradil ničeho, a proto jej k úhradě vyzval žalobce předžalobní výzvou ze dne 17. 5. 2024. Jelikož žalovaný na výzvu nereagoval a ani doposud dobrovolně svůj dluh ve výši 46 900 Kč neuhradil, zavázal jej k tomu soud – při shledání oprávněnosti žalobního nároku co do základu i jeho výše – svým rozhodnutím (výrok I.).10. Nezaplatil-li žalovaný dlužné částky ke dni splatnosti, tj. částku 16 500 Kč dne 17. 7. 2023 a částku 30 400 Kč dne 31. 12. 2023, ocitl se počínaje dnem následujícím (tj. dnem 18. 7. 2023, resp. 1. 1. 2024) v prodlení s jejich zaplacením, pročež těmito dny až do zaplacení vzniklo žalobci právo na zaplacení úroku z prodlení z těchto částek podle § 1970 o. z. Výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Žalobce v řízení požadoval úrok z prodlení z celé částky 46 900 Kč až od 1. 1. 2024 do zaplacení, soud mu proto v souladu s jeho návrhem přiznal úrok z prodlení pouze za požadované (kratší) období a žalovaného k jeho zaplacení zavázal rovněž svým rozhodnutím (výrok I.).11. Soud tak žalobě vyhověl v celém rozsahu.12. Ve věci měl plný úspěch žalobce, proto jí podle § 142 odst. 1 o. s. ř. přísluší právo na náhradu jím účelně vynaložených nákladů řízení v plné výši. Tyto sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 345 Kč a paušální náhrady za 2 úkony à 300 Kč dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. (výzva k plnění, písemné podání žaloby). Náklady řízení ve výši 2 945 Kč je žalovaný povinen žalobci nahradit.13. Stanovené platební povinnosti soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. uložil žalovanému splnit do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť v řízení nevyšly najevo okolnosti, které by odůvodňovaly stanovení lhůty delší.