35 C 193/2025-20 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne , datum, po žalované domáhala zaplacení částky , částka, s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , , adresa, (dále také jako „právní předchůdkyně žalobkyně“) se žalovanou uzavřela dne , datum, smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši , částka, a žalovaná se zavázala tyto peněžní prostředky právní předchůdkyni žalobkyně splatit spolu se smluvním úrokem ve výši , částka, nejpozději dne , datum, . Žalovaná svému závazku z uzavřené smlouvy nedostála, částku , částka, ve sjednané lhůtě splatnosti právní předchůdkyni žalobkyně nevrátila. Pohledávka měla být postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne , datum, mezi společností , právnická osoba, jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem.2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.3. Ačkoliv byla k jednání řádně a včas předvolána, žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila. Žalobkyně omluvila svou neúčast u jednání a souhlasila s projednáním a rozhodnutím věci v její nepřítomnosti. Soud proto věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).Závěr o skutkovém stavu4. Soud vyšel z dokazování provedeného listinami, přičemž dále je uvedeno i to, na základě jakého konkrétního důkazu soud činí ten který skutkový závěr.5. Soud se nejprve zabýval aktivní legitimací žalobkyně, když smluvní stranou smlouvy se žalovanou měla být společnost , právnická osoba, , která jako postupitel měla uzavřít se žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, která předvídá postoupení pohledávky za žalovanou.6. S ohledem na závěr o nedostatku aktivní legitimace žalobkyně, který bude podrobně rozebrán dále, pak soud nečiní pro věc žádná relevantní skutková zjištění z dalšího provedeného dokazování.7. Žalobkyně jako postupník a společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , , adresa, jako postupitel uzavřely dne , datum, Smlouvu o postoupení pohledávek, v níž postupitel prohlásil, že je mj. věřitelem pohledávek, které má jako úvěrující za svými klienty jako úvěrovanými a má zájem za podmínek uvedených v této smlouvě postupovat pohledávky za klienty na postupníka, a to na základě jednotlivých dílčích smluv; postupník prohlásil, že má zájem za podmínek uvedených v této smlouvě na základě dílčích smluv nabývat postupované pohledávky a je připraven zaplatit za ně postupiteli kupní cenu. Dle čl. 3.16 této smlouvy k postupování pohledávek bude docházet na základě dílčích smluv o postoupení pohledávek; okamžikem doručení datové pásky postupníkovi na uvedenou emailovou adresu je uzavřena dílčí smlouva o postoupení pohledávek uvedených v datové pásce, aniž by bylo potřeba jakéhokoliv úkonu ze strany postupníka (viz citovaná smlouva o postoupení pohledávek vč. dodatku).8. Žalobkyně soudu předložila listinu – dokument v elektronické podobě nazvaný jako „Seznam“, jehož obsahem je tabulka obsahující sloupce označené RefNo, jméno, příjmení, rodné číslo, číslo smlouvy, částka; jednotlivé kolonky jsou vyplněny, přičemž na 44. řádku první strany tohoto seznamu je uvedeno v pořadí, jak kolonky následují za sebou: , Anonymizováno9. Listinou datovanou , datum, subjekt označený jako , právnická osoba, v souladu s ustanovením § 1882 odst. 1 občanského zákoníku, v platném znění, oznámil žalované, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla níže specifikovaná pohledávka věřitele , právnická osoba, za žalovanou v celkové výši , částka, postoupena žalobkyni. Pohledávka ve shora uvedené výši vznikla z titulu neuhrazené jistiny, poplatku, penále a úroku ze smlouvy č. , hodnota, (viz oznámení).Právní posouzení věci10. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, v účinném znění (dále jen „o. z.“) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).11. Nejprve se soud zabýval aktivní věcnou legitimací žalobkyně. Soud předesílá, že nelze uplatnit judikatorní závěry, které se vytvořily k úpravě postoupení pohledávky dle § 524 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013, podle níž k závěru o aktivní věcné legitimaci postupníka postačuje prokázání notifikace dlužníka postupitelem (např. nález Ústavního soudu ze dne 24. 2. 2011, sp. zn. I. ÚS 2276/08), neboť právní úprava doznala v tomto ohledu určité změny. Aktivní věcná legitimace založená postoupením pohledávky je odvislá od platné smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené mezi postupitelem a postupníkem. Aby však tato smlouva nabyla účinků vůči dlužníkovi, je nezbytné, aby postoupení pohledávky bylo dlužníku oznámeno postupitelem nebo prokázáno dlužníkem. Notifikace ze strany postupitele má pro dlužníka ten význam, že v důvěře ve správnost jeho oznámení má poskytnout plnění osobě odlišné od dlužníka (postupníkovi), který je rovněž oprávněn přijmout plnění; z této notifikace ovšem nelze ještě dovodit, že by byl postupník toliko na základě oznámení postupitele o postoupení pohledávky oprávněn vymáhat po dlužníkovi plnění bez ohledu na skutečnost, zdali smlouva o postoupení pohledávky byla řádně uzavřena a je platná, či nikoliv. Je tedy nezbytné odlišovat právo přijmout plnění s účinky i pro (původního) věřitele (postupitele) od práva vymáhat po dlužníkovi splnění práva (srovnej např. Horák, P. Následky neplatnosti smlouvy o postoupení pohledávky, Právní rozhledy, 23-24/2017, s. 810 a násl. či Handlar, J. in Pražák, Z., Fiala, J., Handlar, J., a kol. Závazky z právních jednání podle občanského zákoníku: Komentář k § 1721–2893 podle stavu k 1. 4. 2017 ve znění zákona č. 460/2016 Sb. 1. vydání. Praha: Leges, 2017, Komentář k § 1882).12. Žalobkyně svou aktivní věcnou legitimaci odvíjela od toho, že společnost , právnická osoba, postoupila žalobkyni pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, .13. V řízení bylo prokázáno uzavření uvedené smlouvy o postoupení pohledávek. Nebylo však prokázáno, že pohledávka za žalovanou byla žalobkyni postoupena, když nebylo prokázáno uzavření konkrétní dílčí smlouvy o postoupení pohledávek.14. Postupované pohledávky totiž ve smlouvě nijak konkretizovány nejsou, jsou vymezeny pouze obecně tak, že budou uvedeny v datové pásce, kterou postupitel poskytne postupníkovi a okamžikem doručení na uvedenou emailovou adresu je uzavřena dílčí smlouva o postoupení pohledávek.15. Žalobkyně pak předložila pouze elektronický dokument označený jako „Seznam“, jehož obsahem je tabulka, v níž je mimo jiné uvedeno pořadové číslo, číslo smlouvy, jméno a příjmení žalované, její rodné číslo a částka , částka, . Jedná o tabulku vytvořenou v textovém editoru bez jakékoliv identifikace, která by umožňovala její přiřazení ke konkrétní smlouvě či listině. Z obsahu této tabulky nelze nadto dovodit, k jakému datu byl takový seznam pohledávek vyhotoven, ani k jakému datu by pohledávky v něm uvedené měly být postoupeny, a na koho.16. Nezbylo tedy než uzavřít, že uzavřít, že byť společnost , právnická osoba, jako postupitel a žalobkyně coby postupník uzavřely dne , datum, smlouvu o postoupení pohledávek, nemohl soud považovat postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni za prokázané.17. Tyto skutečnosti vyplynuly z dokazování provedeného u jednání konaného dne , datum, , kdy byly k důkazu přečteny všechny listiny, které žalobkyně soudu předložila. Žalobkyně se však tohoto jednání nezúčastnila, čímž se sama připravila o možnost být u jednání poučena o povinnosti doplnit v tomto směru svá tvrzení a k jejich prokázání učinit příslušný důkazní návrh.18. K tomu, aby účastník v řízení dostál své povinnosti tvrzení, slouží poučení podle ustanovení § 118a odst. 1 o. s. ř., které je soud povinen poskytnout účastníku, příp. jeho zástupci, kterému účastník udělil procesní plnou moc (srov. § 32 odst. 3 o. s. ř.), vyjde-li v průběhu řízení najevo, že účastník nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti nebo je uvedl neúplně. Pouze tehdy, jestliže účastník ani přes řádné poučení podle ustanovení § 118a odst. 1 o. s. ř. neuvede všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti, lze učinit závěr o tom, že účastník neunesl břemeno tvrzení. Rozsah povinnosti účastníka tvrdit skutečnosti významné pro rozhodnutí věci je určen skutkovou podstatou (hypotézou) hmotněprávní normy, jež má být podle úsudku soudu použita k právnímu posouzení žaloby. Hypotéza právní normy vymezuje okruh rozhodujících skutečností, které je každý z účastníků povinen tvrdit a následně prokázat. Na úplnost právně významných skutečností tvrzených v žalobě a ve vyjádření k ní je tudíž třeba usuzovat na základě předběžné právní kvalifikace skutkového děje (skutku), kterým žalobkyně odůvodňuje opodstatněnost svého nároku, a na základě skutkových okolností, na nichž žalovaná buduje obranu proti uplatněnému nároku. Dle rozsudku Nej