35 C 203/2025-16 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne , datum, po žalované domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně – společnost , právnická osoba, – původně , Anonymizováno, IČO , IČO, , sídlem , adresa, (dále jen „Společnost“) a žalovaná jednaly o uzavření smlouvy o úvěru, kterou však žalobkyně není schopna doložit. Nicméně protože původní věřitel poskytl žalované dne , datum, a dne , datum, převodem na její bankovní účet č. , č. účtu, pod VS , var. symbol, celkem částku , částka, , žalovaná se na jeho účet bez spravedlivého důvodu obohatila, musí tedy vydat, oč se obohatila. Žalovaná ke dni podání žaloby nic nezaplatila. Žalovaná ničeho neuhradila ani přes zaslanou upomínku. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupila Společnost pohledávku za žalovanou společnosti De Vries , právnická osoba, ., která ji Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupila na žalobkyni.2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.3. Ačkoliv byla k jednání řádně a včas předvolána, žalovaná se bez omluvy k jednání nedostavila. Žalobkyně se z jednání omluvila a souhlasila s projednáním a rozhodnutím věci v její nepřítomnosti. Soud proto věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).Závěr o skutkovém stavu4. Soud vyšel z listin připojených k žalobnímu návrhu, přičemž v závorce kurzívou je uvedeno i to, na základě jakého konkrétního důkazu soud činí ten který skutkový závěr.5. Společnost zaslala dne , datum, a dne , datum, na účet č. , č. účtu, částku , částka, , VS , var. symbol, (viz 2 x potvrzení o provedené platbě).6. Dne , datum, Společnost jako postupitel a společnost De Vries , právnická osoba, ., IČO , IČO, , sídlem , adresa, jako postupník sjednaly smlouvu o postoupení pohledávek, podle níž Společnost postoupila společnosti De Vries , právnická osoba, . pohledávky specifikované v seznamu Pohledávek - v Příloze č. , hodnota, Smlouvy (viz Smlouva o postoupení pohledávek ze dne , datum, ).7. Dne , datum, společnost De Vries , právnická osoba, . jako postupitel a žalobkyně jako postupník sjednaly smlouvu o postoupení pohledávek, podle níž společnost De Vries , právnická osoba, . postoupila žalobkyni pohledávky specifikované v seznamu Pohledávek - Příloze č. , hodnota, Smlouvy (viz Smlouva o postoupení pohledávek ze dne , datum, ).8. Žalobkyně soudu předložila listinu – dokument v elektronické podobě nazvaný jako „Seznam“, jehož obsahem je tabulka obsahující sloupce označené RefNo, jméno, příjmení, VS, rodné číslo, částky celkem, jednotlivé kolonky jsou vyplněny, přičemž na posledním řádku čtvrté strany tohoto seznamu je uvedeno v pořadí, jak kolonky následují za sebou: , Anonymizováno, . Lze sice dovodit, že se jedná o seznam o pohledávek, který však není nijak identifikován, ke které konkrétní smlouvě se vztahuje (viz uvedená listina).9. Dopisem ze dne , datum, , zaslaným téhož dne, vyzval zástupce žalobkyně žalovanou k zaplacení částky , částka, do 3 dnů na bankovní účet s upozorněním na soudní vymáhání pohledávky; přílohou dopisu bylo oznámení Společnosti o postoupení pohledávky na žalobkyni (viz výzva k úhradě před podáním žaloby, oznámení o postoupení pohledávky, podací lístek); žalovaná ničeho neuhradila (viz nezpochybněné tvrzení žalobkyně, kdy splnění dluhu prokazuje dlužník).Právní posouzení věci10. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).11. Soud se nejprve zabýval aktivní legitimací žalobkyně, kterou žalobkyně odvíjela od toho, že Společnost postoupila pohledávku za žalovanou společnosti De Vries , právnická osoba, . na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , která ji následně postoupila na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, žalobkyni.12. Nutno předeslat, že nelze uplatnit judikatorní závěry, které se vytvořily k úpravě postoupení pohledávky dle § 524 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013, podle níž k závěru o aktivní věcné legitimaci postupníka postačuje prokázání notifikace dlužníka postupitelem (např. nález Ústavního soudu ze dne 24. 2. 2011, sp. zn. I. ÚS 2276/08), neboť právní úprava doznala v tomto ohledu určité změny. Aktivní věcná legitimace založená postoupením pohledávky je odvislá od platné smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené mezi postupitelem a postupníkem. Aby však tato smlouva nabyla účinků vůči dlužníkovi, je nezbytné, aby postoupení pohledávky bylo dlužníku oznámeno postupitelem nebo prokázáno dlužníkem. Notifikace ze strany postupitele má pro dlužníka ten význam, že v důvěře ve správnost jeho oznámení má poskytnout plnění osobě odlišné od věřitele (postupníkovi), který je rovněž oprávněn přijmout plnění; z této notifikace ovšem nelze ještě dovodit, že by byl postupník toliko na základě oznámení postupitele o postoupení pohledávky oprávněn vymáhat po dlužníkovi plnění bez ohledu na skutečnost, zdali smlouva o postoupení pohledávky byla řádně uzavřena a je platná, či nikoliv. Je tedy nezbytné odlišovat právo přijmout plnění s účinky i pro (původního) věřitele (postupitele) od práva vymáhat po dlužníkovi splnění práva (srovnej např. Horák, P. Následky neplatnosti smlouvy o postoupení pohledávky, Právní rozhledy, 23-24/2017, s. 810 a násl. či Handlar, J. in Pražák, Z., Fiala, J., Handlar, J., a kol. Závazky z právních jednání podle občanského zákoníku: Komentář k § 1721–2893 podle stavu k 1. 4. 2017 ve znění zákona č. 460/2016 Sb. 1. vydání. Praha: Leges, 2017, Komentář k § 1882).13. V řízení sice bylo prokázáno uzavření shora citovaných smluv o postoupení pohledávek, nebylo však prokázáno, že pohledávka za žalovanou byla žalobkyni dle předložených smluv postoupena.14. Postupované pohledávky totiž měly být konkretizovány v seznamu v Příloze č. 1 ke smlouvám o postoupení pohledávek.15. Žalobkyně soudu jako důkaz předložila listinu označenou jako „Seznam“, z něhož však nelze nijak identifikovat, k jaké konkrétní smlouvě o postoupení pohledávek se vztahuje. Nelze tak uzavřít, že by Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, a následně Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla na žalobkyni postoupena právě pohledávka za žalovanou, resp. opačně, že pohledávka za žalovanou byla žalobkyni postoupena právě Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, , následně Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, .16. Soudu nezbylo než uzavřít, že byť společnost , právnická osoba, jako postupitel a společnost De Vries , právnická osoba, . coby postupník uzavřely dne , datum, smlouvu o postoupení pohledávek a následně společnost De Vries , právnická osoba, . jako postupitel a žalobkyně coby postupník smlouvu o postoupení pohledávek uzavřely dne , datum, , nemohl soud považovat postoupení pohledávky za žalovanou za prokázané.17. Tyto skutečnosti vyplynuly z dokazování provedeného u jednání konaného dne , datum, , kdy byly k důkazu přečteny všechny listiny, které žalobkyně soudu předložila. Žalobkyně se však tohoto jednání nezúčastnila, čímž se sama připravila o možnost být u jednání poučena o povinnosti doplnit v tomto směru svá tvrzení a k jejich prokázání učinit příslušný důkazní návrh.18. K tomu, aby účastník v řízení dostál své povinnosti tvrzení, slouží poučení podle ustanovení § 118a odst. 1 o. s. ř., které je soud povinen poskytnout účastníku, příp. jeho zástupci, kterému účastník udělil procesní plnou moc (srov. § 32 odst. 3 o. s. ř.), vyjde-li v průběhu řízení najevo, že účastník nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti nebo je uvedl neúplně. Pouze tehdy, jestliže účastník ani přes řádné poučení podle ustanovení § 118a odst. 1 o. s. ř. neuvede všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti, lze učinit závěr o tom, že účastník neunesl břemeno tvrzení. Rozsah povinnosti účastníka tvrdit skutečnosti významné pro rozhodnutí věci je určen skutkovou podstatou (hypotézou) hmotněprávní normy, jež má být podle úsudku soudu použita k právnímu posouzení žaloby. Hypotéza právní normy vymezuje okruh rozhodujících skutečností, které je každý z účastníků povinen tvrdit a následně prokázat. Na úplnost právně významných skutečností tvrzených v žalobě a ve vyjádření k ní je tudíž třeba usuzovat na základě předběžné právní kvalifikace skutkového děje (skutku), kterým žalobkyně odůvodňuje opodstatněnost svého nároku, a na základě skutkových okolností, na nichž žalovaná buduje obranu proti uplatněnému nároku. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 14. 1. 2009, sp. zn. 21 Cdo 5232/2007 ustanovení § 118a o. s. ř. upravuje jen poučovací povinnost soudu při jednání. Účastník, který se nedostavil k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, tím soudu znemožnil, aby mu poskytl poučení podle ustanovení § 118a o. s. ř., jestliže soud projednal věc v nepřítomnosti takového účastníka v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř.