44 C 150/2024-18 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 6. 3. 2024 domáhala po žalované zaplacení částky 30 560 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tvrzením, že žalovaná uzavřela dne 14. 2. 2019 za účasti žalobkyně coby zprostředkovatelky smlouvu o nájmu bytové jednotky. Z důvodu nedostatku finančních prostředků na úhradu kauce, provize a nájmu na měsíc únor 2019 si žalovaná od žalobkyně zapůjčila částku 30 560 Kč. Dne 7. 3. 2023 byla uzavřena mezi žalovanou a žalobkyní dohoda o uznání dluhu a o splátkovém kalendáři, na základě které se žalovaná zavázala dluh uhradit v šesti měsíčních splátkách. Dlužnou částku však neuhradila, a to ani na předžalobní výzvu zaslanou jí zástupcem žalobkyně.2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Dle § 115a o. s. ř. soud rozhodl bez nařízení jednání, vyšel přitom z listinných důkazů založených ve spise.3. Z předložených listinných důkazů soud dospěl ke skutkovému závěru, že žalovaná uzavřela dne 14. 2. 2019 za účasti žalobkyně coby zprostředkovatelky smlouvu o nájmu bytové jednotky. Z důvodu nedostatku finančních prostředků na úhradu kauce, provize, nájmu na měsíc únor 2019 a nedoplatku za poskytované služby a dodané energie v pronajatém bytě si žalovaná od žalobkyně postupně zapůjčila částku 30 560 Kč, kterou se zavázala žalobkyni uhradit nejpozději do 31. 12. 2022. Vzhledem k tomu, že žalovaná neuhradila ničeho, žalobkyně a žalovaná podepsaly dne 7. 3. 2023 dohodu o uznání dluhu a o splátkovém kalendáři, dle níž žalovaná uznala svůj dluh ve výši 30 560 Kč vůči žalobkyni co do důvodu a výše a zavázala se jej uhradit v pravidelných splátkách ve výši 5 000 Kč, resp. poslední splátku ve výši 5 560 Kč, a to počínaje měsícem dubnem 2023. První splátka byla splatná dne 30. 4. 2023, druhá 31. 5. 2023, třetí 30. 6. 2023, čtvrtá 31. 7. 2023, pátá 31. 8. 2023 a šestá 30. 9. 2023. Pro případ, že se žalovaná ocitne v prodlení s plněním splátkového kalendáře, celý zbývající dluh se stává dnem prodlení splatným (viz uznání dluhu a dohoda o splátkovém kalendáři ze dne 7. 3. 2023). Žalovaná neuhradila ani jednu splátku, a to ani na základě výzvy k úhradě dlužné částky ze dne 28. 11. 2023 zaslané jí právním zástupcem žalobkyně dne 30. 11. 2023 (viz výzva k úhradě dlužné částky – předžalobní upomínka ze dne 28. 11. 2023, PoštaOnline – sledování zásilek).4. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.5. Podle § 2053 o. z., uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.6. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.7. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.8. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.9. Žalobkyně uzavřela s žalovanou smlouvu o zápůjčce ve smyslu § 2390 a násl. o. z., dle níž z důvodu nedostatku finančních prostředků žalované na úhradu kauce, provize, nájmu na měsíc únor 2019 a nedoplatku za poskytované služby a dodané energie v pronajatém bytě žalobkyně žalované postupně poskytla částku 30 560 Kč, kterou se žalovaná zavázala žalobkyni uhradit nejpozději do 31. 12. 2022. Vzhledem k tomu, že dlužnou částku žalovaná neuhradila, dne 7. 3. 2023 žalobkyně a žalovaná uzavřely dohodu o uznání dluhu a o splátkovém kalendáři, v níž žalovaná v souladu s § 2053 o. z. uznala vůči žalobkyni co do důvodu a výše svůj dluh ze zápůjčky v celkové výši 30 560 Kč, pročež se uplatní vyvratitelná právní domněnka, že dluh v době uznání v rozsahu uznání trval. Bylo tak na žalované, aby tuto domněnku existence dluhu vyvrátila. Žalovaná však byla v řízení nečinná. Strany sporu si v rámci dohody sjednaly, že žalovaná dlužnou částku uhradí v měsíčních splátkách ve výši 5 000 Kč (poslední ve výši 5 560 Kč), a to k 30. 4. 2023, 31. 5. 2023, 30. 6. 2023, 31. 7. 2023, 31. 8. 2023 a 30. 9. 2023, s tím, že pokud se žalovaná ocitne v prodlení s plněním splátkového kalendáře, celý zbývající dluh se stává dnem prodlení splatným. Žalovaná neuhradila ani jednu splátku, a proto ji k úhradě vyzval právní zástupce žalobkyně výzvou ze dne 28. 11. 2023. Jelikož žalovaná na výzvu nereagovala a ani doposud dobrovolně svůj dluh ve výši 30 560 Kč neuhradila, zavázal ji k tomu soud – při shledání oprávněnosti žalobního nároku co do základu i jeho výše – svým rozhodnutím (výrok I.).10. Nezaplatila-li žalovaná již první splátku splatnou dne 30. 4. 2023, dnem následujícím (tj. 1. 5. 2023) se stal celý zbývající dluh splatným, pročež žalobkyni vzniklo ode dne následujícího až do zaplacení podle § 1970 o. z. právo na zaplacení úroku z prodlení z celé dlužné částky. Výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.), tj. ve výši 15 % ročně. Žalobkyně však v řízení požadovala úrok z prodlení až ode dne následujícího po datu splatnosti jednotlivých splátek, navíc v případě poslední splátky požadovala úrok z prodlení pouze z částky 5 000 Kč (a nikoliv z částky 5 560 Kč), soud jí proto v souladu s jejím návrhem přiznal úrok z prodlení pouze z požadované (nižší) částky a za požadované (kratší) období a žalovanou k jeho zaplacení zavázal rovněž svým rozhodnutím (výrok I.).11. Soud tak žalobě vyhověl v celém rozsahu.12. Ve smyslu § 142a odst. 1 o. s. ř. vzniklo žalobkyni vůči žalované právo na náhradu nákladů řízení, neboť jí ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním žaloby zaslala výzvu k plnění. Žalobkyni vznikly účelně vynaložené náklady řízení ve výši 10 806,20 Kč. Tyto sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 223 Kč, odměny za zastupování advokátem ve výši 7 020 Kč [3× 2 340 Kč dle § 6 odst. 1 a § 7 bod 5 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, v účinném znění (dále jen „adv. tar.“), z tarifní hodnoty 30 560 Kč za následující úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) adv. tar., sepis předžalobní výzvy k plnění se základním rozborem dle § 11 odst. 1 písm. d) adv. tar. a sepis žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) adv. tar.], náhrady hotových výdajů ve výši 900 Kč (tj. 3× 300 Kč dle § 13 odst. 1, 4 adv. tar. příslušející ke třem úkonům právní služby) a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 1 663,20 Kč (21 % z přiznané odměny za zastupování a náhrad) dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna dle § 149 odst. 1 o. s. ř. zaplatit k rukám zástupce žalobkyně.13. Stanovené platební povinnosti soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. uložil žalované splnit do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť v řízení nevyšly najevo okolnosti, které by odůvodňovaly stanovení lhůty delší.