35 C 293/2025-15 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobou podanou dne , datum, se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky , částka, s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , Anonymizováno, ‘, Anonymizováno, , právnická osoba, ., IČO , IČO, , sídlem , adresa, (dále jen „Společnost“) a žalovaný uzavřeli prostřednictvím internetu smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla Společnost žalovanému dne , datum, úvěr ve výši , částka, , který se žalovaný zavázal Společnosti vrátit spolu s úrokem ve výši , částka, a s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši , částka, nejpozději dne , datum, . Žalovaný však ničeho neuhradil, čímž Společnosti vznikl nárok na zákonný úrok z prodlení. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupila Společnost pohledávku za žalovaným společnosti , právnická osoba, ., IČO , IČO, , se sídlem , adresa, (dále jen „, právnická osoba, .“), která ji dále smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupila žalobkyni. Žalovaná částka je složena z nesplacené jistiny ve výši , částka, , poplatku za poskytnutí úvěru ve výši ve výši , částka, a úroku ve výši , částka, . Žalovaný dlužnou částku neuhradil navzdory předžalobní upomínce zástupce žalobkyně.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Ačkoliv byl k jednání řádně a včas předvolán, žalovaný se bez omluvy k jednání nedostavil. Žalobkyně se z jednání omluvila a souhlasila s projednáním a rozhodnutím věci v její nepřítomnosti. Soud proto věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).Závěr o skutkovém stavu4. Soud vyšel z dokazování provedeného listinami, přičemž dále je uvedeno v závorce, na základě jakého konkrétního důkazu činí jaký konkrétní skutkový závěr.5. Dne , datum, zaslala Společnost na bankovní účet č. , č. účtu, částku , částka, , VS , var. symbol, (viz potvrzení o provedení transakce).6. Dne , datum, si Společnost coby postupitel a žalobkyně coby postupník ujednaly postoupení celkem , hodnota, ks pohledávek v celkové hodnotě , částka, za podmínek stanovených v Rámcové smlouvě uzavření mezi nimi dne , datum, (viz citovaná smlouva o postoupení pohledávek).7. Žalobkyně soudu předložila dokument v elektronické podobě nazvaný jako „Seznam“, jehož obsahem je tabulka obsahující sloupce označené RefNo, jméno, příjmení, VS, rodné číslo, částky celkem, jednotlivé kolonky jsou vyplněny, přičemž na třetím řádku druhé strany tohoto seznamu je uvedeno v pořadí, jak kolonky následují za sebou: 9285080, 8608274543, C03E8/786338, Vilém, Hašpica, 8608274543, 15945,00 (viz uvedený dokument).8. Dopisem ze dne , datum, , zaslaným téhož dne, vyzval zástupce žalobkyně žalovaného k zaplacení částky , částka, do 3 dnů na bankovní účet s upozorněním na soudní vymáhání pohledávky; přílohou dopisu bylo oznámení Společnosti o postoupení pohledávky na žalobkyni (viz výzva k úhradě před podáním žaloby, oznámení o postoupení pohledávky, podací lístek); žalovaný ničeho neuhradil (viz nezpochybněné tvrzení žalobkyně, kdy splnění dluhu tvrdí a prokazuje dlužník).Právní posouzení věci9. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).10. Soud se nejprve se zabýval aktivní věcnou legitimací žalobkyně. Soud předesílá, že nelze uplatnit judikatorní závěry, které se vytvořily k úpravě postoupení pohledávky dle § 524 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013, podle níž k závěru o aktivní věcné legitimaci postupníka postačuje prokázání notifikace dlužníka postupitelem (např. nález Ústavního soudu ze dne 24. 2. 2011, sp. zn. I. ÚS 2276/08), neboť právní úprava doznala v tomto ohledu určité změny. Aktivní věcná legitimace založená postoupením pohledávky je odvislá od platné smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené mezi postupitelem a postupníkem. Aby však tato smlouva nabyla účinků vůči dlužníkovi, je nezbytné, aby postoupení pohledávky bylo dlužníku oznámeno postupitelem nebo prokázáno dlužníkem. Notifikace ze strany postupitele má pro dlužníka ten význam, že v důvěře ve správnost jeho oznámení má poskytnout plnění osobě odlišné od věřitele (postupníkovi), který je rovněž oprávněn přijmout plnění; z této notifikace ovšem nelze ještě dovodit, že by byl postupník toliko na základě oznámení postupitele o postoupení pohledávky oprávněn vymáhat po dlužníkovi plnění bez ohledu na skutečnost, zdali smlouva o postoupení pohledávky byla řádně uzavřena a je platná, či nikoliv. Je tedy nezbytné odlišovat právo přijmout plnění s účinky i pro (původního) věřitele (postupitele) od práva vymáhat po dlužníkovi splnění práva (srovnej např. Horák, P. Následky neplatnosti smlouvy o postoupení pohledávky, Právní rozhledy, 23-24/2017, s. 810 a násl. či Handlar, J. in Pražák, Z., Fiala, J., Handlar, J., a kol. Závazky z právních jednání podle občanského zákoníku: Komentář k § 1721–2893 podle stavu k 1. 4. 2017 ve znění zákona č. 460/2016 Sb. 1. vydání. Praha: Leges, 2017, Komentář k § 1882).11. Žalobkyně svou aktivní věcnou legitimaci odvíjela od toho, že pohledávku za žalovaným Společnost postoupila společnosti , právnická osoba, . na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , přičemž , právnická osoba, . tuto pohledávku na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupila žalobkyni.12. Žalobkyně však předložila soudu Dílčí smlouvu o postoupení pohledávek uzavřenou dne , datum, mezi Společností jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem (nikoli tedy mezi Společností a společností , právnická osoba, a následně mezi společností , právnická osoba, a žalobkyní). V této smlouvě její smluvní strany prohlásily, že vzhledem k tomu, že dne , datum, postupitel a postupník uzavřeli Rámcovou smlouvu o postupování pohledávek a že v souladu s uzavřenou Rámcovou smlouvou smluvní Strany prohlašují, že dne , datum, byla postupitelem postupníkovi předána datová páska, resp. seznam postupovaných pohledávek, Společnost a žalobkyně ujednaly postoupení celkem , hodnota, ks pohledávek v celkové hodnotě , částka, za podmínek stanovených v Rámcové smlouvě uzavření mezi nimi dne , datum, , na kterou smlouva odkazuje; Rámcová smlouva ze dne , datum, soudu předložena nebyla.13. V řízení tedy bylo prokázáno uzavření Dílčí smlouvy o postoupení pohledávek dne , datum, mezi Společností a žalobkyní, nicméně nebylo prokázáno uzavření Rámcové smlouvy a její konkrétní obsah, aby mohlo být posouzeno, zda a jak byly naplněny sjednané podmínky pro postoupení pohledávek.14. Také nebylo prokázáno, že předloženou dílčí smlouvou byla pohledávka za žalovaným žalobkyni postoupena. Žalobkyně totiž soudu k důkazu předložila dokument označený jako „Seznam“ bez bližší identifikace. V této příloze na straně 2 je pod položkou č. , hodnota, uvedena pohledávka za žalovaným v aktuální výši , částka, . Z tohoto dokumentu však nelze dovodit, že se jedná o přílohu ke Smlouvě o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Tento dokument je totiž označen pouze jako „Seznam“ bez další identifikace a není tedy zřejmé, k jaké konkrétní smlouvě se vztahuje, s jakou konkrétní smlouvou souvisí, tzn. např. se smlouvou jakého dne uzavřenou, příp. označenou jiným identifikačním údajem spárovatelným se Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Nelze tak uzavřít, že by Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla žalobkyni postoupena právě pohledávka za žalovaným, resp. opačně, že pohledávka za žalovaným byla žalobkyni postoupena právě Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, .15. Tyto skutečnosti vyplynuly z dokazování provedeného u jednání konaného dne , datum, , kdy byly k důkazu přečteny všechny listiny, které žalobkyně soudu předložila. Žalobkyně se však tohoto jednání nezúčastnila, čímž se sama připravila o možnost být u jednání poučena o povinnosti doplnit v tomto směru svá tvrzení a k jejich prokázání učinit příslušný důkazní návrh.16. K tomu, aby účastník v řízení dostál své povinnosti tvrzení, slouží poučení podle ustanovení § 118a odst. 1 o. s. ř., které je soud povinen poskytnout účastníku, příp. jeho zástupci, kterému účastník udělil procesní plnou moc (srov. § 32 odst. 3 o. s. ř.), vyjde-li v průběhu řízení najevo, že účastník nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti nebo je uvedl neúplně. Pouze tehdy, jestliže účastník ani přes řádné poučení podle ustanovení § 118a odst. 1 o. s. ř. neuvede všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti, lze učinit závěr o tom, že účastník neunesl břemeno tvrzení. Rozsah povinnosti účastníka tvrdit skutečnosti významné pro rozhodnutí věci je určen skutkovou podstatou (hypotézou) hmotněprávní normy, jež má být podle úsudku soudu použita k právnímu posouzení žaloby. Hypotéza právní normy vymezuje okruh rozhodujících skutečností, které je každý z účastníků povinen tvrdit a následně prokázat. Na úplnost právně vý