CS · EN DE FR brzy

19 C 235/2024-56 — Okresní soud ve Zlíně

ECLI: ECLI:CZ:OSZL:2025:19.C.235.2024.1
Datum: 2025-03-06
Předmět: vyklizení bytu
Ustanovení: ["§ 1 vyhl. č. 254/2015 Sb.", "§ 2 vyhl. č. 254/2015 Sb.", "§ 91 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 151 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1040
["vyklizení bytu""smlouva nájemní""odročení"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: vyklizení bytu. Aplikuje: § 1 vyhl. č. 254/2015 Sb., § 2 vyhl. č. 254/2015 Sb., § 91 (99/1963 Sb.), § 101 (99/1963 Sb.).
1. Žalobou ze dne 18. 9. 2024 se žalobce domáhal vyklizení obou žalovaných z bytu o velikosti 1 + 1 umístěného v přízemí rodinného domu č. p. , adresa, , , adresa, , jež je součástí pozemku St. , pozemek, , katastrální území a obec , adresa, , zapsaného na LV č. , hodnota, u , úřad, , Katastrální pracoviště , adresa, (dále jen „předmětný byt“).2. Žalobu odůvodnil tvrzením, že je výlučným vlastníkem předmětného bytu, přičemž smlouvou o nájmu bytu ze dne 19. 2. 2024 (dále též „nájemní smlouva“) přenechal předmětný byt do užívání žalovaným, a to na dobu určitou od 17. 2. 2024 do 17. 5. 2024. K prodloužení nájemní smlouvy nedošlo, proto nájem skončil dne 17. 5. 2024. Žalovaní však předmětný byt k datu 17. 5. 2024 ani později nevyklidili a nereagovali ani na předžalobní výzvu ze dne 10. 6. 2024, kterou žalobce oba žalované vyzval k vyklizení bytu do 20. 6. 2024. Kromě toho mu ani nic neplatí.3. U jednání dne 26. 11. 2024 žalobce deklaroval, že pokud by se žalovaní vystěhovali do konce roku 2024, je ochoten jim odpustit to, co mu dluží od května za nájem.4. Žalovaná 2) u jednání dne 26. 11. 2024 uvedla, že sama není schopna zajistit jejich přestěhování, žalovaný 1) je od července v nemocnici a ona nemá ani finanční prostředky na zaplacení akontace na nové bydlení. Kdyby jim žalobce opravil nájemní smlouvu, aby zpětně získali příspěvek na bydlení, mohli by ho použít právě na akontaci.5. Na to konto soud jednání dne 26. 11. 2024 nezahájil a poskytl stranám prostor pro mimosoudní vyřešení sporu v intencích toho, co navrhoval žalobce.6. Z dalšího jednání konaného dne 6. 3. 2025 se oba žalovaní telefonicky omluvili s odůvodněním, že nemají na cestu, žalobce je odmítl vzít k sobě do auta a požádali o odročení s tím, že chtějí zkontaktovat právničku.7. Vzhledem k tomu, že žalovaní se k jednání nařízenému na den 6. 3. 2025 nedostavili a nepožádali o jeho odročení z důležitého důvodu, když soud jejich shora uvedenou omluvu vyhodnotil jako nedůvodnou, neboť o jednání věděli dostatečně dopředu a měli se podle toho zařídit a k jednání se dostavit. Proto soud jednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „o. s. ř.“).8. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav: vlastníkem domu, ve kterém se nachází předmětný byt, je žalobce (viz informace z katastru nemovitostí). Mezi žalobcem jako pronajímatelem a žalovanými jako nájemci byla dne 19. 2. 2024 uzavřena smlouva o nájmu bytu, na základě které žalobce předmětný byt pronajal žalovaným, a to za nájemné ve výši 8 000 Kč měsíčně. Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou od 17. 2. 2024 do 17. 5. 2024 (viz citovaná nájemní smlouva). K datu 17. 5. 2024 však žalovaní předmětný byt nevyklidili, a proto je žalobce výzvou ze dne 10. 6. 2024 vyzval k jeho vyklizení a předání nejpozději do 20. 6. 2024 (viz výzva k předání předmětu nájmu užívaného po skončení doby nájmu ze dne 10. 6. 2024). Výzva byla doručena oběma žalovaným dne 12. 6. 2024 (viz podací lístky, sledování zásilek). Přípisem ze dne 23. 7. 2024 žádala žalovaná 2 žalobce o uzavření dohody o vyklizení nemovitosti a převod Smlouvy o sdružených dodávkách elektřiny, kterou žalovaní uzavřeli se společností , právnická osoba, ., na dobu dvou let s tím, že současně žádali o posečkání s vyklizením než si něco najdou (viz výzva k uzavření dohody ze dne 23. 7. 2024). Žalobce v odpovědi uvedl, že nemá zájem na uzavření dohody o posečkání na vyklizení, přičemž je připraven si k okamžiku předání bytu smlouvu o sdružených dodávkách elektřiny přepsat na sebe (viz odpověď na výzvu ze dne 27. 8. 2024). Jinak oba žalovaní ke dni rozhodování soudu v pronajatém bytu stále bydlí, nic mu za to neplatí, vysmívají se mu. Že by si sháněli něco jiného, žalobci známo není. Přitom kdyby se vystěhovali do konce měsíce, prominul by jim i dluhy. Elektřinu mají odpojenou, protože ji dodavateli neplatili (viz účastnická výpověď žalobce).9. Podle § 1040 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále jen „o. z.“), kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.10. Podle § 2201 o. z., nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.11. Podle § 2235 o. z., zavazuje-li nájemní smlouva pronajímatele přenechat nájemci k zajištění bytových potřeb nájemce a popřípadě i členů jeho domácnosti byt nebo dům, který je předmětem nájmu, nepřihlíží se k ujednáním zkracujícím nájemcova práva podle ustanovení tohoto pododdílu (odst. 1).12. Podle § 2285 o. z. pokračuje-li nájemce v užívání bytu po dobu alespoň tří měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit, a pronajímatel nevyzve v této době nájemce, aby byt opustil, platí, že je nájem znovu ujednán na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve, nejvýše ale na dobu dvou let; to neplatí, ujednají-li si strany něco jiného. Výzva vyžaduje písemnou formu.13. Podle § 2292 o. z., nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí. Byt je odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání. Opustí-li nájemce byt takovým způsobem, že nájem lze bez jakýchkoli pochybností považovat za skončený, má se byt za odevzdaný ihned.14. Podle § 3 odst. 2 písm. e), f) o. z. vlastnické právo je chráněno zákonem a jen zákon může stanovit, jak vlastnické právo vzniká a zaniká (písm. e/), a nikomu nelze odepřít, co mu po právu náleží (písm. f/).15. Ze shora uvedených skutkových zjištění učinil soud následující právní závěry: žalobce jakožto vlastník předmětného bytu a pronajímatel přenechal nájemní smlouvou ze dne 19. 2. 2024 předmětný byt k užívání žalovaným jakožto nájemcům, a to na dobu určitou od 17. 2. 2024 do 17. 5. 2024. Dne 17. 5. 2024 tak nájem skončil uplynutím sjednané doby a žalovaní byli povinni k tomuto datu předmětný byt vyklidit. Vzhledem k tomu, že tak neučinili, vyzval je žalobce výzvou ze dne 10. 6. 2024, která byla oběma žalovaným doručena dne 12. 6. 2024, aby předmětný byt vyklidili do 20. 6. 2024. Uvedenou výzvou žalobce rovněž zabránil prodloužení nájmu dle § 2285 o. z., když ve lhůtě tří měsíců od doby, kdy měl nájem skončit, písemně oba žalované vyzval, aby předmětný byt opustili a tím jim dal jednoznačně najevo, že na prodloužení nájemní smlouvy nemá zájem. To, že žalobce neměl zájem žalovaným nájem prodloužit je s ohledem na situaci, že mu neplatili nájemné, naprosto pochopitelné. Po nikom, tedy ani po žalobci nelze spravedlivě požadovat, aby žalovaným poskytoval bezplatné bydlení (§ 3 odst. 2 písm. e/, f/).16. Od 17. 5. 2024 tak oba žalovaní užívají předmětný byt bez právního důvodu. Přitom podle § 2292 o. z. měli předmětný byt odevzdat žalobci (předat mu klíče od bytu, nijak mu nebránit v přístupu do bytu a v jeho užívání) již dne 17. 5. 2024 o půlnoci.17. Soud tak uzavírá, že žalobce jakožto vlastník předmětného bytu se oprávněně domáhá vyklizení obou žalovaných z tohoto bytu touto žalobou, když tento jeho nárok se kromě citovaného ust. § 2292 o. z. opírá též o § 1042 o. z., podle kterého má vlastník právo na ochranu vůči tomu, kdo zasahuje do jeho vlastnického práva nebo jej ruší.18. Ke shora uvedenému soud ještě uvádí, že žalobce byl k žalovaným vstřícný, byl ochoten jim posečkat s vystěhováním do konce roku 2024, resp. do konce února 2025, a odpustit jím i dlužné platby, ale žalovaní toho nevyužili.19. Na základě provedeného dokazování tak soud shledal žalobu plně důvodnou, a proto jí v celém rozsahu vyhověl a zavázal oba žalované vyklidit předmětný byt do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok I.).20. Při rozhodování o nákladech řízení vyšel soud z § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy v řízení zcela úspěšnému žalobci přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Tyto sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 5 000 Kč a dvou režijních paušálů po 300 Kč, a to za podání žaloby a účast u jednání (§ 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 1 a § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb.). Takto vyčíslené náklady řízení činí celkem částku 5 600 Kč, přičemž každý z žalovaných je povinen nahradit žalobci podle § 91 odst. 1 o. s. ř. ½ nákladů řízení, tj. každý částku 2 800 Kč (výrok II.).21. Lhůtu k plnění stanovil soud pro vyklizení jako patnáctidenní a pro úhradu nákladů řízení jako třídenní (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).

Citovaná ustanovení

§ 1040 (89/2012 Sb.)§ 101 (99/1963 Sb.)§ 142 (99/1963 Sb.)§ 151 (99/1963 Sb.)§ 160 (99/1963 Sb.)§ 91 (99/1963 Sb.)
DomůŽivotní situaceŽivnostiOtázkyPrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIWidget pro webyO násKontaktVOPGDPRReklamace

Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.